Rozšíření
Ještě před 150 lety se africké savany hemžily více než milionem černých a bílých nosorožců. Neúprosný lov ze strany evropských osadníků však vedl k rychlému poklesu počtu nosorožců i jejich rozšíření.
V 70. a 80. letech 20. století se také vystupňovalo pytláctví, protože rostla poptávka po nosorožčím rohu, který je ceněnou přísadou tradičních asijských léčiv – oba druhy tak byly ohroženy.
Díky intenzivním ochranářským a protipytláckým snahám a mezinárodnímu zákazu obchodu s nosorožčími rohy jsou nyní některé africké populace nosorožců stabilní nebo se zvyšují.
Většina zbývajících nosorožců na kontinentu se však nachází pouze ve čtyřech zemích – Jihoafrické republice, Namibii, Zimbabwe a Keni. Jen velmi málo afrických nosorožců nyní přežívá mimo chráněná území a rezervace.
A pytláctví opět ohrožuje přežití některých populací.
Proč je na nosorožcích záležet
Nosorožci žijí již miliony let a ve svém ekosystému hrají klíčovou roli. Jsou to důležití pastevci, kteří spotřebovávají velké množství vegetace, což pomáhá utvářet africkou krajinu. To prospívá ostatním zvířatům a udržuje zdravou rovnováhu v ekosystému.
Místní obyvatelé jsou také závislí na přírodních zdrojích v oblasti výskytu nosorožců jako na potravě, palivu a příjmu. Jako jeden z africké „velké pětky“ jsou nosorožci oblíbeným cílem turistů. Ekoturistika může být pro místní obyvatele důležitým zdrojem příjmů.
Pomáháme-li chránit nosorožce, pomáháme zachovat jejich životní prostředí ve prospěch lidí i volně žijících zvířat, pomáháme podporovat místní komunity a zajišťujeme, aby přírodní zdroje byly k dispozici i pro další generace.
Pytláctví
Největší hrozbou, které afričtí nosorožci čelí, je pytláctví za účelem nelegálního obchodu s jejich rohy, které v posledních letech prudce vzrostlo.
Počet pytlačených nosorožců jen v Jihoafrické republice se od roku 2007 zvýšil o 9000 % – z 13 kusů na rekordních 1215 kusů v roce 2014.
Práškovaná rohovina se používá v tradiční asijské medicíně jako údajný lék na řadu nemocí – od kocoviny přes horečku až po rakovinu.
Současný prudký nárůst však způsobila především poptávka po rohovině ve Vietnamu. Kromě využití v medicíně se rohy nosorožců kupují a konzumují čistě jako symbol bohatství.
Pytlácké gangy používají stále sofistikovanější metody, včetně helikoptér a zařízení pro noční vidění ke sledování nosorožců a veterinárních léků k jejich uspání.
To znamená, že země a ochránci přírody musí odpovídat této úrovni technologií, aby byli schopni problém řešit, a zároveň pracovat na snížení poptávky.