Mikulski, D-Md. na pódiu, v doprovodu kolegů demokratů ze Senátu, hovoří během tiskové konference na Kapitolu ve Washingtonu ve středu 10. září 2014, kde se diskutuje o zákonu o spravedlivém odměňování. (AP Photo/Cliff Owen)
Na začátku tohoto semestru jsem promluvila ke skupině 70 vysokoškolských studentek na Harvardu, kde trávím semestr. Této skupiny vysokoškolaček jsem se zeptala, zda věří, že dostanou 78 centů na dolar ve srovnání s muži jen proto, že jsou ženy. Většina žen zvedla ruku.
Aby byly tyto mladé ženy přijaty na Harvard, musely se odlišit od svých nejchytřejších, nejtalentovanějších a nejoddanějších vrstevníků ze střední školy. Letos na jaře Harvard přijal pouze 2 037 z více než 39 041 studentů, kteří se ucházeli o přijetí do ročníku 2020 – tedy 5,2 %.
Mimo Cambridge je rozšířená představa, že absolventi Harvardu, včetně mladých žen, s nimiž jsem se setkala, trefili jackpot, pokud jde o možnosti po ukončení studia. A v budoucnu se jim otevře mnoho dveří, které nebudou otevřeny méně pedigovaným nebo pověřeným uchazečům o zaměstnání.
Tyto mladé ženy si však z nějakého důvodu byly jisté, že je v budoucnu čeká diskriminace na základě pohlaví v zaměstnání. Že jen proto, že jsou ženy, budou s každou výplatou platit 22% daň díky nespravedlivé společnosti, která upřednostňuje muže.
Naneštěstí Bílý dům a mnohé ženské skupiny tuto myšlenku nadále udržují.
Na webových stránkách Bílého domu o rovném odměňování se uvádí: „Pracující ženy na plný úvazek vydělávají v průměru pouze 78 centů na každý dolar, který vydělá muž.“ Americká asociace univerzitních žen zveřejnila letos na jaře zprávu a ptá se: „Věděli jste, že v roce 2014 dostávaly ženy pracující na plný úvazek ve Spojených státech obvykle jen 79 % platu mužů, což představuje rozdíl 21 %?“. A na webových stránkách Národní organizace žen se uvádí: „U celoročně pracujících na plný úvazek dostávají ženy v průměru jen 77 procent toho, co muži… Ženy stále nedostávají stejnou mzdu za stejnou práci, natož stejnou mzdu za práci stejné hodnoty.“
Dnešní den, 12. duben, byl považován za Equal Pay Day neboli den, který symbolicky označuje, o kolik déle údajně musí ženy pracovat, aby dorovnaly to, co muži vydělali v předchozím roce. Při příležitosti Dne rovného odměňování Bílý dům oznámil, že vyhlásí nový národní památník rovnosti žen, a vyzdvihl úsilí, které vláda prezidenta Baracka Obamy podnikla ve jménu řešení rozdílu v odměňování.
Není divu, že vysokoškolské studentky na tento mýtus o rozdílu v odměňování 78 centů skočily.
Bílý dům a další, kteří tento mýtus propagují, však manipulují se statistikami tak, aby ženy přesvědčili, že jsou oběťmi systematické společenské diskriminace, a proto jim další vládní opatření prospějí.
Používání statistiky, že ženy vydělávají 78 centů na dolar, jako důkaz bující diskriminace, bylo opakovaně vyvráceno. Tato statistika nebere v úvahu mnoho rozhodnutí, která ženy a muži činí – vzdělání, roky praxe a odpracované hodiny – a která ovlivňují výdělky. Pokud chceme vést plodnou diskusi o rozdílech v odměňování žen a mužů, měli bychom ji vést po úpravě srovnání o tyto faktory. Hanna Rosinová, autorka knihy The End of Men (Konec mužů), například v článku na serveru Slate z roku 2013 napsala:
Oficiální statistiky Úřadu ministerstva práce ukazují, že medián výdělku žen pracujících na plný úvazek činí 77 % mediánu výdělku mužů pracujících na plný úvazek. To je ale něco úplně jiného než „77 centů na dolar za stejnou práci jako muži“. Ten vyvolává dojem, že muž a žena stojící vedle sebe a vykonávající stejnou práci po stejný počet hodin dostávají rozdílné platy. Tak tomu ale vůbec není. „Plný úvazek“ oficiálně znamená 35 hodin, ale muži pracují více hodin než ženy. To je první problém: mohli bychom srovnávat muže pracující 40 hodin s ženami pracujícími 35 hodin.
Ženské skupiny a politici, včetně bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové, nadále tvrdí ženám, že vydělávají téměř o čtvrtinu méně než muži, a využívají tuto statistiku k výzvám k přijetí zákonů, které by uzákonily další vládní zásahy do vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, jako je například zákon o spravedlivém odměňování.
V tomto volebním cyklu mladé ženy mnohé překvapily, zejména Clintonovou, když se dostaly za hranice tradičních feministických narativů. Mladé ženy v New Hampshire například odmítly tvrzení bývalé ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, že mladé ženy mají povinnost volit Clintonovou. Albrightová šla tak daleko, že řekla: „A nezapomeňte, že pro ženy, které si navzájem nepomáhají, je v pekle zvláštní místo“. Senátor Bernie Sanders získal v New Hampshire 82 % žen mladších 30 let.
Studentky, které již zpochybňují Clintonové narativ, že by ji měly volit, protože je žena, by měly také zpochybnit její používání vyvráceného tvrzení o rozdílech v odměňování žen a mužů.
Začíná se …