Nekrolog Lindy Brownové

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ve věci Brown v. Board of Education z roku 1954 se stalo mezníkem v boji za občanská práva v Americe a Linda Brownová, která zemřela ve věku 75 let, stála v jeho centru. Začalo to v září 1950, kdy šla sedmiletá Linda se svým otcem Oliverem k zápisu do třetí třídy základní školy Sumner, několik bloků od jejich domu v integrované čtvrti v kansaské Topece.

Linda do té doby navštěvovala základní školu Monroe v černošské čtvrti vzdálené několik kilometrů autobusem. Chtěla chodit do školy poblíž se svými kamarády, a jak vzpomínala její matka Leola, „tatínek jí řekl, že se pokusí udělat všechno pro to, aby s tím něco udělal“. Základní školy v Topece však byly segregované.

Oliver Brown, svářeč u železnice Atchison Topeka and Sante Fe, byl také pastorem v jejich místním africkém metodistickém episkopálním kostele Zion a byl jedním ze 13 černošských rodičů, které Národní asociace pro podporu barevných (NAACP) vyzvala, aby se pokusili zapsat své děti ze čtyř černošských škol v Topece do některé z 18 čistě bílých škol. Byl samozřejmě odmítnut a Linda vzpomínala, jak šli svižnou chůzí domů, „jak jsem v něm prostě cítila to napětí“.

NACP podala žalobu, přičemž Brown, první v abecedním pořadí, byl jmenován žalobcem ve věci Oliver Brown a další proti Board of Education of Topeka.

Linda Brown v roce 1953 před školou v Topece, která ji odmítla zapsat. Fotografie: The LIFE Images Collection/Getty Images

Podobné žaloby se přidaly v Delaware, Jižní Karolíně, Virginii a District of Columbia a o tři roky později nejvyšší soud, včetně jednoho kajícího se bývalého člena Ku-klux-klanu, rozhodl jednomyslně ve prospěch Brownových. Zrušili rozsudek Plessy v. Ferguson z roku 1896, který schvaloval „oddělená, ale rovná“ zařízení pro rasy, s odůvodněním, že taková ustanovení jsou ve své podstatě nerovná a porušují ochranu zaručenou 14. dodatkem.

Následujícího roku měla Rosa Parksová napadnout segregované sezení v autobusech v Montgomery v Alabamě. A v návaznosti na Brownovo rozhodnutí, které mělo být realizováno „s rozmyslem“, přišla řada dramatických konfrontací v oblasti školské integrace: Little Rock Nine v Arkansasu v roce 1957; Ruby Bridges v New Orleans v roce 1960, zvěčněná na obraze Normana Rockwella Problém, se kterým všichni žijeme; James Meredith v roce 1962 na univerzitě v Mississippi.

V době rozhodnutí nejvyššího soudu už Linda navštěvovala integrovanou střední školu v Topece; plachá a tichá byla středem nechtěné pozornosti tisku. Přišlo jí ale legrační, že její spolužáci „nevěřili, že jsem to byla já“, kdo měl takový vliv. Ale až v roce 1959, když chodila na střední školu ve Springfieldu ve státě Missouri, kam se její rodina přestěhovala, si uvědomila, že „jéje, jednou se možná dostanu do učebnic dějepisu!“

Šest dětí zapojených do případu, Linda Brownová třetí zleva. Fotografie: The LIFE Images Collection/Getty Images

V roce 1961 zemřel její otec na úpal při svařování a matka se vrátila do Topeky. Linda vystudovala ranou pedagogiku na Washburn College v Topece a na Kansaské státní univerzitě, vdala se a vychovala dvě děti.

V roce 1979 se jménem svých dětí připojila k Americké unii občanských svobod (American Civil Liberties Union), která znovu otevřela případ Brown v. Board of Education s argumentem, že desegregace škol v Topece zůstala nedokončena. Rozhodnuto bylo až v roce 1989, kdy nejvyšší soud nechal rozhodnutí nižšího soudu ve prospěch ACLU v platnosti; nový plán integrace byl realizován až v roce 1993. V roce 1994, při příležitosti 40. výročí rozsudku Brown v. Board of Education, Linda v jednom rozhovoru řekla: „Cítíme se sklíčeně, že o 40 let později stále mluvíme o desegregaci. Ale boj musí pokračovat.“

Učila malé děti, dávala hodiny klavíru a hrála ve sboru v kostele svatého Marka, kde byl její otec pastorem. Její sestra Cheryl založila nadaci Brown Foundation, pro kterou Linda pracovala jako poradkyně pro vzdělávání a učila v programech Head Start pro znevýhodněné rodiny. Navzdory své neochotě být středem pozornosti byla vynikajícím řečníkem v otázkách občanských práv a vzdělávání.

Její první manželství, s Charlesem Smithem, skončilo rozvodem. Její druhý manžel, Leonard Buckner, a třetí, William Thompson, ji předešli. Zůstala po ní matka, dvě sestry, Cheryl a Terry, a syn Charles a dcera Kimberly z prvního manželství.

– Linda Carol Brown Thompsonová, narozena 20. února 1943; zemřela 25. března 2018

{{#ticker}}

{{nahořeVlevo}}

{{{doleVlevo}}

{{nahořeVpravo}}

{{{doleVpravo}}

{{#goalExceededMarkerPercentage}}

{{/goalExceededMarkerPercentage}}

{{/ticker}}

{{heading}}

{{#paragraphs}}

{{.}}

{{/paragraphs}}{{highlightedText}}

{{#cta}}{{text}}{{{/cta}}
Připomeňte mi to v květnu

Budeme vás kontaktovat, abychom vám připomněli, že máte přispět. Vyhledejte zprávu ve své schránce v květnu 2021. Pokud máte jakékoli dotazy ohledně přispívání, kontaktujte nás.

  • Sdílet na Facebooku
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet e-mailem
  • Sdílet na LinkedIn
  • Sdílet na Pinterestu
  • Sdílet na WhatsApp
  • Sdílet na Messenger

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.