Japonci obvykle oslovují někoho příjmením, za kterým následuje „San“, což odpovídá „pane“ nebo „slečno“. Poté, co se stanou blízkými přáteli, přestanou „San“ používat.
Když sledujete nejnovější japonské filmy nebo televizní seriály, všimnete si, že lidé své partnery často neoslovují jmény. Nevyjadřují se příliš výrazně, ani když jsou zamilovaní. V japonštině není běžné oslovovat se „má lásko“ nebo „miláčku“. Svému japonskému partnerovi můžete říkat jen jménem, ale je lepší nepoužívat slovo „Anata“.
„Anata“ je ve většině japonských učebnic vysvětleno ve významu „ty“. Zvláštní však je, že v každodenní konverzaci toto slovo téměř nepoužíváme. Zní totiž příliš zdvořile a formálně. Své přátele v japonštině nikdy neoslovujeme „Anata“. Mohlo by dokonce znít panovačně, proto je lepší být při jeho používání opatrný.
V některých japonských filmech a televizi manželky oslovují své manžele „Anata“, čímž jim vyjadřují úctu, ačkoli manželé své ženy nikdy neoslovují stejným způsobem. Když si však vzpomenu na své rodiče, moje matka svého manžela takto nikdy neoslovuje.
Je velmi běžné oslovovat přítele nebo přítelkyni jejich jménem plus „Chan“, zejména ženám (stále můžete používat „Chan“ i pro chlapce nebo muže). Pokud se například vaše přítelkyně jmenuje „Kyoko“, můžete jí říkat „Kyoko-chan“. Funguje to stejně jako „Siao-(jméno)“ v čínštině, „A-(jméno)“ v kantonštině nebo „(jméno)-Čika“ v ruštině.
„Chan“ je krásný způsob, jak oslovit své přátele, ale může to znít trochu dětinsky, protože tento výraz používáme pro malého, mladého nebo roztomilého člověka či dítě. Takže pokud je vaše přítelkyně dospělá dospělá Japonka, když ji na veřejnosti hlasitě oslovíte „Naomi-Chan!“, můžete ji uvést do rozpaků.
Můžete ji/ho oslovit jen jménem nebo „San“, ale můžete být samozřejmě vždy kreativnější.