Monovision LASIK dobrou volbou pro emetropické presbyopy

V USA je monovision LASIK stále nejoblíbenějším způsobem korekce presbyopie u pacientů s čirou čočkou. Stejně jako u všech technik korekce presbyopie existují kompromisy, ale celkově „je to skvělá cesta pro správného pacienta“, tvrdí doktorka Julie M. Schallhorn.

Ve studii publikované v časopise Clinical Ophthalmology retrospektivní přehled 294 emetropických presbyopů, kteří podstoupili LASIK s monovizí, prokázal, že tento zákrok vede k vysoké spokojenosti pacientů i přes uváděné zvýšené potíže s řízením v noci.

Schallhorn uvedl, že emmetropie byla v této studii definována jako dobré nekorigované vidění do dálky, a proto byly zahrnuty i některé případy mírné dalekozrakosti.

Pacienti byli před operací posouzeni z hlediska jejich způsobilosti k operaci. Někteří z nich již byli zvyklí na monovizi prostřednictvím kontaktních čoček. Ostatní kandidáti absolvovali zkušební monovizi se zkušebními obrubami na klinice, a pokud jim vyhovovala, byli objednáni k operaci. Ti, kteří si nebyli jisti, podstoupili zkušební monovizi s kontaktními čočkami doma, než podepsali souhlas se zákrokem.

„Když nás pacienti žádají o korekci presbyopie, probíráme s nimi různé možnosti. Mnoho pacientů zná metodu LASIK, protože mají přátele, kteří ji podstoupili s dobrými výsledky, a je méně invazivní než výměna refrakčních čoček. Vždy se však předem ujistíme, že mají zkušenost s monovizí. Nikdo by neměl tuto operaci podstoupit, pokud nemá ze zkušební zkušenosti zcela pozitivní pocit,“ řekl Schallhorn.“

Výsledky studie

Cílová refrakce na blízko se pohybovala v rozmezí od -1 D do -2,25 D, s průměrem -1,48 D. Ostrost do blízka se zlepšila na 20/40 nebo lepší u 88,9 % očí ve srovnání s 4,7 % před operací. Konečná nekorigovaná zraková ostrost do dálky na vzdáleném oku byla 20/20 nebo lepší u 89,8 % a 20/25 nebo lepší u 98,3 %.

Celková spokojenost byla vysoká, 85,4 % pacientů uvedlo, že jsou se svým zrakem spokojeni nebo velmi spokojeni, 89 % uvedlo, že by tuto zkušenost doporučilo, a 84 % uvedlo zlepšení svého života. Všichni pacienti získali větší schopnost sportovat a vykonávat činnosti na blízko v každodenním životě a koníčky.

„S monovizí jsou lidé z velké části spokojeni, protože mohou vykonávat činnosti na blízko. Je to sice spojeno se snížením stereoakustického vidění, ale mnoho lidí to považuje za přijatelný kompromis, aby získali větší rozsah vidění na blízko,“ uvedl Schallhorn.

Však byly hlášeny zvýšené potíže při řízení, zejména v noci, kvůli zvýšeným zrakovým příznakům, jako je oslnění, haló, třesky a duchy.

Několik studií již dříve ukázalo, že zrakové příznaky při LASIKu souvisejí s nekorigovanou sférou nebo cylindrem.

„Je zřejmé, že tito pacienti mají rozostření v blízkém oku, a pokud nenosí brýle, budou z toho mít zrakové příznaky. Je to proto, že mají nekorigovanou refrakční vadu. Ale ametropii jsme jim dali záměrně, abychom jim zvýšili vidění na blízko, takže jde o kompromis. Většina pacientů je i přes tyto poruchy schopna dobře řídit, a ti, kteří ne, se mohou prostě rozhodnout nosit v noci brýle, což většině stačí,“ řekl Schallhorn.

Žádná technika není dokonalá

Ať už se jedná o monovision LASIK, multifokální LASIK nebo IOL, například multifokální nebo s rozšířenou hloubkou ostrosti, všechny techniky, které korigují presbyopii, mají za následek určité zrakové příznaky. Je důležité si uvědomit, že k tomu dojde, a probrat to s pacienty.

„Říkám: ‚Nemáme nic, co by vám vrátilo oči dvacetiletého člověka. Toto jsou možnosti, které máme. Tohle jsou jejich dobré stránky a tohle jsou věci, které lidé uvádějí a které jim vadí‘. S tím vším pacienty seznámím, než se rozhodnou, zda operaci podstoupí. Nechávám je o tom přemýšlet a rozhodnout se, zda jsou nevýhody zákroků něčím, co budou schopni tolerovat,“ řekl Schallhorn.

Z pacientů, kteří se zúčastnili studie, žádný nepodstoupil reverzi monovision. Poruchy se omezovaly na zrakové příznaky a žádný z pacientů neměl problémy s adaptací na monovizi.

Je třeba poznamenat, že všichni pacienti zařazení do studie měli před operací vynikající nekorigovanou zrakovou ostrost a podstoupili léčbu s jediným cílem – korigovat presbyopii.

„Tato skupina pacientů je jednou z nejnáročnějších, se kterými se refrakční chirurg ve své praxi setká, a v této studii si vedla dobře s dobrými refrakčními výsledky a vysokou mírou spokojenosti,“ napsali autoři. – Michela Cimberle

• Reference:
• Peng MY, et al. Clin Ophthalmol. 2018;doi:10.2147/OPTH.S170759.

• Pro více informací:
• Julie M. Schallhorn, MD, lze kontaktovat na adrese Department of Ophthalmology, University of California, San Francisco, 10 Koret Way, San Francisco, CA 94143; e-mail: [email protected].

Zveřejnění: Schallhornová uvádí, že je konzultantkou společností Zeiss a Avedro.