Tento článek vychází ve spolupráci s celosvětovou novinářskou spoluprací Covering Climate Now, která posiluje zpravodajství o klimatu.
Rýže možná zažívá svou chvíli. Donedávna snědl průměrný Američan jen asi půl kilogramu této obiloviny ročně, zatímco lidé v některých asijských zemích snědí až osm kilogramů ročně. Na začátku března však jedna datová společnost zjistila, že prodej rýže a dalších základních potravin vzrostl o 84 procent. A protože se objevily významné otázky ohledně krátkodobé budoucnosti produkce masa, mohla by se tato obilovina stát významnější součástí amerického jídelníčku.
Jako jedna z mála komodit vypěstovaných v USA, která jde přímo na výživu lidí, má rýže také mnohem menší ekologickou stopu než mnoho jiných potravin.
„Lidé rýži podceňují. Je to malé zrno,“ říká Meryl Kennedyová, která je dcerou louisianského pěstitele rýže, generální ředitelkou společnosti Kennedy Rice Mill a zakladatelkou společnosti 4Sisters Rice. Během pandemie však dokáže efektivně nasytit spoustu lidí.
Pěstování rýže však není dokonalé. Celosvětová produkce rýže se totiž podílí na emisích ze zemědělství nejméně 10 procenty. Je zodpovědná za produkci velkého množství metanu – skleníkového plynu, který je 24krát silnější než oxid uhličitý. Ale jak se ukazuje, je to spíše faktor množství než způsobu pěstování. Rýže poskytuje pětinu světových kalorií a výzkumy ukazují, že v přepočtu na kalorie má ve skutečnosti jednu z nejnižších emisních stop ve srovnání s masem, ovocem, zeleninou, pšenicí a kukuřicí.
Nyní se věnuje stále větší pozornost postupům, které dále snižují dopad rýže na klima. A vzhledem k tomu, že se jedná o čtvrtou největší plodinu pěstovanou na světě, mohly by tyto změny znamenat významné klimatické řešení.
V přehledu Drawdown 2020, který analyzuje dopad různých klimatických řešení v různých odvětvích s využitím nejnovějších vědeckých výzkumů, neziskový thinktank Project Drawdown uvádí dva způsoby posunu produkce rýže.
„Obě tato řešení se týkají toho, jak lze pěstovat rýži co nejudržitelněji. Jedná se o přechod od konvenčního ke zdokonalenému způsobu pěstování rýže,“ uvedla Dr. Mamta Mahra, vedoucí pracovnice Drawdown v oblasti modelování biosekvestrace. „Jde o to: Když už rýži pěstujeme, proč nezjistit, o kolik lze snížit emise?“
Produkce rýže dnes
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je rýže čtvrtou největší plodinou na světě. Kdybychom ji upravili tak, aby zohledňovala, kolik jí lidé snědí, pravděpodobně by se v žebříčku vyšvihla, protože kukuřice i cukrová třtina se používají také k výrobě biopaliv.
„Když už pěstujeme rýži, proč se nepodívat, o kolik lze snížit emise?“
Čínští zemědělci jí pěstují zdaleka nejvíc. Spojené státy jsou na dvanáctém místě v celosvětové produkci rýže a naprostá většina se odehrává v šesti státech: Arkansasu, Kalifornie, Louisiany, Mississippi, Missouri a Texasu. V roce 2019 sklidili američtí pěstitelé rýže přibližně 18 miliard liber rýže z necelých 2,5 milionu akrů. Přibližně polovina této rýže se vyváží, především do Mexika, Střední Ameriky a severovýchodní Asie, aby nasytila globální apetit, který je větší než ten v USA.
„Spojené státy produkují více rýže, než kolik jí sníme,“ řekl Kennedy. „Doufám, že se to za mého života změní.“
„Zlepšená produkce rýže“
Postupně se však mění to, jak průmysl přemýšlí a mluví o svém dopadu na životní prostředí. V loňském roce vydala společnost USA Rice, která toto odvětví zastupuje, 64stránkovou zprávu o udržitelnosti. A tento týden oznámila nové cíle v oblasti udržitelnosti a zavázala se do roku 2030 snížit spotřebu vody i emise skleníkových plynů o 13 %.
Většina rýže v USA se pěstuje na tisících akrech, které jsou po celou sezónu zaplaveny. Zaplavování potlačuje plevel a slouží i dalším účelům, například zpřístupňuje rostlinám živiny v půdě. Vyžaduje však velké množství vody a mikrobi, kteří žijí v půdě pod zaplavenými poli, produkují metan, který pak rostliny uvolňují.
Rýžová farma v Arkansasu. (USDA Photo by Lance Cheung)
Zkrácení doby, po kterou jsou pole zaplavována, tedy slouží dvěma účelům: zachování vody a snížení emisí. To je jeden z hlavních postupů, který je součástí toho, co projekt Drawdown klasifikuje jako „zlepšená produkce rýže“.
Na jihu USA stále více farmářů používá metodu zvanou alternativní zvlhčování a sušení (AWD). Studie zjistily, že v závislosti na tom, jak často a jak dlouho zemědělci svá pole odvodňují, může tento postup snížit emise metanu až o 65 nebo dokonce 90 procent. AWD však není rozšířená a zatím není jasné, jak ovlivňuje výnosy.
.