V horních vrstvách atmosféry Venuše se objevila nevysvětlitelná chemická látka. Vědci předběžně předpokládají, že by mohlo jít o známku života.
Neznámou chemickou látkou je plynný fosfin (PH3), látka, která na Zemi většinou pochází z anaerobních (kyslíkem nedýchajících) bakterií nebo z „antropogenní činnosti“ – z věcí, které dělají lidé. Vyskytuje se v atmosférách planet plynných obrů díky chemickým procesům, které probíhají hluboko v jejich tlakových hlubinách a spojují tři atomy vodíku a jeden atom fosforu. Vědci však nemají žádné vysvětlení, jak by se mohl objevit na Venuši; žádné známé chemické procesy by tam fosfin nevytvářely. A přesto se zdá, že tam je, a nikdo neví o ničem, co by fosfin na Venuši mohlo vytvářet, kromě živých organismů.
Tento objev, publikovaný dnes (14. září) v časopise Nature Astronomy, všechny překvapil – včetně týmu, který ho objevil.
Related:
V červnu 2017 tento tým namířil dalekohled Jamese Clerka Maxwella na Havaji na Venuši a naladil jej tak, aby hledal stopy fosfinu. „Cílem bylo měřítko pro budoucí vývoj,“ napsali v článku v časopise.
Jinými slovy, ověřovali, jak by mohly vypadat signatury fosfinu jako výchozí hodnota, a to na planetě, o níž se předpokládá, že nemá žádný přirozený způsob výroby této látky.
„Ale nečekaně,“ napsali vědci ve studii, „naše počáteční pozorování naznačovala přítomnost detekovatelného množství Venušina PH3.“
Potvrdili, co viděli, pomocí Atacama Large Millimetre/submillimetre Array v Chile. Změny ve světle přicházejícím z horních vrstev atmosféry Venuše ukázaly, že je tam značné množství fosfinu.
Ale fosfin na Venuši nemusí nutně znamenat život na Venuši, napsali autoři. Možnost života vyslovili proto, že bakterie jsou jediným známým způsobem tvorby fosfinu na planetě bez super vysokého atmosférického tlaku plynného obra. Stejně tak je ale možné, že plyn produkuje nějaký dosud neznámý chemický proces.
„Může jít o neznámou fotochemii nebo geochemii, případně o život,“ napsali. „Informací je nedostatek – jako příklad lze uvést fotochemii kapiček mraků na Venuši, která je téměř zcela neznámá.“
To znamená, že nikdo pořádně neví, jak chemické látky v horních vrstvách mraků Venuše reagují na sluneční světlo.
Související: Venuše nebyla dříve považována za pravděpodobné místo výskytu života v této sluneční soustavě, takže vědci dosud nezkoumali tyto otázky se stejnými prostředky, jaké věnovali pátrání po známkách života na Marsu. Horká planeta o velikosti téměř Země s toxickým chemickým složením atmosféry zničí během několika minut i ty nejodolnější roboty. Jak by mohl život přežít na Venuši?“
Autoři nového článku upozornili, že v minulosti někteří vědci předpokládali možnost života v nejsvrchnější vrstvě mraků planety. Na rozdíl od povrchu, kde je průměrná teplota 867 stupňů Fahrenheita (464 stupňů Celsia), jsou vyšší mraky Venuše relativně chladné, ve vrstvě, kde byl zjištěn fosfin, dosahují teploty 85 F (30 C), a mohly by pravděpodobněji nabídnout prostředí pro nějaký druh plovoucího života.