Mnoho se mluví o rostoucím postkřesťanském cítění nejmladší americké generace dospělých. Jak však tento dobře zdokumentovaný odklon od náboženství ovlivnil názory mileniálů na nejposvátnější křesťanský text? Utrpěla „značka“ Bible mezi mladými dospělými nebo se výrazně změnila?
V nedávné studii mezi mileniály, provedené ve spolupráci s American Bible Society a InterVarsity Christian Fellowship, se společnost Barna Group snažila zjistit, jak mohou měnící se představy o křesťanství ovlivňovat vnímání Bible. Tato studie – nejrozsáhlejší, jakou kdy společnost Barna Group provedla v souvislosti s pohledem jedné generace na Bibli – se zabývala názory, vnímáním a praxí mileniálů v souvislosti s Písmem. Vyplynuly z ní tři významné – a překvapivé – poznatky. 1) Praktikující mladí křesťané si zachovávají tradiční, vysoký pohled na Písmo. 2) Naproti tomu nekřesťanští mileniálové mají ambivalentní a někdy velmi negativní vnímání Bible a těch, kteří ji čtou. 3) A přestože věk obrazovek ovlivnil angažovanost v četbě Bible, zůstává pro mileniály nejoblíbenějším formátem četby Bible tisk.
1. Praktikující křesťané mileniálové si zachovávají vysoký pohled na Písmo
Pokud jde o Písmo, jsou praktikující křesťané mileniálové – křesťané, kteří se sami identifikovali jako křesťané, kteří navštěvují kostel alespoň jednou měsíčně a kteří popisují svou náboženskou víru jako velmi důležitou pro svůj život – poměrně ortodoxní a nadále si velmi váží Bible. Ve skutečnosti téměř všichni z nich věří, že Bible obsahuje vše, co člověk potřebuje vědět, aby mohl žít smysluplný život (96 %). Stejný podíl lidí tvrdí, že Bible je skutečným nebo inspirovaným Božím slovem (96 %). Mezi těmito mladými dospělými jich většina tvrdí, že „Bible je skutečným Božím slovem a měla by se brát doslova, slovo od slova“ (46 %); další čtyři z deseti souhlasí s tím, že je Bohem inspirovaná a nemá žádné chyby, i když „některé verše mají být spíše symbolické než doslovné“ (39 %); a 11 % tvrdí, že Bible je inspirovaným Božím slovem, „ale má některé faktické nebo historické chyby“.
Praktikující křesťané z řad mileniálů navíc uvádějí Bibli jako největší zdroj morální pravdy. Z praktikujících křesťanských mileniálů, kteří věří v absolutní morální pravdu (71 %), čtyři z deseti uvádějí Bibli jako hlavní zdroj, z něhož se naučili nebo objevili absolutní morální pravdy a normy (39 %). To značně převyšuje jakýkoli jiný zdroj, přičemž církev je na druhém místě s pouhými 16 %, následovaná rodiči se 14 %.
Průzkum se také snažil zjistit, jakou prioritu má u mileniálů četba Bible mezi jejich praktikami víry. Respondenti byli dotázáni, zda je čtení Bible důležitější, méně důležité nebo stejně důležité jako různé jiné duchovní disciplíny. Zatímco mileniálové jako celek uvádějí, že četba Bible je stejně důležitá jako ostatní duchovní disciplíny hodnocené v průzkumu, praktikující křesťané mileniálové konzistentně hodnotí četbu Bible jako důležitější než ostatní disciplíny. Například praktikující křesťanští mileniálové považují četbu Bible za důležitější než návštěvu kostela (55 % uvádí, že četba Bible je důležitější), ztišení/samotu (50 %), modlitbu (49 %), bohoslužbu (51 %), skutky služby (48 %), přijímání (44 %) a evangelizaci (42 %).
Mezi praktikujícími křesťanskými mileniály má Bible v jejich životě víry stále vysokou, ne-li nejvyšší prioritu.
2. Nekřesťanští mileniálové mají ambivalentní a někdy až extrémně negativní názory na Bibli
Nekřesťanští mileniálové se na rozdíl od svých křesťanských protějšků mnohem častěji domnívají, že Bible je jen další kniha učení sepsaná lidmi, která obsahuje příběhy a rady (45 %). Pouze 27 % nekřesťanů dohromady tvrdí, že Bible je inspirovaným nebo skutečným Božím slovem. Výrazný rozdíl mezi křesťanskými a nekřesťanskými názory na Bibli se samozřejmě dal očekávat, nicméně nekřesťanské názory na Bibli se často pohybují na hranici vlídné lhostejnosti a silné skepse. Zatímco většina nekřesťanských mileniálů odsouvá Bibli pouze jako „užitečnou knihu morálního učení“ (30 %), téměř polovina souhlasí s negativnějšími charakteristikami: Přibližně každý pátý tvrdí, že Bible je „zastaralá kniha bez významu pro dnešní dobu“ (19 %), a více než čtvrtina jde tak daleko, že tvrdí, že Bible je „nebezpečná kniha náboženských dogmat používaná po staletí k utlačování lidí“ (27 %).
Když mají nekřesťanští mileniálové určit slova, která si spojují s Biblí, nejčastěji ji zařazují do kulturní mytologie, než aby ji popisovali v termínech posvátného nebo božského. Jejich pět nejčastěji volených slov je „příběh“ (50 %), „mytologie“ (38 %), „symbolický“ (36 %), „pohádka“ (30 %) a „historický“ (30 %). Jen velmi málo z nich volí slova, která odrážejí božský původ: Pouze 12 % nekřesťanských mileniálů zvolilo pro popis Bible slovo „posvátný“, každý desátý „fakt“ a ještě méně jich zvolilo „zjevení“ (8 %), „neomylný“ (3 %) nebo „neomylný“ (2 %).
Více než šest z deseti nekřesťanských mileniálů Bibli nikdy nečetlo (62 %), ale co si myslí o těch, kteří ji čtou? Zdá se, že u většiny z nich vyvolává pocity odcizení a odstupu. Když vidí někoho číst Bibli na veřejnosti, nekřesťanští mileniálové říkají, že předpokládají, že čtenář Bible je politicky konzervativní (22 %); že s danou osobou nemají nic společného (21 %); že čtenář Bible je staromódní (17 %); nebo že se snaží učinit prohlášení či provokovat (15 %). Méně než jeden z deseti mladých lidí, kteří nejsou křesťany, uvádí nějakou pozitivní reakci, například povzbuzení (7 %) nebo radost (7 %). Pouze 9 % nekřesťanů uvádí, že cítí zvědavost, co je v Bibli, když vidí někoho, kdo ji čte – což je zklamáním pro ty, kteří doufají, že jejich četba Bible by mohla podnítit duchovní rozhovor s nekřesťany.
Na druhou stranu u nekřesťanů, jejichž četba Bible se v posledním roce zvýšila (11 %), je druhým nejčastěji uváděným důvodem tohoto zvýšení to, že viděli, jak Bible změnila někoho, koho znají, k lepšímu (27 %). Takže zatímco vidět cizí lidi číst Bibli na veřejnosti nemusí být pozitivním katalyzátorem, osobní interakce s těmi, které Bible ovlivnila k lepšímu, jsou silným doporučením pro Bibli samotnou.
3. Mileniálové se stále raději zabývají Biblí v tištěné podobě
Scény ovlivnily téměř každou část moderního života, a to včetně náboženských praktik. Ačkoli všichni mileniálové – podstatně více než všichni dospělí – z velké části začlenili do svého života jiná média pro práci s Biblí, žádné z nich nepředčí čtení tištěné verze Bible (81 %), nebo dokonce její hlasité čtení v kostele (78 %). Pro srovnání, dvě třetiny mileniálů říkají, že ke čtení biblického obsahu používají internet na počítači (66 %) a o něco více než polovina čte Bibli na elektronické čtečce (51 %).
Co si myslí mileniálové, když se Bible objeví na velké obrazovce, malé obrazovce nebo na jakékoliv obrazovce, kterou mají právě před sebou? Pokud jde o Bibli jako hollywoodskou zábavu, mají mileniálové smíšené pocity. Zatímco téměř polovina z nich oceňuje začlenění Bible do dnešní zábavy (49 %), značné procento v tom vidí snahu Hollywoodu vydělat peníze (36 %). Zejména nekřesťané vyjadřují tuto skepsi (58 %).
Pokud se obsah s biblickou tematikou v Hollywoodu objeví, jsou praktikující křesťané skupinou, která jej nejčastěji sleduje. U všech sledovaných pořadů (Noe, minisérie Bible, Syn Boží, Bůh není mrtev a Nebe je skutečné) tvořili praktikující křesťané zdaleka největší část publika. Ve skutečnosti pouze 14 % praktikujících křesťanských mileniálů nevidělo žádný z filmů, zatímco 42 % všech mileniálů a plných 62 % nekřesťanských mileniálů. Jinak řečeno, většina mileniálů viděla v posledním roce alespoň jedno biblické zobrazení na malém nebo velkém plátně. Vystavení televizní nebo filmové verzi křesťanského obsahu proniklo k více než čtyřem z pěti křesťanských mileniálů a k více než třetině nekřesťanských mladých dospělých.
Jedním z běžných způsobů, jak se mileniálové v digitálním věku zabývají Biblí, je zveřejňování úryvků z Písma na sociálních sítích, jako jsou Twitter, Facebook a Instagram. Není překvapením, že se do této praxe nejčastěji zapojují praktikující křesťané z řad mileniálů. Celkem 81 % z nich zveřejnilo v uplynulém roce úryvek z Písma na internetu: Tato praxe vyvolává u praktikujících křesťanských mileniálů především pozitivní emoce, u nekřesťanských mileniálů ambivalentní nebo negativní emoce.
30 % tak činí několikrát ročně, 25 % několikrát měsíčně, 13 % několikrát týdně a 13 % denně. Nejčastějšími reakcemi křesťanů na to, když někdo zveřejní Písmo na sociálních sítích, jsou pocit povzbuzení (56 %) a inspirace (53 %). Jen o něco více než třetina to považuje za odvážné v dobrém slova smyslu (35 %).
Nekřesťané nejčastěji reagují tak, že jim vadí, pokud jsou verše použity naivně nebo vytržené z kontextu (35 %), což je zajímavé, protože většina z nich přiznává, že sama Bibli nikdy nečetla. O něco méně nekřesťanů říká, že je to „někdy v pořádku, pokud jste věřící“ (33 %). Přibližně stejný počet uvádí, že je to dráždí, a čtvrtina předpokládá, že ten, kdo to zveřejňuje, je odsuzuje (24 %). Přibližně pětina se domnívá, že se dotyčný snaží evangelizovat (21 %) nebo že tato praxe ostatní odradí (18 %). Ze všech odpovědí je nejméně pravděpodobné, že se nekřesťané cítí inspirováni (9 %) nebo povzbuzeni (7 %), když vidí Písmo zveřejněné na sociálních sítích.
Co výzkum znamená
„Mnoho křesťanů a křesťanských vedoucích má obavy o příští generaci křesťanů,“ říká David Kinnaman, prezident společnosti Barna Group. „A mají k tomu dobrý důvod. Určitě existuje dobře zdokumentovaný trend odchodu mileniálů z církve nebo odvrácení se od víry. Tato aktuální studie o vnímání Bible však církevním vedoucím přináší velmi dobré zprávy o Dobré knize: Aktivní mladí křesťané se drží historických a ortodoxních názorů na Bibli. Jejich oddanost Bibli je v mnoha ohledech v příkrém rozporu s typickými stereotypy o mladých křesťanech.
„Bibli se v době obrazovek většinou daří, zejména mezi věřícími. Zejména praktikující křesťané mileniálové rádi sledují obsah založený na Bibli na velké obrazovce a zabývají se Biblí na malé obrazovce tím, že čtou Písmo online a zveřejňují ho na sociálních sítích.
„Tyto praktiky však nejsou vždy oceňovány ostatními příslušníky jejich generace. Ačkoli mnozí křesťané mohou doufat, že filmy založené na Bibli nebo sdílení Písma online osloví nekřesťany, náš výzkum naznačuje opak. Nekřesťané mají tendenci být k biblickým filmům skeptičtější a často se cítí odrazeni nebo odcizeni, když vidí Písmo sdílené prostřednictvím sociálních médií. Na druhou stranu ve vzácných případech, kdy nekřesťané v uplynulém roce zvýšili četbu Bible, tak často učinili v důsledku toho, že viděli, jak Písmo změnilo někoho, koho znali. Takové odpovědi zdůrazňují význam smysluplných vztahů a důkazů životní proměny.
„A konečně, pro nekřesťanské mileniály je ‚značka‘ Bible negativní,“ pokračuje Kinnaman. „Hloubka a rozsah tohoto vnímání signalizují obtížné výzvy pro mladší dospělé, kteří v Bibli stále věří. Vzhledem k tomu, že v jejich generaci roste skepse vůči Bibli, budou se křesťanští mileniálové muset této kritice postavit čelem a vypořádat se s důsledky pro svou vlastní víru. Přesto, pokud jde o Bibli – více než v mnoha jiných oblastech své víry – začínají křesťané mileniálové na poměrně pevné půdě.“
Komentujte tento výzkum a sledujte naši práci:
Twitter: @barnagroup | @davidkinnaman | @roxyleestone
Facebook: Barna Group
O výzkumu
MillennialPollSM zahrnoval 1 000 online průzkumů provedených na reprezentativním vzorku mladých dospělých ve věku 18 až 30 let ve Spojených státech. Průzkum probíhal od 18. srpna 2014 do 22. srpna 2014. Chybovost u takto velkého vzorku je +/-3,1 procentního bodu na hladině spolehlivosti 95 %. Ke kalibraci vzorku na známá procenta populace ve vztahu k demografickým proměnným bylo použito minimální statistické vážení.
Praktikující křesťané se popisují jako křesťané, kteří alespoň jednou měsíčně navštěvují kostel a věří, že jejich náboženská víra je v jejich současném životě velmi důležitá.
Mileniálové (neboli mozaikáři) jsou generace narozená v letech 1984 až 2002, generace X (neboli busters) v letech 1965 až 1983, boomers v letech 1946 až 1964 a starší v roce 1945 nebo dříve.
Výzkum společně zadaly Americká biblická společnost, InterVarsity Christian Fellowship a Barna Group.
O Barna Group
Barna Group (jejíž součástí je výzkumná divize Barna Research Group) je soukromá, nestranická, zisková organizace zastřešená společnostmi Issachar. Společnost Barna Group se sídlem ve městě Ventura v Kalifornii provádí a analyzuje primární výzkumy s cílem porozumět kulturním trendům souvisejícím s hodnotami, názory, postoji a chováním již od roku 1984.
Podniká v oblasti výzkumu a vývoje.