Varianty pořadí prořezávání
První stálé moláry dolní čelisti jsou často prvními stálými zuby, které se prořezávají. Po nich rychle následují mandibulární centrální řezáky. Předchozí studie zjistily, že prořezávání řezáků před stoličkami má malý nebo žádný klinický význam.
Po analýze sériových záznamů 16 000 dětí v Newburghu a Kingstonu ve státě New York dospěli Carlos a Gittelsohn k závěru, že průměrná doba prořezávání středních řezáků dolní čelisti je dřívější než prořezávání prvních stoliček přibližně o 1,5 měsíce u chlapců i dívek.13 Značně zajímavý byl rozdíl mezi pohlavími v pořadí prořezávání stálých zubů. U dívek prořezával dolní špičák dříve než první premoláry horní a dolní čelisti. U chlapců bylo pořadí erupce obrácené – první premoláry horní čelisti a dolní čelisti se prořezávaly před špičákem dolní čelisti.
Moyers uvedl, že nejčastější pořadí erupce stálých zubů v dolní čelisti je první molár, střední řezák, postranní řezák, špičák, první premolár, druhý premolár a druhý molár.14 Nejčastějším pořadím erupce stálých zubů horní čelisti je první molár, střední řezák, postranní řezák, první premolár, druhý premolár, špičák a druhá stolička (obr. 19-2). Tyto společné sekvence v jednotlivých obloucích označil za příznivé pro zachování délky oblouků během přechodného chrupu.
Je žádoucí, aby dolní špičák prořezal před prvním a druhým premolárem. Toto pořadí napomáhá udržet dostatečnou délku oblouku a zabránit lingválnímu vyklopení řezáků, které způsobuje nejen ztrátu délky oblouku, ale také umožňuje vznik zvýšeného předkusu. Abnormální svalstvo rtů nebo orální návyky, které způsobují větší sílu na dolní řezáky, než může být kompenzováno jazykem, umožňují propad předního segmentu. Z tohoto důvodu je použití pasivního aparátu lingválního oblouku často indikováno při předčasné ztrátě primárních špičáků nebo při nežádoucím pořadí prořezávání.
K nedostatku délky oblouku může dojít, pokud se druhý stálý molár dolní čelisti vyvine a prořeže dříve než druhý premolár. Erupce druhého stálého moláru jako první podporuje mesiální migraci nebo vyklopení prvního stálého moláru a zasahování do prostoru potřebného pro druhý premolár. Význam zachování druhého stálého moláru až do jeho nahrazení druhým premolárem je popsán v kapitole 22. V čelistním oblouku by měl první premolár v ideálním případě prořezat před druhým premolárem a po nich by měl následovat špičák. Předčasná ztráta primárních molárů v čelistním oblouku, která umožňuje drift prvního stálého moláru a jeho vyklonění mesiálně, má za následek zablokování stálého špičáku mimo oblouk, obvykle na labiální stranu.
Poloze vyvíjejícího se druhého stálého moláru v čelistním oblouku a jeho vztahu k prvnímu stálému moláru je třeba věnovat zvláštní pozornost. Jeho erupce před premoláry a špičáky může způsobit ztrátu délky oblouku, stejně jako u dolní čelisti. Prořezávání špičáku horní čelisti se často opožďuje kvůli abnormálnímu postavení nebo odchylkám v dráze prořezávání. Tato opožděná erupce by měla být zvážena spolu s jejím možným vlivem na vyrovnání čelistních zubů. Významem pořadí erupce stálých zubů se dále zabývá kapitola 22.
Nakonec jsou v klinické praxi často pozorovány odchylky od přijatých norem doby erupce. Byla zaznamenána předčasná erupce, ale nejčastěji se vyskytující odchylkou od normální doby erupce je opožděná erupce zubů.15
.