Klasické latinské písmo. Zdroj
Staří Římané hovořili mnoha různými jazyky, ale první Římané by pro veškeré úřední záležitosti používali především klasickou latinku. Nižší vrstvy mohly mluvit také vulgární latinou, zjednodušenou formou originálu. Latina byla silně ovlivněna řečtinou a dalšími italickými jazyky (viz mapa níže). Ve skutečnosti by bohatí Římané z vyšších vrstev mluvili jak starořečtinou, tak klasickou latinou.
Latina byla ovlivněna některým z dalších italických jazyků. Má s nimi mnoho společných rysů, kterými se lišila od galských, řeckých a etruských jazyků. Zdroj
Římané by také mluvili určitým jazykem podle oblasti Itálie, ze které pocházeli (jak je uvedeno výše). S tím, jak se říše rozšiřovala, rostla i rozmanitost používaných jazyků. Galské dialekty (Francie), koptské jazyky (Egypt), punské jazyky (severní Afrika) atd. byly nadále používány jednotlivci z těchto specifických oblastí vedle latiny a řečtiny. Proto bylo běžné, že lidé plynně hovořili třemi různými jazyky. Vliv latiny a řečtiny na tyto regionální dialekty se projevil, když se region politicky rozdrobil a jazyky se od sebe opět začaly odlišovat.
Mapa románských jazyků v dnešní Evropě, které byly ovlivněny vulgární latinou. Existují především v oblastech, které byly pod přímou politickou kontrolou Západořímské říše. Výjimkou je zde rumunština, která se vyvinula ve Východořímské říši. Zdroj
Románské jazyky, včetně rané francouzštiny, rumunštiny, španělštiny, portugalštiny a italštiny, se rozvíjely v blízkosti pádu Západořímské říše ve 4. a 5. století n. l.
Zdroje:
https://www.britannica.com/topic/Romance-languages
https://www.britannica.com/topic/Italic-languages
https://www.britannica.com/topic/Latin-language
.