Mnoho lidí se nás ptá, „jaký je rozdíl mezi Irlenovým syndromem a dyslexií?“. Mnoho příznaků může být podobných, jak tedy poznáte, který problém skutečně máte? Dobře, nejprve si definujme dyslexii.
Podle Mezinárodní asociace pro dyslexii „Dyslexie je porucha učení založená na jazyce. Dyslexie označuje soubor příznaků, které vedou k tomu, že lidé mají potíže se specifickými jazykovými dovednostmi, zejména se čtením. Studenti s dyslexií mají obvykle potíže i s dalšími jazykovými dovednostmi, jako je pravopis, psaní a výslovnost slov.“ Formální definice dyslexie používaná Národním institutem pro zdraví dětí a lidský rozvoj uvádí: „Je charakterizována obtížemi s přesným a/nebo plynulým rozpoznáváním slov a špatnými schopnostmi pravopisu a dekódování. Tyto obtíže jsou obvykle důsledkem deficitu ve fonologické složce jazyka, který je často neočekávaný ve vztahu k ostatním kognitivním schopnostem a poskytování účinné výuky ve třídě. Sekundárními důsledky mohou být problémy s porozuměním textu a snížená čtenářská zkušenost, která může bránit růstu slovní zásoby a základních znalostí.“
Současní odborníci se shodují, že dyslexie je ve své podstatě porucha založená na jazyce, a léčba se obecně zaměřuje na využití multisenzorického strukturovaného jazykového přístupu, který pomáhá jedincům s dyslexií posilovat mozkové dráhy spojující řeč s tiskem. Ve skutečnosti je mylné tvrzení, že poznávacím znamením dyslexie je vidění slov pozpátku. Místo toho se jedná o neschopnost spojit písmena a slova, která vidí na stránce, s jejich zvuky a významy.
Naproti tomu Irlenův syndrom je porucha percepčního zpracování, což znamená, že se týká konkrétně toho, jak mozek zpracovává přijímané vizuální informace. Nejedná se o jazykovou poruchu a výuka založená na fonetice nepomůže člověku s Irlenovým syndromem zlepšit se stejně jako člověku s dyslexií zlepšit jeho čtenářské dovednosti. Podstatou Irlenova syndromu je citlivost na světlo, kdy jsou jedinci citliví na specifickou vlnovou délku světla a tato citlivost způsobuje fyzické a zrakové příznaky, které lidé s Irlenovým syndromem pociťují. Lidé s Irlenovým syndromem mají potíže se čtením ne proto, že by jejich mozek měl potíže spojit písmena, která vidí, se zvuky, které tato písmena vydávají, ale proto, že na tištěné stránce vidí zkreslení, nebo proto, že je z bílého pozadí či odlesků bolí oči, bolí je hlava nebo při pokusu o čtení usínají.
Na rozdíl od dyslexie mohou potíže, které se vyskytují v důsledku Irlenova syndromu, sahat daleko za hranice pouhého čtení. Lidé s Irlenovým syndromem mají potíže se zpracováním všech vizuálních informací, nejen slov na tištěné stránce, takže mají často potíže s vnímáním hloubky, řízením auta, sportovními výkony a dalšími oblastmi, které nejsou obecně spojovány s dyslexií.
Je možné, že někdo trpí jak dyslexií, tak Irlenovým syndromem, a je třeba vyhledat vhodnou léčbu obou poruch. Další informace o Irlenově syndromu naleznete na https://irlen.com/what-is-irlen-syndrome/.