Key řekl, že se zdokonalil ve využívání taktiky skautů.
„Když jde hráč kolem, stojím v tunelu,“ řekl. „Jsem opravdový šestačtyřicátník. Když mi nepřijde pod bradu, tak vím, že není 6-1, jak se tvrdí.“ A tak se rozhodl, že bude hrát.
Pravdu o výšce hráčů odhalíme ještě předtím, než se stanou profesionály. V případě NBA může tento okamžik nastat na předdraftovém kempu ve floridském Orlandu, na turnaji Portsmouth Invitational, který je přehlídkou vysokoškolských hráčů ve Virginii, nebo na soukromých trénincích týmů.
V Portsmouthu Ryan Blake, asistent ředitele skautingu NBA, položí každému hráči před měřením na hlavu knihu s tvrdými deskami.
„Je to můj životopis Martina Luthera Kinga o 800 a něco stranách,“ řekl Blake.
Hráče měří v punčochách a v botách, protože podrážky se liší. Tyto životně důležité statistiky, stejně jako rozpětí křídel, vertikální dosah a vertikální skok, jsou k dispozici profesionálním skautům. Někteří hráči však Blakeovu režimu odolávají.
„Přišel malý kluk, byl z Fordhamu nebo odkud, měřil 5-8,“ řekl Blake. „Odešel a vrátil se s botami Timberland a asi čtyřmi páry ponožek. Nenechali jsme ho změřit.“
Týmy nebudou mít pochybnosti o výšce, až si budou vybírat na čtvrtečním draftu NBA. Ale liga už možná nikdy nebude tak přesná, a to ani v oficiálních publikacích, jako jsou programy zápasů. Jakmile se o hráči ví, že měří 6-8, nechce se mu přiznat, že má 6-6 let. Takzvané programové výšky cestují s hráči jako talismany pro štěstí a mnoho klubových a ligových funkcionářů na přesnost netlačí. Ani novináři.
Sam Smith, dlouholetý spisovatel N.B.A., který nedávno odešel do důchodu z deníku The Chicago Tribune, říká: „Nevím, co si o tom myslet: „Výšky tak nějak známe, protože po kempu vyjde listina. Ale když tu výšku použijete, hráč se naštve. A pak se vám ozve jeho agent. Nebo vyplníte článek se správnou výškou a v redakci ho změní, protože mají ‚oficiální‘ mediální příručku NBA, která je špatná. Takže tak nějak přistoupíte na ten vtip.“