Buddhistický maurjovský císař Ašóka je často považován za zakladatele starého hlavního města Kašmíru Šrínagarí, dnes ruiny na okraji dnešního Šrínagaru.
V roce 1349 se Šáh Mir stal prvním muslimským vládcem Kašmíru a zahájil tak vládu dynastie Salatin-i-Kašmír neboli Sváti. Dalších pět století vládli Kašmíru muslimští panovníci, včetně Mughalů, kteří vládli od roku 1526 do roku 1751, a afghánské říše Durrání, která vládla od roku 1747 do roku 1820. V tomto roce Kašmír anektovali Sikhové pod vedením Ranjita Singha. V roce 1846, po porážce Sikhů v první anglo-sikhské válce a po odkoupení regionu od Britů na základě Amritsarské smlouvy, se novým vládcem Kašmíru stal rádža Džammú Gulab Singh. Vláda jeho potomků pod nadvládou (či poručnictvím) britské koruny trvala až do roku 1947, kdy se bývalý knížecí stát stal sporným územím.
V roce 1947 byl přijat zákon o nezávislosti Indie, který rozdělil Britskou Indii na dva nezávislé státy, Pákistán a Indii. Podle tohoto zákona se každý z knížecích států v Britské Indii mohl svobodně rozhodnout, zda se připojí k Indii nebo Pákistánu, nebo zůstane nezávislý. Kašmírský mahárádža si vybral Indii, ale Pákistán a mnozí muslimští Kašmířané byli proti. Pákistán provedl invazi a zahájil válku s Indií. Tato válka stanovila dnešní hrubé hranice, kdy Pákistán drží zhruba třetinu Kašmíru a Indie zbytek, přičemž linie kontroly byla stanovena OSN.
Od té doby došlo k několika dalším válkám, ale téměř k žádné změně; oba národy si stále nárokují celý Kašmír a hranice mezi územími, která skutečně ovládají, je stále tam, kde ji zanechalo příměří. Indie a Čína vedly v roce 1962 válku, v níž Čína získala kontrolu nad Aksajským Čínem. Indicko-pákistánská válka v roce 1965 vyústila v patovou situaci a příměří dojednané OSN. Indicko-pákistánská válka v roce 1971 přivedla Turtuk a některé baltské oblasti pod správu Indie.
GeografieEdit
Kašmír sousedí na severovýchodě s Čínou (Sin-ťiang a Tibet), na severozápadě s Afghánistánem (Wakhanský koridor), na západě s Pákistánem (Chajbar Pachtunchvá a Paňdžáb) a na jihu s Indií (Himáčalpradéš a Paňdžáb).
Ačkoli je Kašmír převážně hornatý, geografické rysy regionu se v jednotlivých částech značně liší, na jihu jsou roviny a na severu vysoké hory.
Region je rozdělen mezi tři země v územním sporu: Pákistán kontroluje severozápadní část (Gilgit-Baltistán a Azad Kašmír („Svobodný Kašmír“), Indie kontroluje jižní část (Džammú a Kašmír a Ladakh) a Čínská lidová republika kontroluje severovýchodní část (Aksai Chin a Trans-Karakoram Tract). Indie kontroluje většinu oblasti ledovce Siachen, včetně průsmyků na hřebeni Saltoro, zatímco Pákistán kontroluje nižší území jihozápadně od hřebene Saltoro. Pákistán, Indie a Čína udržují v oblasti vojenské jednotky a občas zde dochází k roztržkám.
Ačkoli jsou tyto oblasti v praxi spravovány příslušnými žadateli, Indie ani Pákistán formálně neuznaly připojení oblastí nárokovaných druhou stranou. Indie tvrdí, že tyto oblasti, včetně oblasti „odstoupené“ Pákistánem Číně v Transkarakoramském traktu v roce 1963, jsou součástí jejího území, zatímco Pákistán si nárokuje celou oblast s výjimkou Aksai Chin a Transkarakoramského traktu.
Wikivoyage se v žádném z těchto sporů nestaví na žádnou stranu, ale pouze uznává, která země má faktickou kontrolu nad danou oblastí a jak se to týká praktických otázek cestování.