Kámasútra jako filozofické dílo

NOVÉ DILLÍ – Jóga je těžká i pro většinu Indů a rozhodně ji nepraktikují při sexu. O takovou kombinaci se pravděpodobně nikdy v celé své historii nepokusili. Celosvětový názor, že staří Indové prováděli při milování extrémní gymnastiku, byl zaset anglickým překladem sanskrtského textu z konce 19. století nazvaného Kámasútra, který obsahoval mimo jiné podrobnosti o sexuálních polohách, praktické rady o svádění a poznámku o typech erotických žen, které byly pojmenovány podle savců, i když, jak poznamenává kniha vydaná tento měsíc, vydávaly zvuky jako ptáci.

„Kobylí past: Příroda a kultura v Kámasútře“ od americké akademičky Wendy Donigerové tvrdí, jak možná některé náročné páry tušily, že sex v Kámasútře je spíše žertem než instruktážní příručkou. Velkou ambicí její knihy je však povýšit Kámasútru do postavení dvou velkých filozofických děl, která ovlivnila indickou společnost:

O původu Kámasútry je toho známo jen velmi málo: Manuova Dharmashastra, která vymyslela kasty a definovala ženy jako podřízené mužům, uvádí do rozpaků některé jemné lidi, kteří sdílejí autorovo jméno, a Kautilyova Arthashastra, nemilosrdná kniha o státnictví. Žádná část původního textu se nedochovala. Pravděpodobně ji v sanskrtu napsal jistý Vatsjájana. Zdá se, že byl kompilátorem sexuálních návyků a z vymyšlení některých velmi obtížných sexuálních poloh obvinil jiného učence. Paní Donigerová se domnívá, že Kámasútra je stará asi dva tisíce let, ale řekla mi, že je to založeno pouze na nepřímých důkazech.

Důvod, proč bere Kámasútru tak vážně, je ten, že i když se domnívá, že sexuální polohy byly fantazií, ve zbytku díla nevidí nic jiného než antropologii, vzácný portrét bohaté starověké společnosti. Také mezi Kámasútrou a díly Manua a Kautilyi existují stylistické podobnosti. Všechny tři obsahují psychologické rozbory a návody a rozdělují lidi do typů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.