Jozue 1. kapitola

A. Úvod: Přehled dějin Izraele od Egypta po Kanaán

1. Izrael byl vysvobozen z ponižujícího egyptského otroctví.

a. Byly to historické události, ale nejen historické. Bůh mluví skrze dějiny, aby nám dal příklad našeho vysvobození z ponižujícího otroctví hříchu (jak Pavel jasně uvádí v 1Kor 10,6 a 10,11).

b. Ústředním aktem vykoupení v Novém zákoně je Ježíšovo dílo na kříži. Ústředním aktem vykoupení ve Starém zákoně je vysvobození Izraele z Egypta.

2. Izrael pod vedením Mojžíše putoval sinajskou pouští.

a. Během této doby Izrael zažil nadpřirozenou prozřetelnost, například přísun many, vodu ze skal, oblačný sloup ve dne a oheň v noci a podobně.

b. Během této doby také obdrželi Boží zjevení – Mojžíšův zákon. Bůh jim sdělil svou svatou normu.

3. Země Kanaán představuje cíl Božího lidu poté, co byl vysvobozen z ponižujícího otroctví.

a. Nikoliv náš konečný cíl, jak by se mohlo zdát ze slavných chvalozpěvů. Tyto hymny naznačují, že Kanaán představuje nebe.

i. Jak se zpívá ve verších písně Swing Low, Sweet Chariot:

Pohlédl jsem přes Jordán, a co jsem viděl
Přijít, aby mě odnesl domů?
Skupinu andělů, kteří jdou za mnou
Přijít, aby mě odnesli domů.

b. Z biblického hlediska se o zemi za Jordánem – zemi zaslíbené – nemluví jako o nebi. Židům 3-4 ukazuje Kanaán jako obraz odpočinku a vítězství, z něhož se může těšit každý věřící.

i. V tomto smyslu F. B. Meyer spojuje knihu Jozue s knihou Efezským. Obě popisují duchovní cestu zaslíbení, bohatství a vítězství, které nám náleží s Ježíšem.

c. To také ukazuje, že vysvobození z Egypta bylo pouze přípravou na užívání Kanaánu. V našem křesťanském životě jsme vyvedeni z hříchu, abychom mohli být uvedeni do života v hojnosti. Poušť pro nás nikdy není trvalým Božím cílem.

d. Stejně jako celé pokolení Izraele zemřelo na poušti, tak i mnozí křesťané umírají v pouštní vyprahlosti duchovní zkušenosti a nikdy nekráčejí v plnosti toho, co pro ně Bůh má.

4. Vedoucí: Jozue jako předobraz Ježíše.

a. Nezapomeňte, že řecké jméno Ježíš je prostým překladem hebrejského jména Jozue. Jejich jména jsou totožná. Cokoli Izraelci obdrželi v zaslíbené zemi, obdrželi skrze Jozua; cokoli dostáváme od Boha, dostáváme skrze Ježíše Krista, našeho Jozua.

B. Bůh pověřuje Jozuovo dílo.

1. (1) Mojžíš zemřel a Bůh promlouvá k Jozuovi.

Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, promluvil Hospodin k Jozuovi, synu Nunovu, Mojžíšovu pomocníkovi, a řekl:

a. Po Mojžíšově smrti: Mojžíš (který byl příkladem Božího zákona) nemohl vést Izrael do zaslíbené země a k odpočinku. To vše se děje po Mojžíšově smrti.

b. Hospodin promluvil k Jozuovi: Jozue – který v té době nebyl mladíkem – strávil předtím celou svou kariéru jako Mojžíšův pomocník, nyní zjišťuje, že přišel jeho vlastní čas vést, ale až poté, co ho Bůh připravil.

c. Mojžíšův pomocník: Jozue byl připraven věrnou službou v malých věcech, tím, že byl Mojžíšovým pomocníkem. Redpath vypráví o hesle nad kuchyňským dřezem: „Třikrát denně se zde koná bohoslužba“. Motto je pravdivé a velcí muži a ženy jsou připravováni věrností v malých věcech.

2. (2-3) Dávám a dal jsem.

„Mojžíš, můj služebník, je mrtev. Nyní tedy vstaňte, přejděte přes tento Jordán, vy i celý tento lid, do země, kterou jim dávám, synům Izraele. Každé místo, na které vstoupí podrážka tvé nohy, jsem ti dal, jak jsem řekl Mojžíšovi.“

a. Vaší nohou… jsem vám dal: Vstup do kenaanské země byl svěřen zástupci. Jozue byl pro lid správcem země. Stejně tak náš zástupce Ježíš jde před námi a to, co máme v Bohu, vlastníme v něm.

b. Já jsem vám dal: Byla jim dána celá země, ale mohli vlastnit jen to, co si nárokovali (každé místo, na které šlápne noha, jsem vám dal). To, co zabrali, si museli vybojovat proti rozhodnému odporu.

i. Bůh jistě mohl všechny jejich nepřátele jednoduše zlikvidovat pouhou myšlenkou, ale povolává Izrael do partnerství se sebou samým, aby se postaral o naplnění své vůle.

ii. Protože dobytí země vyžadovalo úsilí, výzva, která je čekala, nebyla pro ty, kdo se spokojí s Egyptem, ale pro ty, kdo se budou tlačit vpřed za tím, k čemu je Bůh povolal.

3. (4-5) Zaslíbení: vítězství je jisté, protože Jozue je povolán Bohem.

Od pouště a tohoto Libanonu až k velké řece, řece Eufratu, celá země Chetejců až k Velkému moři k západu slunce bude tvé území. Nikdo před tebou nebude moci obstát po všechny dny tvého života; jako jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou. Neopustím tě ani tě neopustím.

a. Z pouště… Až k velké řece: Je popsáno přesné území země. Nebyl to žádný „koláčový“ slib. Popisovalo skutečnou zemi se skutečnými hranicemi.

b. Budu s vámi: Vítězství je zajištěno ne proto, že Jozue je velký vůdce nebo že Izrael je velký národ, ale proto, že Bůh je velký Bůh a říká Jozuovi: Budu s tebou. To stačí každému člověku, který se snaží plnit Boží vůli.

4. (6-9) Podmínky příslibu vítězství:

Buď silný a statečný, neboť tomuto lidu rozdělíš jako dědictví zemi, o níž jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám. Jen buďte silní a velmi stateční, abyste dodržovali vše podle zákona, který vám přikázal můj služebník Mojžíš; neodvracejte se od něj napravo ani nalevo, aby se vám dařilo, kamkoli půjdete. Tato kniha Zákona se nesmí vzdálit od tvých úst, ale rozjímej o ní dnem i nocí, abys dodržoval všechno, co je v ní napsáno. Pak se ti totiž bude dařit na tvé cestě a pak budeš mít dobrý úspěch. Což jsem ti to nepřikázal? Buď silný a statečný, neboj se a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.

a. Buďte silní a velmi odvážní: Jozue je povolán k odvaze v Bohu. To odhaluje Jozuovu slabost; takového příkazu bylo zapotřebí, protože i tak velký vůdce jako Jozue potřeboval takové povzbuzení.

i. Tato odvaha by nebyla v samotném Jozuovi, ale v Bohu. Můžeme být plni sebedůvěry, která nás přivede do záhuby, ale místo toho bychom měli být plni opravdové Boží sebedůvěry.

b. Abyste dbali na to, abyste jednali podle celého zákona: Jozue musí velmi dbát na dodržování zákona. Boží slovo a Jozuova oddanost mu budou pilíři, které podpoří jeho úspěch.

c. Podle celého zákona: Jozue nemusel pouze číst Boží slovo. Musel ho mít na rtech (nesmí se vzdálit od tvých úst), v mysli (rozjímat o něm dnem i nocí) a musel ho plnit (zachovávat a konat podle všeho, co je psáno).

d. Neboť pak se ti bude dařit na tvé cestě a pak budeš mít dobrý úspěch: Takto žité Boží slovo je zárukou křesťanského úspěchu. Ne že by slibovalo život bez problémů, ale zajišťuje život schopný vypořádat se s čímkoli, protože plně využívá Boží přítomnosti a zaslíbení.

i. A křesťanský úspěch se neměří stejnými měřítky jako úspěch ve světě. I když nás svět počítá jako ovce na porážku, ve skutečnosti jsme více než vítězi skrze toho, který si nás zamiloval (Římanům 8,36-37).

e. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, ať jdeš kamkoli: Závěrečné povzbuzení, které se opakuje z Jozue 1,5, nám připomíná, že Jozuův úspěch nezávisí pouze na jeho schopnosti dodržovat Boží slovo. Ještě více závisel na Boží přítomnosti s ním.

C. Přípravy na přechod Jordánu.

1. (10-11) Příkaz důstojníkům:

Jozue přikázal důstojníkům lidu: „Projděte táborem a přikažte lidu: ‚Připravte si zásoby, neboť do tří dnů přejdete tento Jordán, abyste vstoupili do dědictví země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do vlastnictví.“

a. Do tří dnů: Čekání na Boha je pro nás často tou nejtěžší částí, ale dny čekání jsou v Božím díle vždy dny přípravy. S Bohem není žádný čas promarněný.

2. (12-15) Připomenutí východním kmenům:

K Rubenovcům, Gádovcům a polovině Manasesova kmene Jozue promluvil: „Pamatujte na slovo, které vám přikázal Hospodinův služebník Mojžíš: ‚Hospodin, váš Bůh, vám dává odpočinout a dává vám tuto zemi. Vaše ženy, vaše děti a váš dobytek zůstanou v zemi, kterou vám dal Mojžíš na této straně Jordánu. Vy však půjdete před svými bratry ozbrojeni, všichni vaši udatní muži, a budete jim pomáhat, dokud Hospodin nedopřeje vašim bratrům odpočinek, jako dal vám, a dokud se i oni neujmou země, kterou jim Hospodin, váš Bůh, dává. Pak se vrátíte do země svého vlastnictví a budete ji užívat, kterou vám dal Mojžíš, Hospodinův služebník, na této straně Jordánu k východu slunce.“

a. Jozue promluvil k Rubenovcům, Gádovcům a polovině Manasesova kmene: Těmto kmenům, které se rozhodly usadit na východní straně Jordánu (na území, které Izrael již dobyl), slíbil, že přejdou na druhou stranu a pomohou zbytku národa obsadit území na západní straně Jordánu (Numeri 32,16-32).

b. Vy však přejdete před svými bratry ozbrojeni, všichni vaši udatní muži, a pomůžete jim: Stejný princip funguje i v Těle Kristově. Když má jeden úd potřebu, je to společná potřeba celého těla (1Kor 12,25-26). Nikdy bychom neměli odmítnout pomoc bratrovi v nouzi, protože náš vlastní stav je vyřešený.“

3. (16-18) Východní kmeny slibují Jozuovi věrnost:

Odpověděli tedy Jozuovi: „Všechno, co nám přikážeš, uděláme a kamkoli nás pošleš, půjdeme. Jako jsme ve všem poslouchali Mojžíše, tak budeme poslouchat tebe. Jen ať je s vámi Hospodin, váš Bůh, jako byl s Mojžíšem. Kdo by se vzbouřil proti tvému příkazu a nedbal tvých slov ve všem, co mu přikážeš, bude usmrcen. Jen buď silný a statečný.“

a. Vše, co nám přikážeš, vykonáme a kamkoli nás pošleš, tam půjdeme: Zde vidíme Izrael v takové jednotě národa, která byla nezbytná pro naplnění Božího povolání a zaslíbení. Překonali pokušení vidět východní kmeny jako oddělené od zbytku Izraele.

b. Jako jsme ve všem poslouchali Mojžíše, tak budeme poslouchat vás: Ochota lidu přijmout Jozua jako svého vůdce, který nahradil Mojžíše, byla potvrzením Hospodinových slov, která Jozuovi řekl dříve v této kapitole.

c. Jen buď silný a statečný: Zástupci Rubenových, Gádových a Manasesových kmenů říkají Jozuovi totéž, co slyšel od Hospodina v Joz 1,6. Když to říkali, muselo to být potvrzení Božího slova Jozuovi. Bůh nám rád potvrzuje své slovo

.