Je Velká sfinga dvakrát tak stará, jak si egyptologové a archeologové myslí, na základě nedávných geologických důkazů

Úhel pohledu: Ano, nedávné důkazy naznačují, že Velká sfinga je mnohem starší, než se většina vědců domnívá.

Úhel pohledu: Ne, Velká sfinga byla postavena asi před 4 500 lety za vlády faraona Khafreho, jak se dlouho domnívala většina archeologů a egyptologů.

Ze Sahary v Egyptě vystupuje jedna z nejproblematičtějších záhad historie. Jeho kamenné oči hledí z téměř lidské tváře a zkoumají zemi starověkých hrobek a nekonečného písku. Po tisíciletí odolávala zubu času a byla svědkem vzestupu a pádu civilizací. Přesto i po všech těch stovkách let zůstává Velká sfinga v Gíze záhadou. Právě když se domníváme, že se nám podaří rozluštit její věčné hádanky, odhalí Sfinga další vrstvu tajemství.

Sfinga může být už svou existencí považována za hádanku. Střeží nekropoli v Gíze jako nějaký tichý strážce ze zapomenutého věku. Je vytvořena z bloků vytesaného vápence a představuje 240 stop (73 m) vysoký zázrak architektonického a inženýrského umu. Archeologové dlouho diskutovali o tom, jak mohla civilizace před přibližně 4 500 lety zvládnout přepravu stavebního materiálu takové hmotnosti a velikosti z tak vzdálených lomů. V průběhu let vědci i laici vytvořili řadu teorií, které vysvětlují, jak se starověkým Egypťanům tento zdánlivě nemožný úspěch podařil. Tato vysvětlení se pohybovala od zcela věrohodných až po naprosto fantastická, včetně zásahu mimozemšťanů z vesmíru.

Při tolika předkládaných fraškovitých názorech je pochopitelné, že v archeologické komunitě vznikla určitá míra skepse. Nebylo tedy divu, že se vědci posmívali, když jim byla předložena hypotéza, která datovala Velkou sfingu na téměř dvojnásobné stáří, než se tradičně předpokládalo. Pokud by toto datum bylo přesné, mohlo by to naznačovat existenci starověké rasy s technologickými schopnostmi, která by takový monument dokázala postavit. Možná, že faraon Khafre nakonec nebyl zodpovědný za stavbu Velké sfingy, ale místo toho postavil Gízu kolem ní. Na rozdíl od za vlasy přitažených teorií o původu Sfingy by však toto tvrzení mohlo být případně podloženo důkazy.

Jeden z nejjednodušších způsobů, jak určit stáří starověkých staveb, vychází z působení eroze na jejich konstrukce. Vítr a voda vedou s kamenem nekonečnou válku a pomalu ho neustálým útokem obrušují. Ani Velká sfinga nebyla vůči těmto silám imunní a nyní jsou na ní patrné rány z beznadějného boje s časem a přírodou. A v jednom období své existence strávila pod povrchem pouště více než 700 let.

Voda a navátý písek zanechávají na povrchu, který opotřebovávají, různé druhy stop. Po bližším prozkoumání povrchu Sfingy se vědci začali zajímat o to, zda jsou rýhy způsobeny spíše vodou, nebo větrem. Pokud je to první možnost, mohla by Velká sfinga pocházet z doby, kdy se počasí výrazně lišilo od současného? Sfinga byla také postavena z podobných materiálů jako okolní pyramidy a další stavby. Kdyby byla postavena ve stejné době jako tyto jiné památky, neměla by podobné erozní stopy? Některé důkazy tuto teorii zpochybňují.

Jakkoli silné jsou některé důkazy o tom, že za Velkou sfingu je zodpovědná starší civilizace, nevysvětlují několik protichůdných názorů a zjištění. Odpůrci hypotézy starší Sfingy totiž většinu důkazů odmítají jako náhodné nebo jednoduše špatně interpretované. Stejně jako ve většině vědních oborů, i zde platí, že způsob, jakým vědci nahlížejí na konkrétní nález, vede k nalezené odpovědi.

Obě strany debaty o Velké Sfinze mají „důkazy“, které „dokazují“ jejich názor. Znamená to, že jen jedna strana má pravdu, nebo by pravda mohla ležet někde uprostřed? Stejně jako pohyblivé písky na nekropoli v Gíze se i „fakta“ mohou měnit a nabývat nových podob. Každým dnem věda a technika pokračují v pokroku, a tak nám umožňují znovu objevit to, co bylo kdysi považováno za pravdivé, a jednou provždy vyvrátit domněnky.

Snad jen jedna konstanta zůstává, pokud jde o Velkou sfingu a její původ. Stejně jako legendární stvoření, na němž je založena, bude i nadále lidstvu klást hádanky a uchovávat svá tajemství v blízkosti svého kamenného srdce. Jejími záhadami se zabýváme již tisíce let. Možná je nikdy všechna nevyřešíme, ale budeme se o to pokoušet dál.

-LEE ANN PARADISE

Pohled: Ano, nejnovější důkazy naznačují, že Velká sfinga je mnohem starší, než se většina vědců domnívá.

Podle tradice nechal Velkou sfingu v Gíze postavit kolem roku 2500 př. n. l. faraon Khafre v období známém jako Stará říše. Tvrzení, že Sfinga je starší než Stará říše, znamená, že nějaký druh organizované civilizace existoval v této oblasti dávno před třetím tisíciletím př. n. l. Je-li tomu tak, musí být revidována velká část toho, co si archeologové a historici myslí, že vědí o vzniku civilizace. Tato myšlenka je dnes pro mnoho vědců stejně hrozivá, jako byla před stovkami let pro církev Galileova představa, že Slunce obíhá kolem Země. Myšlenka, že Sfinga je starší, než se běžně předpokládá, však není nová, v devatenáctém století byla mezi egyptology uznávanou pravdou. Britský archeolog sir Flinders Petrie, jeden ze zakladatelů egyptologie, považoval Sfingu za starší než Stará říše. V roce 1900 ředitel oddělení starožitností káhirského muzea sir Gaston Maspero nadnesl možnost, že Chafre Sfingu nepostavil, ale pouze ji vykopal. V takovém případě je památka zřejmě starší než Stará říše, tedy doba Chafreho vlády.

Otázka eroze

Jádrem sporu se zdá být otázka eroze. Byla eroze na povrchu Velké sfingy způsobena srážkami nebo větrem? Pokud by byla eroze způsobena dešťovými srážkami, byla by Sfinga skutečně o tisíce let starší než 2500 let př. n. l. V době Khafreho byly srážky v Egyptě velmi podobné současné úrovni a nemohly by být příčinou hluboké eroze na povrchu Sfingy.

Na počátku 90. let 20. století položil americký spisovatel a nezávislý egyptolog John Anthony West otázku eroze, která odstartovala spor o Sfingu. Při četbě prací R. A. Schwallera de Lubicza (1887-1962), staršího egyptologa a matematika, našel West de Lubiczovy zmínky o vodní erozi na Sfinze a zaujalo ho to. Jak West vypráví ve svém televizním pořadu Mystery of the Sphinx (Záhada sfingy) z roku 1993, zašel za oxfordským geologem a požádal ho, zda by s ním mohl provést nějaký trik. West mu ukázal fotografii, která byla zčásti zakrytá, takže oblast vypadala jako jakýkoli běžný erodovaný útes. Je to písek, nebo vodní eroze, zeptal se geologa? Určitě voda, odpověděl učenec a couvl, až když mu ukázal celou fotografii a uvědomil si, že jejím předmětem je Velká sfinga.

Mezi účinky vodní a písečné eroze jsou zřejmé rozdíly. Skály erodované větrem navátým pískem mají nerovný, ostrý vzhled. Skály erodované vodou mají hladší, zvlněné erozní vzory, jejichž výsledkem jsou široké pukliny. Podle geologa Roberta Schocha, který spolu s Westem zkoumá stáří Sfingy od roku 1990, odpovídá eroze na Sfinze druhému vzoru. Egyptologové tvrdí, že vodní eroze na Sfinze mohla být způsobena nilskými záplavami, které se v oblasti vyskytují, ale Schoch tvrdí, že pokud by tomu tak bylo, záplavy by monument podřízly od jeho základny. Místo toho se nejsilnější eroze objevuje na vrcholu Sfingy i na stěnách, které ji obklopují. Tento vzorec odpovídá spíše dešťovým srážkám shora než povodňové vodě zdola.

Schoch si také všiml opláštění, které bylo tvarově přizpůsobeno erodovaným blokům za ním. Předpokládá se, že kvádry použité na toto dovybavení pocházejí ze Staré říše, ale proč by za méně než 500 let bylo zapotřebí tolik práce? Někteří badatelé se domnívají, že původní vápenec použitý ke stavbě Sfingy se poměrně rychle znehodnotil. Pokud by tomu tak ale bylo a předpokládali bychom rovnoměrné tempo degradace v průběhu věků, měla Sfinga zmizet přibližně před 500 lety. Jiní badatelé se domnívají, že dělníci z Nové říše použili k obnově Sfingy bloky z hráze ke Khafreově pyramidě, což by byly bloky ze Staré říše. Tuto domněnku však nelze nijak ověřit.

Obecně se má za to, že Sfinga byla pohřbena v písku přibližně v letech 2150 až 1400 př. n. l. Poté byla odkryta a opravena. Z různých oprav provedených v různých historických obdobích se zdá, že povětrnostní vlivy způsobily v období od roku 1400 př. n. l. do současnosti jen malou erozi, ale restaurátorské práce z roku 1400 př. n. l. jsou poměrně značné. Pokud byla Sfinga postavena v roce 2500 př. n. l. a většinu následujícího tisíciletí strávila pod pískem, jak je možné, že došlo k její tak silné erozi? Navíc, pokud jsou Sfinga a hrobky kolem ní v údolí ze stejné horniny (to bylo ověřeno nezávislým odborníkem) a všechny pocházejí ze stejného období, neměla by být eroze na hrobkách podobná erozi na Sfinze? Přesto hrobky v okolí Sfingy vykazují pouze mírné zvětrávání písku, které by se u památek Staré říše dalo očekávat.

Seismická měření provedená v areálu ohrady Sfingy ukazují na rozdílné zvětrávání skály pod Sfingou. Západní strana ohrady (zadní část) vykazuje menší zvětrávání než ostatní tři strany. Severní, východní a jižní strana vykazují o 50 až 100 % větší zvětrávání. Pokud bychom předpokládali, že západní strana pochází z doby Khafreho, a rychlost zvětrávání horniny je lineární, pak by Sfinga byla datována nejdříve do roku 5000 př. n. l.. Pokud je průběh zvětrávání nelineární, mohla by být Sfinga mnohem starší.

Jak by srážky vysvětlily skutečnost, že hlava Sfingy, která by nepochybně měla být ovlivněna srážkami, vykazuje menší zvětrávání než ostatní části? Přesná měření provedená na hlavě a těle ukazují, že hlava není úměrná tělu; je příliš malá. Stopy po nástrojích na hlavě jsou podle Schocha „relativně nedávné“ a domnívá se, že hlava byla znovu vytesána z originálu, který byl silně poškozen.

Ztracená civilizace

Mnoho badatelů si klade otázku, pokud sfinga vznikla před Starou říší, kdo ji postavil? Na tuto otázku existují dvě možné a protichůdné odpovědi. První je, že Staré říši předcházela primitivní společnost, jejíž členové Sfingu postavili. Že by Sfingu postavila technologicky vyspělá kultura? Ne nutně, ale vyžadovalo by to technické dovednosti a špičkovou organizaci. Koneckonců Stonehenge v Británii postavila relativně primitivní kultura. V roce 1998 bylo v jiné oblasti Sahary zvané Nabata objeveno neolitické sídliště s astronomickými stavbami postavenými z obrovských kamenů, podobně jako Sfinga. Stavby v Nabatě jsou fascinující svou astronomickou přesností a datují se přibližně do roku 4500 př. n. l. Jestliže neolitické kultury dokázaly postavit takovéto stavby, proč ne Sfingu?“

Na druhou stranu je ohrada kolem Sfingy postavena z obrovských bloků a stavitelé museli tyto bloky přemístit na poměrně velkou vzdálenost, aby ohradu postavili. Mohla primitivní kultura takový úkol zvládnout? V knize Tajemství sfingy West vyzval stavební inženýry, aby tento úkol splnili. Ani s použitím jeřábu s jedním z největších výložníků na světě se úkol nepodařilo splnit. Mnozí zastánci hypotézy, že Velká sfinga byla postavena před vládou Khafreho, se shodují na tom, že stavitelé byli pravděpodobně vyspělí a k přesunu kamenů možná použili akustickou technologii. Současná technologie dokáže pomocí zvuku „levitovat“ malé předměty a není vyloučeno, že ztracená civilizace, která Sfingu postavila, mohla stejným způsobem pohybovat mnohem většími objekty. V biblickém příběhu o zničení Jericha zničil zvuk zdi silné 6,5 stopy (2 m) a vysoké asi 20 stop (6 m). Ti, kdo věří, že Sfingu postavila starověká civilizace, naznačují, že zvuk mohl být použit i k postavení staveb.

Pokud existovala „ztracená civilizace“, zpochybňují někteří odpůrci starší teorie o Sfinze, kde jsou její artefakty? Kde je důkaz jejich existence? Schoch a West tvrdí, že archeologové hledají na špatném místě. Je více než pravděpodobné, že tyto artefakty jsou pohřbeny pod nánosy v řece Nil nebo pod částí Středozemního moře. V roce 1999 objevili archeologové v naplaveninách přístavu v egyptské Alexandrii něco, co považují za zbytky Kleopatřina paláce pod vodou. Kleopatra vládla v letech 69 až 30 př. n. l.

Khafre

Proč byla Velká sfinga připisována právě Khafremu? Před Sfingou stojí stéla neboli svislá kamenná deska s nápisem obsahujícím Chafreho jméno, ale text kolem ní erodoval a odlupoval se. Je známo, že nápis pochází z doby vlády Thutmose IV (1425-1417 př. n. l.), a ta část, která je čitelná, vypráví o opravách Sfingy provedených v Thutmosově době. Na náhorní plošině v Gíze, kde se Sfinga nachází, se nachází také Khafreho pyramida a Khafreho chrám a podél vnější stěny Sfingy vede hráz spojující pyramidu a údolí. V chrámu před Sfingou bylo nalezeno několik pohřbených Khafreho soch. Tyto důkazy jsou přinejlepším nepřímé. Nikdo neví, co vlastně stéla říkala ohledně Khafreova podílu na Sfinze. Nápis mohl jednoduše popisovat opravy, které provedli Khafre a Thutmose.

Někteří další egyptologové se domnívají, že tvář Sfingy patří Khafremu. Při zkoumání této možnosti požádal West o pomoc Franka Dominga, specialistu na analýzu obličejů newyorské policie. Domingo pomocí počítačové technologie porovnal obličej Sfingy s obličejem na soše Khafreho v káhirském muzeu. Výsledky jasně naznačovaly, že obličej na Sfinze není Khafreho, a Domingo dále poznamenal, že rysy obličeje na Sfinze velmi odpovídají rysům obličeje lidí v Africe. Zajímavé je, že tradice Zuluů tvrdí, že jejich lid kdysi brzdil Saharu, „když byla zelená“.

Daleko více škodí případu Khafreho jako stavitele Sfingy inventární stéla, nalezená poblíž Velké pyramidy v devatenáctém století. Tato stéla popisuje opravy Isidina chrámu, které provedl faraon Chufu, jenž postavil Velkou pyramidu v Gíze. Chufu předcházel Chafremu a na inventární stéle se uvádí, že založil chrám Isidy, „paní pyramidy, vedle domu Sfingy“. To zřejmě naznačuje, že Velká sfinga zde byla již před Chafreho dobou, za předpokladu, že stéla neodkazuje na dům jiné sfingy.

Hieroglyfy na Inventární stéle nepocházejí z Chufuovy doby, ale datují se do doby kolem roku 1000 př. n. l. Egyptologové tuto skutečnost využívají k odmítnutí Inventární stély jako „výmyslu“, přestože staré záznamy byly běžně kopírovány později. Pravost těchto kopií se obvykle nezpochybňuje, samozřejmě s výjimkou případů, kdy jsou v rozporu s konvenčními egyptologickými názory. Neexistuje žádný pádný důkaz, že by Inventární stéla byla nepřesná nebo smyšlená.

Robert Schoch poznamenává, že po staletí, počínaje obdobím Nové říše a po celou dobu římského letopočtu, byla Velká sfinga v Gíze považována za postavenou dříve než pyramidy. Ústní tradice vesničanů žijících v oblasti Gízy datují Sfingu do roku 5000 př. n. l., tedy před dobu Khafreho. Tolik našich znalostí o starověkém světě je založeno na ústních tradicích a starověkých textech. Když jsou tyto důkazy podpořeny fyzickými důkazy – jako je geologický vzorec zvětrávání Sfingy – můžeme si dovolit ignorovat fakta jen proto, že jsou v rozporu se současnými názory? Koneckonců Galileo měl pravdu, Země skutečně obíhá kolem Slunce.

-ADIR. FERRARA

Pohled: Ne, Velká sfinga byla postavena asi před 4 500 lety za vlády faraona Khafreho, jak se dlouho domnívala většina archeologů a egyptologů.

Velká egyptská sfinga je monument sestávající z hlavy faraona na ležícím těle lva. Ve starověkém Egyptě, Asýrii, Řecku i jinde existovalo mnoho dalších sfing. Velká sfinga s lidskou hlavou se označuje jako androfinx. Mezi další typy sfing patří krizosfinga s beraní hlavou na lvím těle a hierokosfinga s hlavou jestřába. Velká sfinga, která byla vytesána do měkkého vápence, je 240 stop (73 m) dlouhá. Sdílí místo nekropole v Gíze 6 mil (10 km) západně od Káhiry se třemi velkými pyramidami Chufuovou, Chafreovou a Menkaureovou. V Gíze se zachovala také řada menších hrobek, pyramid a chrámů.

Většina archeologů se domnívá, že Sfinga byla postavena na příkaz Chafreho, faraona čtvrté dynastie Staré říše, který vládl v letech 2520 až 2494 př. n. l.

. Na počátku 90. let 20. století však americký geolog Robert Schoch spolu s americkým spisovatelem a nadšencem pro starověký Egypt Johnem Anthony Westem tvrdili, že Sfinga byla postavena v době před vznikem egyptské civilizace, snad před 7 000 až 9 000 lety. Jiní předpokládají ještě dřívější data. Na tyto myšlenky pohlíží většina mainstreamových vědců s nedůvěrou a posměchem.

Vazba na Khafreho

Několik důkazů podporuje datování Sfingy do Khafreho doby. Před Sfingou se nachází stéla neboli svislá kamenná deska z doby vlády faraona Nové říše Thutmose IV (1425-1417 př. n. l.). V době, kdy byl nápis zaznamenán, se již odlupoval, ale obsahoval alespoň první slabiku Khafreova jména. S Chafrem je spojován chrám v sousedství Sfingy, Údolní chrám, kde byly nalezeny faraonovy sochy. V jeho době byly u každého ze dvou vchodů do chrámu postaveny dvě sfingy dlouhé 26 stop (8 m). Kromě toho Khafreův mrtvolný chrám, který leží v sousedství jeho pyramidy, zahrnuje středový dvůr, který je totožný s dvorem v Chrámu sfingy.

Mezi Údolním chrámem a Khafreovou pyramidou vede hráz. Odtokový kanál z této hráze ústí do ohrady, kde nyní stojí Sfinga. Je nepravděpodobné, že by kanál byl takto umístěn, pokud by ohrada již byla vyhloubena, protože by to bylo považováno za znesvěcení, takže z toho vyplývá, že Sfinga byla postavena až po hrázi.

Veathering Patterns

Většina Schochových argumentů pro pravěkou Sfingu je založena na množství a vzorcích eroze pozorovaných na stavbě. Sfinga byla vytesána z měkkého vápence, materiálu náchylného k poškození vodou. Schoch tvrdí, že množství zvětralin na povrchu Sfingy svědčí o tom, že odolala delšímu období vlhkého a deštivého počasí, konkrétně tomu, které bylo důsledkem tání ledovců na konci poslední doby ledové. Toto přechodné období trvalo přibližně od roku 10000 do roku 5000 př. n. l.

Pro vysvětlení škod způsobených vodou v Gíze se však nemusíme vracet do poslední doby ledové. V historických dobách bylo v oblasti Nilu zaznamenáno několik případů prudkých dešťů a silných záplav. Škody a eroze způsobené těmito bouřemi popsal v roce 1925 W. F. Hume, tehdejší ředitel Geologického průzkumu Egypta, ve své knize Geologie Egypta. „Nesmíme zapomínat, že deště v poušti způsobují … plošné záplavy,“ napsal Hume. „Obrovské množství padající vody nemůže být v mnoha případech zvládnuto již existujícími kanály, a proto si vytváří nové cesty podél linií nejmenšího odporu. Hluboké drážky se zařezávají do drobivějších vrstev….“. Zahi Hawass, ředitel starožitností v Gíze, navíc poznamenává, že stejné erozní zákonitosti, které uvádí Schoch, stále každodenně pokračují. Na některých částech povrchu Sfingy se neustále sypou velké šupiny, ke zděšení archeologů a konzervátorů, kteří se zatím neshodli na příčině ani léku.

Jediné, na čem se však shodují, je, že eroze zřejmě není závislá na dešti vyvolaném táním ledovců v době ledové. Mezi další možné mechanismy kromě nedávných dešťů patří vítr, zvětrávání vodou nasyceného písku a krystalizace solí přirozeně přítomných ve vápenci po jejich rozpuštění ranní rosou.

Problémy s věrohodností zastánců starší Sfingy

Hlavním problémem hypotézy, že Sfinga byla postavena v pravěku, je absence věrohodného kandidáta na stavitele. Mnozí zastánci hypotézy starší sfingy řeší tento problém způsobem, který okamžitě vylučuje možnost, že by je vědecký svět bral vážně, a spekulují o tom, že Sfingu postavili mimozemšťané z vesmíru nebo starověcí obři z Arábie.

Vědci se také neohlížejí na proroctví samozvaného senzibila Edgara Cayceho (1877-1945) týkající se Sfingy, která ovlivnila mnoho nadšenců pro Sfingu, včetně Johna Anthonyho Westa. Cayce tvrdil, že se během transu v roce 1935 dozvěděl, že za stavbu Sfingy jsou zodpovědní lidé ze ztracené civilizace Atlantidy. Dále tvrdil, že Atlanťané ukryli dokumenty vysvětlující smysl života v komoře mezi tlapami Sfingy. Cayce předpověděl, že tyto dokumenty budou objeveny v roce 1998. Pokračoval, že až bude komora, v níž byly ukryty, otevřena, vyvolá to geologickou katastrofu globálního rozsahu. Tato předpověď se naštěstí nenaplnila.

Starověké a tajemné památky v Gíze, včetně tří Velkých pyramid a Sfingy, vždy zajímaly mystiky a excentriky, stejně jako vědce. Hawass, který už má plné zuby turistických skupin New Age pošlapávajících jeho naleziště a hledajících tajné komnaty a svérázných teoretiků prosazujících divoká tvrzení, která odvádějí pozornost od vědeckého výzkumu, odmítl zastánce prehistorické Sfingy jako „pyramidoti“. Americký archeolog Mark Lehner, který poprvé přijel do Egypta na příkaz Cayceho organizace, se během své práce v gízském komplexu přesvědčil o původu sfingy ze čtvrté dynastie a nyní spolupracuje s Hawassem na vykopávkách v oblasti pyramid.

Ne všechny zastánce hypotézy o starší sfingě však lze odmítnout jako věřící ve věštby a nepodložené teorie. Geolog Schoch, přestože v dílech, jako je jeho kniha Voices of the Rocks (1999), obhajuje existenci záhadných ztracených civilizací, tvrdí, že prehistorickou sfingu mohli postavit domorodci. Schoch uvádí příklady, jako je Jericho, které má dobře postavenou kamennou věž a hradby z doby kolem roku 8000 př. n. l., jako důkaz, že neolitické společnosti na Blízkém východě byly schopny významných stavebních projektů. V Gíze nebyly nalezeny žádné archeologické důkazy o takové starobylosti, ale badatelé o starověkém světě musí často uznávat, že „nepřítomnost důkazů není důkazem nepřítomnosti“. Přesto v tomto případě novější dataci Sfingy podporuje skutečnost, že zatímco prehistorický kontext na lokalitě chybí, artefakty ze čtvrté dynastie jsou bohaté.

-CHERYL PELLERIN

Další literatura

Hawass, Zahi A. The Secrets of the Sphinx: Sfinga: restaurování v minulosti a současnosti. Káhira: American University in Cairo Press, 1998.

Schoch, Robert M. „Redating the Great Sphinx of Giza“. KMT 3, č. 2 (1992): 53-9, 66-70.

–. „Moderní hádanka sfingy“. Omni 14, č. 11 (1992): 46-8, 68-9.

–. Hlasy skal. New York: Harmony Books, 1999.

West, John A. The Traveler’s Key to Ancient Egypt (Cestovatelský klíč ke starému Egyptu). New York: Alfred A. Knopf, 1989.

Wilford, John N. „S čerstvými objevy kvete egyptologie“. New York Times (28. prosince 1999).

Wilson, Colin. Od Atlantidy ke Sfinze. New York: Fromm International Publishing Corporation, 1996.

Klíčové pojmy

STARÉ KRÁLOVSTVÍ:

Období v dějinách Egypta zhruba od2575 do 2130 př. n. l.

NOVÉ KRÁLOVSTVÍ:

Období v dějinách Egypta zhruba od1550 do 1070 př. n. l.

.