Otázka: Často jsem přemýšlel, jak přesně Island získal své jméno. Odpověď je samozřejmě povrchně zřejmá, ale zajímalo by mě, proč byl „led“ inzerován takto vpředu, když existovalo mnoho možných alternativ.
Například vzhledem k vulkanickému původu ostrova nemohl stejně dobře dostat jméno ‚Ohňová země‘ (teď si představuji zcela ahistorickou debatu o pojmenování země ve starém Alþingi: Strana ohně produkuje svou nejlepší ohnivou rétoriku, ale větší Strana ledu zůstává pevně nerozmrazená ve svém odhodlání pojmenovat svou novou zemi Island!).
Záměrem pojmenování snad bylo odradit nové osadníky, protože osada se považovala za již dost velkou… nebo možná, jak tomu může být v případě mnoha zemí, jako sněhová koule mířící na vrata stodoly, byl název „Island“ prostě vržen na nově založený ostrov a náhodou se uchytil?
Sean, Severní Irsko
–
O: Jak je uvedeno v odpovědi na předchozí otázku na toto téma, Island prý pojmenoval norský Viking jménem Hrafna-Flóki Vilgerðarson.
Podle knihy Landnáma („Kniha osad“) se Hrafna-Flóki plavil na Island z Norska se svou rodinou a dobytkem a plánoval se usadit v nové zemi, o které tolik slyšel.
Jmenoval se Hrafna-Flóki neboli Havran-Flóki, protože si s sebou na cestu na Island vzal tři havrany, aby mu pomohli najít cestu.
Předpokládá se, že Hrafna-Flóki vyplul na břeh ve fjordu Vatnsfjörður na Barðaströndu, jižním pobřeží poloostrova Západní fjordy, kolem roku 865 n. l.
Dávné pozůstatky domu, který Hrafna-Flóki údajně postavil, Flókatóftir, se nacházejí poblíž mola v Brjánslækuru.
Vatnsfjörður byl bohatý na ryby a osadníci byli tak zaměstnáni rybolovem, že zapomněli připravit seno pro dobytek a další nezbytné přípravy na zimu. Hrafna-Flókiho zvířata v důsledku toho uhynula a na jaře se osadníci rozhodli zemi opustit.
Před odchodem se Hrafna-Flóki vypravil do hor a viděl, že Vatnsfjörður je plný ledu (podle jiných zdrojů se díval na Ísafjarðardjúp). Pojmenoval proto zemi Ísland („Island“) a od té doby se jí tak říká. Hrafna-Flóki se později vrátil a stal se jedním z trvalých osadníků Islandu.
Předtím, než Hrafna-Flóki dal zemi jméno, které se vžilo, ji pojmenovali i dva další severští mořeplavci.
Prvním Seveřanem, který zemi objevil, byl Naddoddur Ástvaldsson z Norska. Při jeho odjezdu napadl na horách sníh, a tak zemi pojmenoval Snæland („Sněžná země“).
Po něm následoval švédský Viking Garðar Svavarsson. Po jedné zimě na severním Islandu zemi pokorně pojmenoval Garðarshólmur (‚Garðarův ostrov‘) – po sobě.
Další starověké jméno, které bylo spojováno s Islandem, je Thule, poprvé zmíněné ve spise řeckého cestovatele Pýthea O oceánu o oblasti na dalekém severu. Thule se však může vztahovat i na Grónsko, Norsko, Orkneje, Shetlandy nebo Skandinávii.
Slyšel jsem vaši teorii, že Island byl pojmenován Island, aby odradil další osadníky, zatímco název Grónsko měl již dříve nalákat další osadníky do země. Je to zajímavé, ale nevím, jestli je na tom mnoho pravdy.
Na oficiální verzi možná také není mnoho pravdy, což zpochybnil umělec a akademik Ægir Geirdal v článku v Morgunblaðið v roce 2000.
Podle některých písemných pramenů žili v zemi irští mniši před příchodem severských osadníků, kteří je všechny vyhnali.
Říkalo se jim papar a odkazují na ně některé názvy míst na Islandu, včetně ostrova Papey u jihovýchodního Islandu, ačkoli o jejich pobytu tam neexistují žádné archeologické doklady.
Irský mnišský světec Brendan „mořeplavec“ údajně navštívil zemi v 6. století, tedy dávno před příchodem severských osadníků, kde se setkal s kotvičníkem Póllem (neboli Pavlem), který v zemi žil 60 let, alespoň tak zní vyprávění.
Ægir napsal, že svatý Brendan byl setkáním s Póllem o velikonoční neděli a vyslechnutím jeho vyprávění o krásné zemi tak dojat, že padl na kolena, prohlásil zemi za svatou a pojmenoval ji po svém pánu a spasiteli Ježíšovi, neboli ve staré gaelštině Ís(s)u.
Na podporu této teorie Ægir vysvětluje, že v mnoha jiných jazycích, například ve francouzštině a němčině, nemá název Islandu nic společného s ledem a chladem, ale nazývá se Islande a Island (na rozdíl od Pays de Glace a Eisland).
Je to proto, že irští mniši byli v prvních staletích po osídlení Islandu Seveřany hlavními akademiky a učiteli na dvorech králů na evropské pevnině, zdůvodňuje Ægir.
Jako příspěvek k debatě o názvu vyhlásila loni společnost Promote Iceland v rámci nejnovější marketingové kampaně cestovního ruchu Inspired by Iceland soutěž o přejmenování Islandu.
Na rozdíl od rozšířeného nedorozumění v zahraničních médiích je soutěž určena pouze pro pobavení a nepovede k tomu, že by se země skutečně přejmenovala.
Soutěž má spíše povzbudit turisty, aby shrnuli své dojmy ze země do jednoho slova nebo věty a zveřejnili své návrhy názvů na internetových stránkách Inspired by Iceland spolu s příběhy, které za nimi stojí.
Návrhy se jen hrnou: Země zázraků, Země nekonečné noci, Země nejlepší země pro pěstování vousů a Země úžasných skokanů a myslím, že jsem tam viděl i váš návrh Ohňová země. Ale pokud vím, nikdo nenavrhl Ježíšovu zemi.
ESA