DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Pokud si nejste jisti, zda si někdo úmyslně ubližuje se sebevražednými úmysly, přečtěte si prosím naši příručku o tom, jak pomoci někomu, kdo má sebevražedné sklony, kde najdete více informací o tom, jak pomoci s tímto určením. Tento článek se bude zabývat pouze sebepoškozováním bez sebevražedných úmyslů.
Sebepoškozování – neboli sebepoškozování – může vznikat v mnoha různých podobách a pro účely tohoto článku je prováděno z jiných důvodů, než je pokus o sebevraždu.
Sebepoškozování může spočívat v některém z následujících způsobů chování:
– trhání nebo trhání kůže.
– vyřezávání slov nebo tvarů do kůže.
– řezání, štípání nebo škrábání kůže.
– pálení kůže.
– bránění hojení ran.
– Vytrhávání vlasů.
– Údery pěstí nebo bouchání do předmětů, dokud nezačnou krvácet.
– Úmyslné předávkování léky bez sebevražedného úmyslu.
Zjištění, že se někdo, koho znáte, sebepoškozuje, může být nepříjemné, ale existují způsoby, jak mu můžete poskytnout podporu.
Tato příručka vám pomůže porozumět této problematice a vysvětlí vám, jak pomoci někomu, kdo se sebepoškozuje.
Proč se lidé sebepoškozují
Sebepoškozování je bohužel poměrně časté u mladých dospělých. Ti, kteří se sebepoškozují, tak mohou činit z různých důvodů, včetně:
Jak vidíte, důvody jsou různé a je důležité si uvědomit, že sebepoškozování je obvykle reakcí na určitou úroveň trápení. Je to mechanismus zvládání, takže když se rozhodnete pomoci, měli byste se zaměřit na řešení tísně, ne na sebepoškozující chování.
Jak pomoci někomu, kdo se sebepoškozuje
Pokud máte podezření, že se někdo, koho znáte, sebepoškozuje, první pomoc v oblasti duševního zdraví vás naučí postupovat podle akčních kroků ALGEE:
- POSOUZENÍ rizika poškození: Pokud se setkáte s někým, kdo se sebepoškozuje, zeptejte se, zda je nutná lékařská pomoc. Pokud osoba vypadá v bezvědomí, zmateně nebo dezorientovaně nebo pokud osoba rychle krvácí, zavolejte záchrannou službu. Tísňovou linku 911 volejte také v případě, že najdete někoho, kdo se předávkoval nebo požil jed.
- Naslouchejte bez odsuzování: Pokud osoba není v ohrožení života, začněte s ní diskutovat. Vysvětlete, jakého chování jste si všimli a že máte obavy o jeho blaho. Při rozhovoru je důležité, abyste zůstali bez předsudků. Nevyvolávejte poplach ani osobu netrestejte. Zachovejte klid a snažte se najít způsob, jak zmírnit zdroj tísně.
- DÁVEJTE uklidnění a informace: Vždy zdůrazněte, že zotavení je možné. Pokud chtějí nebo potřebují více informací o tom, čím procházejí, řekněte jim o alternativách S.A.F.E. (Self-Abuse Finally Ends). Mohou si přečíst zdroje na webu selfinjury.com nebo mohou zavolat na informační linku 1-800-DON’T-CUT (366-8288).
- PODPORUJTE vhodnou odbornou pomoc: Protože sebepoškozování je příznakem základního problému, je důležité podpořit osobu při hledání vhodné pomoci. Často se jedná o psychické potíže nebo duševní onemocnění, které je třeba řešit. I když chcete být přesvědčiví, ujistěte se, že osoba stále sama rozhoduje o tom, jak postupovat při léčbě. Klidně však můžete obvolat lékaře a najít takového, který přijímá nové pacienty, chodit s ním na schůzky, nabídnout mu odvoz nebo podobně pomáhat.
- PODPORUJTE svépomoc a další podpůrné strategie: Zeptejte se osoby, co jí v minulosti pomohlo cítit se lépe nebo jaká podpora – ať už se jedná o rodinu, přátele, společenství věřících nebo jiné skupiny – byla přínosná. Povzbuďte je, aby využili tyto zdroje útěchy a vyzkoušeli další svépomocné strategie, jako je cvičení, relaxační trénink nebo cokoli, co nejlépe vyhovuje jejich situaci.