V pozdějším věku si učitelé jógy, kteří se spoléhají výhradně na svou praxi, pokud jde o fyzickou kondici, často nakonec uvědomí nedostatky tradičních pozic a poohlédnou se po jiných formách cvičení jako součásti celkové péče o sebe. Zejména přidání nějakého druhu silového tréninku může být často opodstatněné. Začlenění silového tréninku do jógové praxe jako marketingový úhel pohledu se však snadno stává zavádějícím.
Nehledě na diskuse o tom, co dělá něco jógovou praxí, záleží na záměrech a účelech. I když se rozhodneme, že jógová praxe může být omezena na fyzickou zdatnost, mnohá tvrzení, kterými se ohánějí dobře mínění učitelé, neobstojí při zkoumání. A pokud se shodneme na tom, že jógová praxe je o zmírnění bolesti nebo o duchovním vývoji, pak pouhé hledání způsobů, jak zařadit silový trénink na podložku, nebude na výzvu, která před námi stojí, stačit.
Silový trénink nenahradí sebezpytování.
Vždycky jsem patřil k lidem, kteří nedělali nic jiného než jógu. Studenti se mě vždycky ptali, jestli někdy dělám jiné formy cvičení, a já jsem vždycky říkal, že nic jiného nepotřebuji. Dokud jsem necítila, že ano. Po čtyřicítce nejenže moje fyzické cvičení jógy přestalo vyhovovat mým potřebám, ale ve skutečnosti přispívalo k mým bolestem. V procesu řešení této situace získala moje fyzická praxe konkrétnější záměr. Používání pozic pro sílu a flexibilitu situaci jen zhoršovalo. Využívání póz výhradně jako prostředku ke kultivaci hlubší citlivosti a uvědomění, abych mohl lépe identifikovat své vzorce, mi však skutečně pomohlo řešit zdroje mého utrpení.
Začal jsem také zkoumat silový trénink jako samostatný rituál oddělený od jógové praxe. Rozhodl jsem se tak kvůli jedné jednoduché myšlence: Pokud chci být schopen zvednout něco těžkého s jistotou, pak musím cvičit zvedání něčeho těžkého s jistotou. Víte, nedávno jsem byl se svou ženou v obchodě Home Depot, kde jsme kupovali nějaké dlaždice, a když přišel čas naložit ty krabice na vozík, zarazilo mě, jak jsem se bál, že bych se při takovém jednoduchém úkonu mohl zranit. Vyhledal jsem tedy pomoc profesionálního trenéra a během několika měsíců jsem měřitelně zesílil, pokud jde o zvedání věcí (používání závaží umožňuje objektivní měření.) A rozhodně jsem se cítil sebejistější. Přesto mi moje nová síla a sebedůvěra nezabránily v tom, abych se přetížením vrátil přímo do stejných bolestivých vzorců.
Silnější svaly se nerovnají menší bolesti nebo větší pohodě.
Účinnost silového tréninku je relativní k tomu, jaký je můj požadovaný výsledek. Mohu pracovat na tom, abych se stal silnějším při zvedání věcí nebo používání natahovacích pásů nebo provádění balanců na rukou, a přesto budu mít velké bolesti a zároveň se nebudu cítit dobře. Tím nechci říct, že silový trénink nemá žádný přínos, mám v plánu pokračovat ve spolupráci se svým trenérem, protože se mi líbí, jak se cítím, a těší mě, že mohu zvedat věci s větší jistotou. Nicméně domněnka, že silový trénink zlepší mou jógu, jako by moje jóga byla spíše záležitostí fyzické zdatnosti než duchovní pohody, je nepřesná a zavádějící. Pokud je cílem zvýšení síly, pak si musíme položit otázku: „
Přemýšlím, zda rozvíjení síly jako abstraktního pojmu odděleného od jakéhokoli konkrétního úkolu, jako by zapojení tlačných a tahových činností bez ohledu na to, kdo jsme nebo co chceme či potřebujeme, má skutečně nějaký implicitní přínos. Při sledování videí na Instagramu, která sdílí mnoho učitelů jógy, by vás jistě napadlo, že je něco, co lze získat, když se na pozice díváte optikou vědy o pohybu. A možná že ano. Ale spojování kreativního začleňování principů silového tréninku do provádění jógových pozic s „pokročilejší“ nebo „zručnější“ praxí je nešťastné, protože jeho redukcionismus zastírá léčivé aspekty jógy, které pohybová věda nedokáže vysvětlit ani změřit.
Silový trénink je prospěšný, ale jóga je lepší bez něj.
Práce s trenérem za účelem zvýšení mé síly je rozhodně součástí toho, co bych nazval „svou jógou“, ale není to praxe hatha jógy. Zapojení mého dechu a těla v rámci jógové praxe má specifický účel rozvíjet a posilovat trvalou pozornost jako stavební kámen pro jasnější vnímání a intuitivní smysluplné směřování. Jakýkoli jiný účel přidaný ke cvičení jógových pozic, i když je potenciálně atraktivní pro širší okruh lidí, není v konečném důsledku stále ničím jiným než rozptýlením.
A ano, právě jsem se utvrdil v představě o tom, co je jógová praxe. Můžete s ní nesouhlasit. Ale pokud si myslíte, že jóga je o stejných věcech jako já, pak musíme přestat udržovat ty samé staré návnadové představy, které se dostaly do hlavního proudu jógy. Přilákat více lidí k józe kvůli síle a flexibilitě neznamená, že se více lidí dostane k hlubším aspektům jógy. Teprve když lidé přestanou cvičit jógu pro sílu a ohebnost, objeví vše ostatní. Silový trénink a nauka o pohybu jsou zajímavé a cenné oblasti studia, které jistě mohou zlepšit životní zkušenosti člověka, ale nepříjemnost subjektivity a nuancí jógy je zároveň její největší silou. Pouze v neempirickém prostoru vlastních představ totiž můžeme buď povzbudit, nebo podkopat velkou studnici nevyužité síly, kterou máme k dispozici.