Jízdy svobody, v historii USA série politických protestů proti segregaci černochů a bělochů, kteří v roce 1961 společně projížděli autobusy po americkém Jihu.
Perry Aycock/AP Images
V roce 1946 Nejvyšší soud USA zakázal segregaci v mezistátní autobusové dopravě. O rok později Kongres rasové rovnosti (CORE) a Společenství smíření vyzkoušely toto rozhodnutí uspořádáním Cesty smíření, při níž mezirasová skupina aktivistů jela společně autobusem po horní části Jihu, ačkoli se obávala cesty na hluboký Jih. Na základě tohoto příkladu a v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Boynton v. Virginia z roku 1960, které rozšířilo dřívější rozhodnutí i na autobusové terminály, toalety a další zařízení spojená s mezistátním cestováním, vyjela 4. května 1961 skupina sedmi Afroameričanů a šesti bělochů z Washingtonu na Jízdu svobody ve dvou autobusech směřujících do New Orleans. Jezdci svobody byli přesvědčeni, že zastánci segregace na Jihu budou proti tomuto výkonu svého ústavního práva násilně protestovat, a doufali, že tím vyprovokují federální vládu k prosazení Boyntonova rozhodnutí. Při zastávkách po cestě bělošští jezdci využívali zařízení určená pro černochy a naopak.
Encyclopædia Britannica, Inc./Kenny Chmielewski
V Jižní Karolíně se Freedom Riders setkali s násilím, ale v Alabamě byla reakce mnohem tvrdší. Dne 14. května při zastávce před Annistonem, kde chtěli vyměnit propíchnutou pneumatiku, byl jeden autobus zapálen a Freedom Riders zbiti. Po příjezdu do Birminghamu byl druhý autobus napaden podobně a cestující zbiti. V obou případech orgány činné v trestním řízení zareagovaly podezřele pozdě a existovalo podezření, že při této pozdní reakci došlo ke spolčení. Přestože se původním jezdcům nepodařilo najít autobusovou linku, která by je přepravila dál, druhá desetičlenná skupina, která pocházela z Nashvillu a byla částečně organizována Studentským nenásilným koordinačním výborem (SNCC), své úsilí obnovila. Noví Jezdci svobody, kteří byli v Birminghamu zatčeni a převezeni zpět do Tennessee, se vrátili do Birminghamu a na příkaz amerického generálního prokurátora Roberta F. Kennedyho si zajistili autobus a ochranu státní silniční hlídky při cestě do Montgomery, kde byli opět zbiti, když je místní policie nedokázala ochránit.
Carol M. Highsmith/Library of Congress, Washington, D.C. (LC-DIG-highsm-05624)
Poté byla poskytnuta podpora Národní gardy, když 27 Freedom Riders pokračovalo do Jacksonu ve státě Mississippi, jen aby bylo zatčeno a uvězněno. Dne 29. května Kennedy nařídil Komisi pro mezistátní obchod, aby prosadila ještě přísnější směrnice zakazující segregaci při mezistátním cestování. Přesto Freedom Riders pokračovali v cestování veřejnou dopravou na Jihu, dokud tento příkaz v září nevstoupil v platnost.