Instituční revoluční strana (PRI), španělsky Partido Revolucionario Institucional, mexická politická strana, která dominovala politickým institucím země od svého založení v roce 1929 až do konce 20. století. Prakticky všechny významné osobnosti mexické celostátní i místní politiky patřily k této straně, protože nominace jejího kandidáta do veřejné funkce se téměř vždy rovnala zvolení. Původně se strana nazývala Národní revoluční strana (Partido Revolucionario Nacional), v roce 1938 byla přejmenována na Mexickou revoluční stranu (Partido de la Revolución Mexicana) a v roce 1946 přijala svůj současný název Institucionální revoluční strana (Partido Revolucionario Institucional; PRI).
PRI založil bývalý prezident Plutarco Elías Calles a jeho stoupenci v období konfliktu s římskokatolickou církví, vzpour v armádě a sporů se Spojenými státy. Ve skutečnosti strana představovala institucionalizaci nové mocenské struktury, která vznikla v důsledku mexické revoluce (1910-20), koalice regionálních a místních politicko-vojenských bossů a dělnických a rolnických vůdců. Tato vládní koalice usilovala o konzervativnější vývoj (i když často pod „revolučními“ záminkami) a větší stabilitu vlády. V novém stranicko-státním systému, který vznikl, se kontrola strany soustředila v Ústředním výkonném výboru, jehož šéf byl vybírán mexickým prezidentem a pověřen úkolem schvalovat stranické kandidáty na všechny důležité volené funkce v Mexiku s výjimkou prezidentského úřadu. Stávající prezident, který podle mexické ústavy mohl vykonávat funkci pouze jedno funkční období, si sám vybíral svého nástupce. Ústřední výkonný výbor se stal odpovědným za prosazování společné dohody mezi státními a celostátními úředníky a mezi různými skupinami uvnitř strany.
Zřízením PRI se moc přesunula od politicko-vojenských náčelníků ke státním stranickým jednotkám a k těm částem strany, které zastupovaly rolníky, městské dělníky a armádu. Prezident Lázaro Cárdenas (1934-40) posílil autoritu rolnického křídla strany a vyvážil stávající stranické sektory tzv. lidovým sektorem zastupujícím tak nesourodé skupiny, jako jsou státní zaměstnanci, profese, drobní podnikatelé, drobní zemědělci, řemeslníci, mládež a ženy. Vláda PRI vedená Cárdenasem také poskytla azyl sovětskému revolucionáři Leonu Trockému. Na počátku 40. let bylo rozpuštěno vojenské křídlo strany a jeho členové byli vyzváni, aby se připojili k lidovému sektoru, který se stal ve straně nejpočetnějším. V rámci Cárdenasových stranických reforem vytvořila PRI rozsáhlý protekční systém, který výměnou za politickou podporu poskytoval výhody různým skupinám. Cárdenas získal podporu strany také zavedením pozemkové reformy a znárodněním ropného průmyslu (1930). Ačkoli PRI mohla počítat s nadšenou podporou velkých skupin obyvatelstva, v případě potřeby používala k upevnění své pozice represe a podle svých kritiků i volební podvody. Například v 70. letech násilně potlačila studentské protesty a v 80. a 90. letech byla obviněna z falšování několika voleb.
Archivo Casasola, Mexico City
Na konci 70. let byl politický monopol strany vážně ohrožen, když opoziční strany získaly několik křesel v Poslanecké sněmovně, dolní komoře mexického parlamentu. PRI sice zůstala ve většině, ale v pozdějších volbách nadále ztrácela křesla v Kongresu. V roce 1988 získali opoziční kandidáti 4 z 64 křesel v Senátu – poprvé po 59 letech PRI přiznala prohru v senátních volbách; v prezidentských volbách v tomto roce zvítězil kandidát PRI Carlos Salinas de Gortari nejtěsnějším rozdílem v historii a vyvolal obvinění všech opozičních skupin v zemi, že se strana uchýlila k podvodu, aby si udržela prezidentský úřad. Salinas proto zavedl volební reformy, které některé opoziční skupiny odmítly jako příliš nesmělé, a disidenti uvnitř PRI začali vést kampaň za větší vnitrostranickou demokracii; někteří členové PRI chtěli zejména radikálně změnit proces výběru kandidátů, aby zbavili absolutní moci hrstku stranických elit. V roce 1989 PRI prohrála guvernérské volby v Baja California Norte – šlo o její vůbec první guvernérskou prohru. V polovině a na konci 90. let 20. století si několik států zvolilo guvernéry, kteří nepatřili k PRI, a v roce 1997 se kandidát, který nepatřil k PRI, stal starostou Mexico City.
Kromě volebních reforem Salinas zavedl dalekosáhlé ekonomické reformy, které liberalizovaly ekonomiku a privatizovaly některé státní podniky (např. mexické banky), a vyjednal pakt o volném obchodu se Spojenými státy a Kanadou. Salinasova vláda také přijala zákony, které reformovaly vzdělávací a zemědělský systém a právně uznaly římskokatolickou církev (které byl v roce 1917 odňat její status).
V roce 1994 byl Salinasem vybraný nástupce Luis Donaldo Colosio Murrieta zavražděn během volební kampaně a strana následně vybrala jako svého prezidentského kandidáta Ernesta Zedilla, vládního tajemníka, který v 90. letech pomohl vyrovnat mexický rozpočet a zlepšit gramotnost v zemi. Ačkoli Zedillo pohodlně zvítězil, jeho vítězství bylo nejtěsnějším v historii PRI v prezidentských volbách. Zedillo zavedl několik reforem, jejichž cílem bylo ukončit politickou korupci a podpořit svobodnější volby. V průběžných volbách v polovině Zedillova funkčního období se PRI poprvé nepodařilo udržet většinu v Poslanecké sněmovně.
V roce 1999 Zedillo porušil tradici a odmítl jmenovat svého nástupce. Následně PRI uspořádala své první prezidentské primárky, které kritici odsoudili jako podvodné. V roce 2000 byl kandidát PRI Francisco Labastida poražen v prezidentských volbách Vicentem Foxem ze Strany národní akce (PAN). Zedillo ještě téhož roku opustil úřad a ukončil tak 71 let trvající období nepřetržité vlády PRI. Strana si však udržela kontrolu nad mnoha státními a místními samosprávami a nadále byla významnou silou v obou komorách národního zákonodárného sboru. V průběžných volbách v červenci 2009 se PRI vrátila do země a získala nejvíce křesel v Poslanecké sněmovně. V roce 2012 strana znovu získala prezidentský úřad, když byl zvolen Enrique Peña Nieto. V celostátních volbách v roce 2018 však prezidentský kandidát PRI skončil až na třetím místě a zastoupení strany v obou komorách Kongresu prudce pokleslo.
Christian Palma/AP
.