Doba čtení: 4 minuty
Poslední týden indická vláda zveřejnila údaje o inflaci za měsíc srpen, o kterých jsme hovořili v naší zprávě po týdnu. Již dříve jsme také provedli rozbor Inflace a jejího významu. Abychom podpořili náš cíl co nejvíce zjednodušit finanční trhy a ekosystém, napadlo nás zabývat se tématem, o kterém se nemluví tak často, většinou proto, že je špatně chápáno jako složité. Ať to stojí, co to stojí, není tomu tak! Pokusme se pochopit vztah mezi inflací a úrokovými sazbami a proč byste se měli zajímat o jejich souhru (nebo její absenci).
Než se dostaneme ke vztahu mezi těmito dvěma důležitými makroproměnnými, pojďme stručně pochopit inflaci…
Inflace – stručný přehled
Inflace, jak už možná víte, je míra, jakou rostou ceny za určité časové období. Další přirozenou otázkou je však ceny čeho? Ceny, o kterých se zde hovoří, jsou průměrné ceny téměř veškerého spotřebního zboží a služeb. Patří sem potraviny a nápoje, oblečení a obuv, pohonné hmoty a světlo atd. Vláda tedy porovnává, kolik stál koš všech těchto výrobků a služeb před určitou dobou v porovnání s dneškem, aby dospěla k míře inflace v daném období. Roční míra inflace 5 % tedy znamená, že pokud koš spotřebního zboží stál před rokem 100 ₹, pak dnes bude stejný koš stát 105 ₹. Rostoucí ceny jsou také známkou toho, že poptávka po zboží a službách převyšuje nabídku zboží a služeb – což také znamená, že se příliš mnoho peněz honí za menším počtem zboží… a to způsobuje růst cen. Protože je tedy poptávka vyšší než nabídka, jsou prodejci motivováni účtovat vyšší ceny, což způsobuje růst míry inflace.
Dobře, tak to byla stručná informace o inflaci. Nyní si vyjasněme jednu mylnou představu… inflace není vždy špatná věc. Ve skutečnosti je nominální výše inflace (přibližně 3-5 %) pro rostoucí ekonomiku zdravým znakem. Znamená, že spotřebitelé jsou ochotni peníze za zboží a služby spíše utrácet než spořit. A utrácení je pro hospodářský růst důležité. Příliš vysoká inflace však může být pro ekonomiku i velmi fatální. V prostředí vysoké inflace se totiž snižuje hodnota peněz – měřená množstvím zboží a služeb, které si lze koupit. Abychom to pochopili, uveďme si příklad. Řekněme, že jeden balíček chipsů stojí ₹10, a tudíž pokud máte u sebe bankovku v hodnotě ₹20, můžete si koupit 2 balíčky chipsů. Předpokládejme, že míra inflace v daném roce je 100 % (tj. ceny se za 1 rok zdvojnásobí). To by znamenalo, že za 1 rok bude 1 balíček chipsů stát ₹20. V tom roce si tedy budete moci koupit pouze 1 balíček chipsů (za ₹20, nikoli 2 balíčky, jak jste si mohli koupit rok předtím). Inflace tedy snižuje počet zboží a služeb, které si můžete v průběhu času koupit, a velmi vysoká míra inflace může být pro ekonomiku velmi fatální.
Inflace a úrokové sazby – chemie (nebo ne)
Tím se dostáváme k hlavnímu bodu naší diskuse. Víte, nyní již víme, že inflace je důležitá, ale pouze její správná výše. A úkolem centrální banky je držet inflaci pod kontrolou. Jak se o to snaží? Pokud jste to ještě neuhodli – úrokovými sazbami! Jedním z hlavních nástrojů, které centrální banky používají k udržení cenové hladiny (a tedy i inflace) na uzdě, jsou mimo jiné úrokové sazby. Vláda stanovuje referenční úrokové sazby podle toho, jak se chová inflace v ekonomice… Pojďme pochopit jak.
Recese se vyznačuje především poklesem příjmů, a tedy poklesem výdajů a investic, což nakonec vede k poklesu růstu HDP. V důsledku toho klesá i inflace – protože poptávka je slabá. V takové situaci je úkolem centrální banky zasáhnout a vrátit ekonomiku do normálních kolejí. Tehdy se RBI rozhodne snížit úrokové sazby. Podívejme se, jak se při snížení úrokových sazeb chovají 2 skupiny lidí – jednotlivci jako vy a já a podniky. No, u lidí, jako jste vy a já, je při snížení úrokových sazeb méně pravděpodobné, že budeme spořit. Je to proto, že banky nám budou z našich úspor vyplácet nižší úroky než dříve. Takže místo spoření tyto peníze raději utratíme. Kromě toho budou podniky motivovány půjčovat si peníze (protože se úrokové sazby snížily) a následně je investovat do svého podnikání. Když se tedy úrokové sazby sníží, výdaje a investice se zvýší, což znamená, že se zvýší i poptávka po zboží a službách, a to způsobí růst inflace na žádoucí úroveň.
Nyní řekněme, že RBI zvýší úrokové sazby. Jako jednotlivci bychom raději spořili (protože výnosy by byly vyšší) a podniky by si raději nepůjčovaly peníze, protože náklady na půjčky se zvýšily. To by vytvořilo situaci, kdy by klesly výdaje, investice, a tedy i poptávka. Tím by se snížila míra inflace.
Zkrátka…
Inflace a úrokové sazby jsou tedy teoreticky v nepřímém vztahu – to znamená, že jdou opačným směrem. Když je ekonomika v recesi, centrální banky na celém světě snižují úrokové sazby, aby stimulovaly výdaje a investice, což nakonec způsobí růst inflace, která pomáhá ekonomice vrátit se do normálního chodu. Na druhou stranu, když je inflace velmi vysoká a ekonomika se přehřívá, centrální banky zvyšují úrokové sazby, aby nemotivovaly k výdajům a investicím, což pomáhá snižovat inflaci – a tím ochlazovat jinak přehřátou ekonomiku.
*****
Přihlaste se k odběru našich týdenních analýz trhu
3 00 000+ investorů čte náš týdenní zpravodaj, kde naleznete podrobné investiční informace, nejnovější aktualizace trhu a zprávy z oblasti financí.