Postavou Brama Stokera, Draculou, je transylvánský hrabě, jehož hrad se nachází vysoko nad údolím posazeným na skále, pod nímž protéká řeka, v Transylvánském knížectví.
Tato postava je často zaměňována s Vladem Tepešem (Vlad the Impaler), někdy známým jako Vlad Dracul, což byl valašský kníže s hradem, dnes již v troskách, nacházejícím se ve Valašském knížectví. Protože hrad Bran je jediným hradem v celé Transylvánii, který skutečně odpovídá popisu Drákulova hradu od Brama Stokera, je po celém světě znám jako Drákulův hrad. Kapitola 2, 5. května knihy „Dracula“ popisuje hraběcí hrad jako „… na samém okraji strašlivé propasti… s občasnou hlubokou trhlinou, kde je propast stříbrných nití, kde se řeky vinou v hlubokých roklích lesy.“
Bram Stoker Rumunsko nikdy nenavštívil. Imaginární Drákulův hrad vylíčil na základě popisu hradu Bran, který měl k dispozici v Británii na přelomu století. Ostatně imaginární vyobrazení Drákulova hradu z leptu v prvním vydání „Drákuly“ se nápadně podobá hradu Bran a žádnému jinému v celém Rumunsku. Všeobecně se tvrdí, že Stoker použil k popisu svého imaginárního Drákulova hradu ilustraci hradu Bran v knize Charlese Bonera „Transylvania: Its Product and Its People“ (London: Longmans, 1865).
Dracula – tak, jak je vnímán dnes – je fiktivní postava, jejíž jméno je odvozeno od označení Vlada Tepese, vládce Valašska v letech 1456-1462 a 1476, který byl z převážně politických důvodů některými tehdejšími historiky líčen jako krvežíznivý nemilosrdný despota.
Postava hraběte Draculy se poprvé objevila v románu irského spisovatele Brama Stokera „Dracula“, který vyšel v Anglii v roce 1897. Jméno „Drákula“, které zdaleka nepůsobí děsivě, však pochází z křižáckého Dračího řádu, s jehož řádem byl Vlad Tepes i jeho otec spojován. Zbytek mýtu o Drákulovi pochází z legend a lidové víry v duchy a upíry rozšířené v celé Transylvánii.
Stokerův hrabě Drákula je staletý upír, čaroděj a transylvánský šlechtic, který o sobě tvrdí, že je Székely pocházející od Attily Huna. Obývá rozpadající se hrad v Karpatech. V rozhovorech s postavou Jonathana Harkera se Drákula projevuje jako silně hrdý na svou bojarskou kulturu s touhou po vzpomínkách na minulost. Zdá se, že hrabě Drákula studoval černé umění na akademii Scholomance v Karpatech poblíž města Sibiu (tehdy známého jako Hermannstadt). Stoker sice svého transylvánského hraběte pojmenoval „Dracula“, ale dával si pozor, aby nenaznačil skutečnou spojitost s historickou postavou Vlada Tepese. Stokerova postava Van Helsing sice uvažuje o tom, zda by hrabě Drákula nemohl být vojvodou Drákulou, ale zjevně tomu tak není, protože transylvánský hrabě Drákula zjevně není valašský kníže Vlad Tepes a Stoker se vůbec nepřikláněl k tomu, aby jeho postava byla skutečnou osobou historického významu.
Ve vesnicích poblíž Bránu se věří v existenci zlých duchů zvaných duchové nebo „steregoi“ (varianta slova „strigoi“). Ještě před půl stoletím se věřilo, že existují určití živí lidé – „strigoi“ – kteří přes den vedou normální život, ale v noci, během spánku, jejich duše opouštějí těla a straší ve vesnici a trápí lidi ve spánku. Tito zlí duchové pronásledovali své oběti od půlnoci až do prvního kohouta, kdy jejich moc škodit lidem vyprchala. „Nemrtví trpí prokletím nesmrtelnosti,“ píše Stoker, „přecházejí z jednoho období do druhého, množí své oběti a zvětšují zlo ve světě…“. Postava Drákuly vychází z těchto místních mýtů.
Co se týče Vlada Tepese, vládce Valašska, ten je skutečně spojen s hradem Bran. Vlad se účastnil několika tažení, jejichž cílem bylo potrestat brašovské německé kupce, kteří nedodržovali jeho příkazy, pokud jde o obchodování na jeho valašských trzích. Průchod do Valašska vedl přes Bran, nejbližší soutěsku Brašova, která se spojuje s Targovištěm, hlavním městem Vlada Tepese. Původní celnice, v nichž se vybíraly daně od kupců vstupujících do Transylvánie, se dodnes nacházejí v podhradí hradu Bran. Vztahy s branskými pány nebyly příliš vřelé, protože šlo o představitele brašovské citadely, kteří byli vůči Vladovi Tepešovi nepřátelští. Není známo, zda se Vlad Tepes hradu Bran zmocnil. Písemné dokumenty to nepopisují. Listiny, které existují v archivech a týkají se hradu Bran, jsou převážně správní a týkají se příjmů a výdajů panství pevnosti Bran, o politických a vojenských událostech se zmiňují jen málo.
Naproti tomu se zdá, že na podzim roku 1462, poté co vojsko uherského krále Matěje Korvína zajalo Vlada Tepese nedaleko pevnosti Podul Dambovitei u Rucaru, byl Vlad odvezen na hrad Bran a tam na dva měsíce uvězněn. To potvrzuje i nedávno vydaný svazek Vlad The Impaler – Dracula, který vydalo nakladatelství Mirador, Arad, 2002, jehož autorem je Gheorghe Lazea Postelnicu. Odtud byl Vlad odvezen a uvězněn ve vyšehradské pevnosti.
Návštěvníci hradu Bran by měli rozlišovat mezi historickou realitou hradu Bran a postavou hraběte v románu Brama Stokera. Dracula existuje jen v představách.