V této studii bylo provedeno hodnocení thenárních svalů pomocí magnetické rezonance (MRI) a dále byly zkoumány korelace mezi změnami thenárních svalů, klinickými nálezy a elektrodiagnostickými výsledky u pacientů se syndromem karpálního tunelu. Sledovanými osobami bylo 13 pacientů (17 zápěstí), u nichž byl klinicky diagnostikován syndrom karpálního tunelu. U všech pacientů byla kromě hodnocení pomocí Kapandjiho skórovacího systému, vizuální analogové škály (VAS), rychlého skóre postižení paže, ramene a ruky (Q-DASH), elektrodiagnostických výsledků středového nervu a magnetické rezonance thenarních svalů získána anamnéza a provedeno fyzikální vyšetření. Objem thenárních svalů významně nekoreloval s klinickými údaji ani s elektrodiagnostickými výsledky. Hlavní osa thenarského svalu významně korelovala se silou úchopu (P<0,05) a Kapandjiho skóre (P<0,05), zatímco vedlejší osa thenarského svalu významně korelovala s distální motorickou latencí abductor pollicis brevis (APB DML) (P<0,01). Kromě toho poměr malé osy thenarního svalu k velké ose thenarního svalu významně koreloval s APB DML a Kanataniho stadiem. Pozoruhodné je, že tenkost thenárního svalu významně korelovala se závažností elektrodiagnostických změn, zatímco síla úchopu a Kapandjiho skóre korelovaly s tloušťkou thenárního svalu. Dále bylo prokázáno, že tenkost thenárního svalu významně korelovala se závažností elektrodiagnostických změn; kromě toho existovala významná korelace mezi hlavní osou thenárního svalu a silou úchopu nebo Kapandjiho skóre. Souhrnně tyto výsledky ukázaly, že atrofie thenárního svalu neovlivňuje hodnocení pacienta, včetně VAS a Q-DASH, ale odráží elektrodiagnostické výsledky, zejména DML a závažnost. Výsledky této studie naznačují, že atrofie thenárního svalu může být použita k odhadu závažnosti syndromu karpálního tunelu.