GoldenSnowball.com

15 let zábavy při vedení sněhových statistik na webu GoldenSnowball.com

Jé, jak ten čas opravdu letí a od 23. ledna je to 15 let zábavy při vedení sněhových statistik pro sněhovou soutěž Great New York Golden Snowball. Soutěž ve sněhu se pořádá od 70. let, v 90. letech si dala pauzu, ale od té doby, co se opět rozjela, se pořádně rozjela. Opravdu jsem si užíval udržování sněhové stránky rok co rok a setkávání se všemi lidmi, které jsem za ta léta potkal na internetu. Děkuji, že jste součástí sněhových stránek, a doufám, že se vám všem líbí stejně jako mně 😉

Mimochodem, budu sem přidávat mnohem víc 😉

15 let zábavy, slávy a štěstí a setkávání s lidmi

OK, ta část se štěstím se nekonala (Zatím:)), ale zábava, setkání se stovkami lidí online a dokonce i trocha slávy se konala. Za 15 let vedení sněhových statistik pro soutěž Zlatá sněhová koule jsem na internetu komunikoval se stovkami lidí, ne-li s více. Většinou prostřednictvím e-mailů, které mi chodí, komentářů, které lidé zanechávají na webových stránkách, a prostřednictvím naší stránky Snow Group na Facebooku, která se rozrostla na téměř 800 členů. Sněhová skupina je kombinací mužů a žen z celé země, kteří sledují buď newyorskou soutěž Zlatá sněhová koule, nebo národní sněhovou soutěž Zlatý sněhový glóbus. Na internetu jsem potkal mnoho lidí, kteří sníh milují, a mnoho dalších, kteří sníh nenávidí. Všechno je to v legraci a já si užívám e-maily a komentáře, které jsou většinou dobré, ale pak mi občas přijde nějaký, který mě, řekněme, pobaví 😉

Hej, dokonce mě baví i některé stížnosti 😉

Největší stížnosti, které mě napadají, jsou na umístění letišť a proč není moje město nebo obec v soutěži o sníh. Dobře, ano, Syrakusy mají výhodu, že jejich letiště je v Kanadě, ale smiřte se s tím. Je to tak, jak to je, a o to je to zábavnější, když město jako Binghamton v New Yorku dokáže Syracuse porazit, jako to Binghamton udělal v minulé sezóně. Myslím, že to bylo o dvě desetiny palce. To byla zábava a o tom to celé je. Víme, že Syrakusy jsou nejzasněženějším velkoměstem ve Spojených státech, ale na začátku sezóny vám garantuji, že neexistuje člověk na planetě, který by mohl s jistotou říct, že Syrakusy vyhrají sněhovou soutěž v New Yorku nebo národní sněhovou soutěž, a to se mi na tom líbí 😉 Každopádně pište dál e-maily a komentáře a neváhejte se přidat do naší sněhové skupiny na Facebooku. Je to zábavná skupina

Co se týče toho, proč vaše město není ve sněhové soutěži, existují dva důvody. Když jsem založil webové stránky pro sledování sněhových statistik, ponechal jsem 5 původních měst, která byla ve sněhové soutěži. Mluvil jsem s několika lidmi a tato města byla Albany, Binghamton, Buffalo, Rochester a Syrakusy. Měl bych problém přidat do sněhové soutěže další město, například Uticu? Pravděpodobně ne, ale pokud vím, tak Utica momentálně nemá oficiálně certifikovanou měřicí stanici od Národní meteorologické služby, o které bych věděl. Existují i další města, která jsou na tom podobně. Před několika lety jsem se pokoušel založit sněhovou soutěž pro menší města, ale prostě jsem nemohl přijít na žádné sněhové statistiky, a pokud ano, tak byly hlášeny možná jednou za měsíc. Nevyšlo to.

Jak Goldensnowball před 15 lety začal

Stránky Golden Snowball jsem založil 23. ledna 2003 poté, co jsem narazil a přečetl si článek o sněhové soutěži, který napsal Sean Kirst v roce 2001. Toto je článek od Seana, který byl od té doby aktualizován. ZATÍMCO V BUFFALU SE PÍŠE, V SYRAKUSÁCH SE SNĚŽÍ. Není pochyb o tom, že Sean Kirst je největším důvodem, proč se sněhová soutěž znovu rozjela, a v průběhu let bylo zábavné si s ním o tom čas od času popovídat:) Vždycky je zábavné, když zazvoní telefon a na druhé straně je Sean. To je to, čím pro mě a doufám, že i pro vás všechny, sněhová soutěž byla, prostě zábava při přecházení zimních měsíců.

Začal jsem pátrat po tom, o čem sněhová soutěž byla, jaká města se jí účastnila v 70. letech, proč se přestala pořádat a tak dále. Zaujalo mě něco z toho, na co jsem při pátrání po sněhové soutěži přišel, a několikrát jsem si zavolal. Došlo mi, že hlavní osobou, které je třeba zavolat, je jeden z iniciátorů sněhové soutěže Zlatá sněhová koule v 70. letech, Peter Chaston. Měl jsem štěstí a podařilo se mi Petera Chastona vypátrat ve firmě, kterou měl mimo stát. Steve McLaughlin a další meteorolog z Národní meteorologické služby v Buffalu Tom Niziol také hráli velkou roli v tom, že se soutěž Zlatá sněhová koule znovu vzkřísila. Více o počátcích sněhové soutěže Zlatá sněhová koule si můžete přečíst zde na stránce O sněhové soutěži.

Místní a celostátní média hrála velkou roli v soutěži Zlatá sněhová koule

Média byla k naší sněhové soutěži MY a také k webovým stránkám laskavá. Sean Kirst měl největší zásluhu na tom, že se soutěž Zlatá sněhová koule v průběhu let rozrostla a také pomohl zviditelnit webové stránky. Napsal mnoho článků o sněhové soutěži, o které lidé před 15 lety neměli ani tušení, včetně mě. Existuje mnoho dalších novinářů, meteorologů, zpravodajských stanic atd. kteří se v průběhu let významně podíleli na tom, že se sněhové soutěže a sněhové stránky dostaly do povědomí lidí. A to jak místních, tak národních.

V průběhu let jsem poskytl mnoho rozhovorů a věřte mi, že je nedělám dobře, zejména ty živé. Pár živých rozhovorů, které mě napadají, je pár, které jsem dělal s Bobem Josephem, moderátorem Binghamton Now News Radio 1290 WNBF. Bavil jsem se, ale jsem si jistý, že jsem jeho posluchače unudil k smrti 😉 Další byl se Stephanií Abramsovou a Mikem Bettesem v prvním týdnu, kdy začal jejich pořad na Weather Channel. Jak jsem říkala, živé vysílání mi moc nejde a slyšela jsem, jak se jedno z mých dětí a máma v pozadí smějí, zatímco jsem dělala rozhovor a místo sněhuláků jsem říkala snowmani. Jo, pak už to šlo z kopce. Další rozhovor, který byl myslím živě, byl s Tomem Niziolem z Weather Channel před pár lety. U toho rozhovoru jsem se bavil, protože Tom toho ví o sněhu a jezerním efektu stejně jako asi nikdo jiný žijící. Během zvukové zkoušky jsem se snažil rozhovor otočit na něj, ale Tom se nedal. To byla legrace.

Setkání se Seanem Kirstem, Dennisem Nettem a setkání se starostou Minerem

Jeden z mých nejoblíbenějších rozhovorů bylo několikahodinové setkání se Seanem Kirstem v centru města spolu s fotografem Dennisem Nettem, kteří tehdy oba pracovali pro Post Standard. Měl jsem zrovna narozeniny a večer předtím jsem vyrazil na oslavu s rodinou a přáteli. Netřeba říkat, že jsem se při tom rozhovoru mohl cítit o něco lépe. Sean mi nikdy nedal přesně vědět, co se bude dít, ale řekl mi, abych se s ním setkal v Post Standard, což jsem udělal. To bylo samo o sobě skvělé, protože mě Sean provedl celou redakcí a představil mě Dicku Caseovi, svému šéfredaktorovi, a několika dalším novinářům z Post Standard, zatímco jsme čekali, až se Dennis objeví. Dennis se objevil a my vyrazili do mrazu s tunou sněhu, protože předchozí noc hodně sněžilo

První zastávkou byla kancelář starosty, kde byla na poličce hned vedle kanceláře starosty trofej Zlatá sněhová koule. Už si nevzpomínám, jestli to měl předem naplánované, že si trofej vezme, nebo jestli přemluvil starostovu sekretářku, aby mu/nám dovolila vzít si trofej na procházku do centra. Ať tak či onak, vyšli jsme ze dveří a já držel v ruce trofej Zlatá sněhová koule. Jediný důvod, proč jsem držel trofej, byl ten, že Sean a Dennis se ji báli držet a donutili mě. Pokud jste někdy trofej viděli, je nádherná a má skleněnou kouli plnou zlatých skvrn, která volně sedí na vrcholu trofeje. A tak tu kráčím po kluzkých čerstvě pokrytých chodnících a silnicích a nesu trofej a myslím na jedinou věc, neuklouznout, neupustit ji a nerozbít ji. Několikrát jsem se ji pokusil předat, ale marně. Přemýšlel jsem o tom, jaký bude příští den Seanův příběh. Vědma ze zlaté sněhové koule upustí trofej a rozbije ji. Naštěstí se to nestalo a Dennis ten den pořídil několik opravdu skvělých fotek. Můj nejoblíbenější byl obrázek níže:

Na cestě zpět, abychom trofej vrátili, jsme na schodech potkali starostku Minerovou, která se vracela z toho, jak hodnotila všechen sníh, který napadl, jaká je váha na střechách některých budov, a zjišťovala, co je třeba udělat. Laskavě nám zapózovala s trofejí a bylo příjemné se s ní setkat. Souhlasila s tím, že Syrakusy by měly přijmout sníh, který dostáváme, a najít způsob, jak ho oslavit a využít ve prospěch města.

Ano, už se rozplývám a pokusím se to uzavřít. Den skončil tím, že mě Sean překvapil rozhovorem na kameru. Něco, co právě začali dělat v Post Standard a Syracuse.com a co opravdu nesnáším, být před kamerou. Byl to Sean Kirst, takže jsem samozřejmě souhlasil a naštěstí celý rozhovor vedl on, zatímco já jsem tak nějak seděl a poslouchal. Byl to ale opravdu zábavný den a jedna z mnoha vzpomínek na sledování Zlaté sněhové koule posledních 15 let.

Mám tolik vzpomínek, že bych mohl pokračovat celé dny, ale ušetřím vás 😉 Tahle stránka je o jedné věci, a to je snaha předat trochu zábavy dál, když spousta z nás čeká na příchod teplejších měsíců.

Soutěž Zlatá sněhová koule a stránka stále žije ze dvou důvodů. Díky vám všem, kteří stránky navštěvujete a doufám, že se vám líbí, a také díky lidem ze zpravodajských médií, kteří je předávají svým čtenářům. Díky vám všem a na zdraví dalších 15 let.

Přeji všem krásnou noc a díky za vzpomínky

.