Giovanni Agnelli, (narozen 12. března 1921, Turín, Itálie – zemřel 24. ledna 2003, Turín), předseda automobilové společnosti Fiat SpA, největšího soukromého obchodního podniku v Itálii, v letech 1966-2003.
Mladší Giovanni, vnuk zakladatele Fiatu (který se rovněž jmenoval Giovanni Agnelli), byl vychován v blahobytu a dědeček ho připravoval na vedení rodinné firmy. Jeho otec zemřel, když bylo chlapci 14 let, a Giovanni – nejstarší syn – se tak stal dalším v pořadí, kdo měl po dědečkovi převzít kontrolu nad Fiatem.
Agnelli odolal dědečkově prosbě, aby přijal bezpečnou práci u Fiatu během druhé světové války, a místo toho trval na tom, že se podívá do bojů v italské armádě – nejprve proti Rusům a později proti Němcům. Po válce Agnelli přijal dědečkovu radu, aby si užil života naplno, než se usadí, a několik let byl Giovanni Agnelli jedním z předních světových playboyů. Vážná autonehoda v roce 1952 však ukončila jeho dny automobilových závodů.
V té době byl již Agnelli šéfem rodinného podniku na výrobu kuličkových ložisek a místopředsedou správní rady Fiatu. V roce 1963 převzal funkci generálního ředitele Fiatu a v roce 1966 převzal operativní řízení společnosti jako předseda představenstva a generální ředitel. Stal se tak jedním z nejmocnějších mužů v západní Evropě a zasloužil se o industrializaci poválečné Itálie. Agnelliho průmyslový kolos měl kromě výroby automobilů také podíly v pojišťovnictví, lodní dopravě, rafinérii ropy, vydavatelství, bankovnictví, maloobchodě, sportovních týmech, hotelech, dodavatelích potravin a nápojů a továrnách na výrobu cementu, chemikálií a plastů. Koncem 90. let 20. století však měl Fiat finanční potíže a v době Agnelliho smrti se společnost nacházela uprostřed restrukturalizace.