Vědci ji znají pod názvem „Momordica charantia“ a nazývají ji hořká tykev nebo hořký meloun.
Z hlediska výživových hodnot jsou plody a listy ampalaje údajně bohaté na minerální látky a vitaminy, zejména železo, vápník, fosfor a vitamin B. Na Filipínách se z ní připravují různé pokrmy: smaží se s mletým hovězím masem a ústřicovou omáčkou nebo s vejci a nakrájenými rajčaty. Velmi oblíbeným pokrmem z oblasti Ilocos je „pinakbet“, který se skládá hlavně z ampalayi, lilku, okry, fazolí, rajčat, fazolí lima a další různé regionální zeleniny dušené s trochou vývaru na bázi bagoongu.
Filipínská tradiční medicína připisuje ampalaye mnoho léčivých vlastností. Knihy a články o filipínských léčivých rostlinách uvádějí několik nemocí, při kterých je ampalaya zřejmě prospěšná. Výtažek z listů nebo kořenů údajně zmenšuje hemeroidy. Šťáva z listů je údajně dobrým antitusikem (tj. zastavuje kašel), antipyretikem (tj. proti horečce), purgativem a anthelmintikem (tj. proti hlístům), proti škrkavkám).
Ampalaya se také používá k léčbě neplodnosti u žen a údajně může zmírnit problémy s játry.
Také se tvrdí, že ampalaya má určité antimikrobiální účinky a může pomoci při infikovaných ranách.
„Na Filipínách je běžně známá jako ampalaya, vědci ji označují jako zeleninu, ovoce nebo bylinu,“ píše Frank Murray ve své knize „Ampalaya: „Přírodní lék na cukrovku 1. a 2. typu“. „Pochází z Asie, ale pěstuje se po celém světě, kde má téměř 90 různých názvů.“
Ano, ampalaya je považována za přírodní odpověď na cukrovku. Dnes již téměř ioo studií prokázalo účinek tohoto hořkého ovoce na snížení hladiny cukru v krvi. Dr. A. Raman a Dr. C. Lau, kteří přezkoumali více než 150 předklinických a klinických studií o antidiabetických vlastnostech amplayi a fytochemii, dospěli k závěru, že „perorální podávání ovocné šťávy nebo prášku ze semen (hořkého melounu) způsobuje snížení hladiny glukózy v krvi nalačno a zlepšuje glukózovou toleranci.“
Na Filipínách přišel s tímto závěrem Dr. William Torres, bývalý ředitel Úřadu pro potraviny a drogy, po přezkoumání několika studií provedených na ampalayi: „
Výzkumníci identifikovali klíčové sloučeniny přítomné v ampalaye, zejména polypeptid-P, rostlinný inzulín, který se nachází pouze v ampalaye.“
Výzkumníci identifikovali klíčové sloučeniny přítomné v ampalaye, zejména polypeptid-P, rostlinný inzulín, který se nachází pouze v ampalaye. Podobně jako živočišný inzulín snižuje polypeptid-P zvýšenou hladinu cukru v krvi. Dr. Torres tvrdí, že ampalaya při pravidelném užívání pomáhá zvyšovat glukózovou toleranci a „potencuje inzulín“.
Podle Dr. Eduarda G. Gonzalese z Lékařské fakulty Univerzity De La Salle mají i listy ampalayi určitý účinek na snížení hladiny cukru v krvi u diabetiků. „Tento účinek je patrný bez ohledu na to, jak jsou listy připraveny – vařené a poté konzumované, nebo ve formě extraktu, čaje, kapslí či tablet.“
Dr. Gonzales však varoval diabetiky, aby „s přílišným nadšením nenahrazovali své vlastní léky čaji, kapslemi nebo tabletami z ampalaje“. Jak napsal ve svém sloupku zveřejněném v celostátním deníku: „Žádnou z dosud provedených studií o ampalaye a cukrovce nelze označit za průkaznou. Všechny byly provedeny na velmi omezeném počtu lidských subjektů a většina z nich není kontrolována.“
Dále varoval: „Ampalaya by měla být v nejlepším případě považována pouze za doplněk v léčbě diabetu mellitu 2. typu, který by případně mohl snížit dávky antidiabetik, jež citliví pacienti potřebují. Neměla by být považována za samostatnou léčbu, která může nahradit zavedené léky.“
Nedávno Úřad pro potraviny a léčiva schválil první čaj z ampalaje v zemi – Charantia Ampalaya Tea – jako ideální pro zvláštní dietní potřeby diabetiků. Diabetici, kteří chtějí ampalayu vyzkoušet, však nemusí utrácet peníze za tabletové, kapslové nebo čajové formy rostliny. Mohou si rostlinu vypěstovat nebo koupit na trhu a připravit si vlastní přípravek.
Pro přípravu extraktu z ampalaje je podle ministerstva zdravotnictví třeba dodržet následující kroky: Listy omyjte a jemně nasekejte. Šest polévkových lžic nasekaných listů zalijte dvěma sklenicemi vody. Směs vařte 15 minut v nezakrytém hrnci. Nechte vychladnout a sceďte. Třikrát denně vypijte 1/3 šálku roztoku. Alternativně lze vrcholky ampalaje spařit a sníst (1/2 šálku 2x denně).
Filipíny však nejsou jedinou zemí propagující ampalaje proti nemocem. Také Čína provádí několik studií. V knize „Zhong Yao Da Ci Dian (Velký slovník čínských léčiv)“ je ampalaya (neboli „ku gua“) popsána jako hořká a studená a vstupující do kanálů srdce, sleziny a žaludku, případně do kanálů srdce, jater a plic.
„Její tradiční funkce jsou, že čistí letní horko a odplavuje horkost, rozjasňuje oči a řeší toxiny,“ uvádí se v knize. „Tradičně se indikuje při nemocech z horka otravné žízni vedoucí k pití, letním úpalu, úplavici, zarudlých, bolestivých očích, studnicích abscesech, otocích a toxinech cinabaru a zhoubných vředech.“
V Číně několik studií prokázalo, že ampalaya má účinky na snižování cholesterolu. V jedné studii se zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů u diabetických potkanů vrátila k normálu po až týdnech léčby. V jiné studii výsledky ukázaly, že extrakt z hořkého melounu snižuje hladiny triglyceridů a lipidů s nízkou hustotou (LDL) a zvyšuje hladiny lipidů s vysokou hustotou (HDI.).
V další čínské studii byly HDL (tzv. dobré cholesteroly) konzistentně zvýšeny stravou z hořkého melounu jak v přítomnosti, tak v nepřítomnosti cholesterolu ve stravě, což naznačuje schopnost hořkého melounu předcházet ateroskleróze nebo před ní chránit.
Ačkoli se tvrdí, že hořkost ampalaje pochází z chininu, nepodařilo se najít žádný důkaz, který by toto tvrzení potvrzoval. Ampalaya je tradičně považována Asiaty, stejně jako Panamci a Kolumbijci, za užitečnou při prevenci a léčbě malárie. Laboratorní studie potvrdily, že různé druhy hořkých plodů působí proti malárii, studie na lidech však dosud nebyly publikovány.
Nejnovější laboratorní testy naznačují, že sloučeniny obsažené v ampalaye by mohly být účinné při léčbě infekce HIV. Vzhledem k tomu, že většina sloučenin izolovaných z hořkého melounu, které mají vliv na HIV, byly buď proteiny, nebo lektiny glykoproteinů, z nichž ani jeden se dobře nevstřebává, je nepravděpodobné, že by perorální příjem ampalaje zpomalil šíření HIV u nakažených lidí. Je možné, že perorální požití ampalayi by mohlo vyrovnat negativní účinky léků proti HIV, pokud se prokáže, že studie na zkumavkách je použitelná i pro lidi. V jedné předběžné klinické studii se ukázalo, že klystýrová forma extraktu z ampalaje má u lidí nakažených HIV určitý přínos.
„Teprve nyní začíná moderní věda zkoumat mnohostranné léčebné využití této rostliny,“ řekl jednomu celostátnímu deníku Lito Abelarde, prezident Komory bylinného průmyslu Filipín Inc.