V době falešných zpráv a hoaxů na internetu naštěstí existují lidé, kteří věnují svůj čas ověřování těchto údajných informací, aby odhalili nepravdy. Dnes jim říkáme debunkeři neboli bořiči hoaxů a mýtů. Ale stejně jako falešné zprávy nejsou výhradně moderním fenoménem, není jím ani řemeslo jejich vyvracení: dnešní debunkeři mají slavného předchůdce, který žil v 17. století, italského lékaře Francesca Rediho. Stejně jako nejlepší příběhy má však i ten Rediho překvapivý konec.
Toskánci Redimu (18. února 1626 – 1. března 1697), vrchnímu lékaři na dvoře Medicejských, nechybělo akademické otcovství: v různých referenčních pramenech je označován za otce experimentální biologie, parazitologie, experimentální toxikologie a helmintologie (nauky o hlísticích). Studoval a popsal více než stovku parazitů a v této oblasti učinil jeden ze svých klíčových objevů, že tito vetřelci nevznikají z těla samotného, ale rodí se z vajíček.
Spontánní generace a zmije, které pily víno
Tento postřeh byl v souladu s tím, co je obvykle považováno za jeho největší přínos vědě, s prvním vyvrácením spontánní generace. V roce 1668 publikoval své pokusy, které ukázaly, že červi nejsou produktem rozkladu, ale spíše potomky much, které kladou vajíčka do masa. Zavedení kontrolních podmínek do jeho pokusů z nich činí průkopnický příklad metodiky, která se dnes používá v laboratořích.
Svým objevem, že omne vivum ex vivo neboli že „všechen život pochází ze života“, Redi vyvrátil mýtus, který byl v jeho době rozšířen a jehož počátky sahají přinejmenším k Aristotelovi. Tím se však racionalistické ambice tohoto Toskánce nespokojily; věnoval se také boření dalších lidových mystifikací, z nichž některé nás dnes překvapují svou naivitou.
Ale i tento bořitel mýtů se občas nechal zmást: pro hmyz, který vylézá z hálek rostlin, nenašel jiné vysvětlení, než že ho produkují právě rostliny. Přestože vyvracel myšlenku spontánního vzniku v mrtvém těle, věřil, že živý organismus, rostlina, může vytvořit jiný organismus, hmyz.
Falešný vynálezce brýlí
To však není nejpozoruhodnější aspekt Rediho kariéry, stejně jako jeho dojemné verše opěvující vína rodného Toskánska. Ve skutečnosti je nejneočekávanější závěrečnou částí profilu prvního bořitele mýtů to, že byl také zdatným tvůrcem falešných zpráv. Byl dokonce tak zručný, že ani doba internetu s jeho schopností odhalovat hoaxy zatím nedokázala zahladit stopy jeho zlomyslností.
Redi chtěl opěvovat slávu své země a vynález brýlí chtěl připsat Toskánci. Za tím účelem si vymyslel lež, že vlastní nejstarší písemnou zmínku o tomto předmětu, kterou v roce 1299 sepsal Florenťan Sandro di Pippozzo, muž, který nikdy neexistoval. Redi také poukázal na jiného Toskánce, mnicha Alessandra di Spina, jako na vynálezce brýlí na základě dřívějšího nápadu. Florenťan Ferdinando Leopoldo del Migliore frašku dovršil tím, že navrhl jméno autora onoho údajného předchozího nápadu: Salvino degli Armati. Byl to ovšem také Florenťan a stejně fiktivní jako Pippozzo.
Migliore šel ještě dál, když tvrdil, že v minulosti se v kostele Santa Maria Maggiore ve Florencii nacházel hrob tohoto Armatiho, jehož nápis ho označoval za vynálezce brýlí. V roce 1841 byla tato údajná historická ztráta opravena obnovením nápisu pod bustou, která ve skutečnosti zobrazuje historika Hérodota. Dnes falešná památka přetrvává, stejně jako četné zmínky, které vynález brýlí připisují Spinovi nebo Armatimu; falešná zpráva, která přežila staletí.
Javier Yanes
@yanes68