Fluoride Action Network

Fluoridové doplňky (kapky, tablety a pastilky) byly zavedeny v 50. letech 20. století jako náhrada fluoridované vody pro děti žijící v nefluorizovaných obcích. Na rozdíl od doplňků stravy nelze fluoridové doplňky zakoupit volně prodejné, ale je třeba předpis od zubního lékaře nebo lékaře. Dále však na rozdíl od většiny ostatních léků na předpis nebyly fluoridové doplňky nikdy schváleny jako bezpečné a účinné Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Navzdory padesáti letům a nesčetným předpisům milionům dětí FDA stále považuje fluoridové doplňky za „neschválené nové léky“.

Užívání fluoridových doplňků vychází ze dvou zastaralých názorů: (1) aby byl fluorid účinný, musí se spolknout a (2) děti v nefluoridovaných komunitách mají nedostatek příjmu fluoridu. Moderní výzkum obě tato přesvědčení vyvrátil. Dokonce i někteří výzkumníci podporující fluorid ve stomatologii začali volat po ukončení užívání fluoridových doplňků a stomatologické organizace v celém západním světě začaly drasticky revidovat svá doporučení pro užívání fluoridových doplňků.

Co byste tedy dnes jako rodiče měli vědět o fluoridových doplňcích?

Doplňky s fluoridy se již většině dětí nedoporučují

V roce 1994 Americká stomatologická asociace, Americká pediatrická akademie a Americká akademie dětských zubařů výrazně snížily doporučené dávkování fluoridových doplňků. Podle nových směrnic by kojenci ve věku 0 až 6 měsíců neměli dostávat žádné fluoridové doplňky. Nedávno, v roce 2010, Rada pro vědecké záležitosti ADA oznámila své doporučení, že „fluoridové doplňky by měly být předepisovány pouze dětem s vysokým rizikem vzniku zubního kazu“. (Rozier 2010). Podobná prohlášení vydala i stomatologická sdružení v jiných zemích. (Banting 1999). V Evropě „většina evropských vědeckých stomatologických asociací již nedoporučuje používání fluoridových doplňků, jako jsou fluoridové tablety nebo kapky, jako standardní postup v prevenci zubního kazu“. (Zimmer 2003).

Jak je uvedeno níže, slábnoucí nadšení pro fluoridové doplňky i u těch nejhorlivějších profluoridových organizací odráží rostoucí poznání, že (a) požití fluoridu přispívá k prevenci zubního kazu jen málo, pokud vůbec; (b) děti v „nefluoridovaných“ komunitách nyní dostávají fluorid z mnoha jiných zdrojů (zubní pasty atd.), takže „doplňování“ je zbytečné a škodlivé; a (c) děti, které užívají fluoridové doplňky, jsou vystaveny velmi vysokému riziku vzniku zubní fluorózy stálých zubů.

Fluoridové doplňky jsou zbytečné

Fluoridové doplňky byly vyvinuty v 50. letech 20. století na základě nesprávných a zastaralých představ, že (a) přínos fluoridu pro zuby pochází z jeho požití v dětství a že (b) děti v nefluoridovaných komunitách mají nedostatek příjmu fluoridu. (Burt 1999). Obě tyto premisy byly od té doby široce odmítnuty. V 80. letech minulého století vědci zabývající se zubním lékařstvím definitivně prokázali, že hlavní přínos fluoridu pro zuby pochází z přímého lokálního kontaktu se zuby, nikoliv z jeho polykání. A v roce 1989 dospěla Národní akademie věd k závěru, že fluorid není „základní živinou“, které by mohl být nedostatek.

Navíc, i kdyby bylo požití fluoridu nějakým způsobem nezbytné, stomatologická komunita nyní připouští, že děti v nefluoridovaných komunitách nyní dostávají fluorid z mnoha jiných zdrojů, například z fluoridované zubní pasty, takže již není třeba žádný „nedostatek“ doplňovat. Například podle časopisu Journal of Public Health Dentistry: „prakticky všichni autoři zaznamenali, že některé děti mohou přijímat více fluoridu ze samotného fluoridu, než je doporučeno jako celkový denní příjem fluoridu“. (Levy 1999).

Podle slov zubního výzkumníka Briana Burta, který je zastáncem fluoridu, se „situace změnila natolik, že používání fluoridových doplňků stravy pro malé děti nyní představuje více problémů než přínosů“. (Burt 1999)

Fluoridové doplňky jsou neúčinné

Jak nyní přiznávají i zastánci fluoridu, důkazy o tom, že fluoridové doplňky snižují kazivost, jsou „slabé“, „nekonzistentní“ a „chabé“. (Ismail 2008; Riordan 1999). Podle profluoridového výzkumníka Paula Riordana:

„Základem všeobecného přijetí fluoridových doplňků v prevenci zubního kazu je velké množství většinou malých klinických studií z konce 50. a 60. let minulého století. Tyto rané studie byly nedávno znovu přezkoumány v řadě publikací a byly opět kritizovány. Kritika je závažná a prakticky žádná z raných studií s fluoridovými doplňky by dnes nebyla publikována kvůli metodologickým a jiným nedostatkům. Předkládají závěry, které nejsou podloženy jejich údaji nebo nejsou v souladu s jejich designem.“ (Riordan 1999).

Zatímco některé moderní studie zjistily nepatrné rozdíly v kazivosti zubů, jiné studie nezjistily žádný přínos. (Kalsbeek 1992). I kdyby se jednalo o nepatrný přínos, „přínosy deklarované u fluoridových doplňků jsou v každém případě dostupné díky pravidelnému čištění zubů fluoridovou pastou a poměrně malým a rozumným změnám životního stylu“. (Riordan 1999).

Fluoridové doplňky stravy způsobují zubní fluorózu

Na rozdíl od slabých a rozporuplných důkazů o účinnosti existují přesvědčivé důkazy o tom, že fluoridové doplňky stravy výrazně zvyšují pravděpodobnost, že se u dítěte objeví zubní fluoróza na stálých zubech. (Burt 1999; Ismail 1999; Riordan 1999). Dentální fluoróza je defekt mineralizace zubů způsobený nadměrným příjmem fluoridů v období tvorby zubů. V mírných formách se projevuje bílými skvrnami a pruhy na zubech, zatímco v pokročilých formách způsobuje hnědé a černé zabarvení a erozi skloviny. „Užívání fluoridových doplňků stravy zvyšuje riziko vzniku zubní fluorózy nejméně dvojnásobně.“ (Ismail 1999). Tedy „užívání doplňků dětmi mladšími 5 let s sebou nese riziko fluorózy, které se na komunitní úrovni stává jistotou“. (Riordan 1999). Podle Burta je tedy důvodem pro vyřazení fluoridových doplňků „v podstatě otázka rizika a přínosu – fluorid má malý preeruptivní vliv na prevenci zubního kazu, ale představuje jasné riziko fluorózy“. (Burt 1999).

Doplňky stravy s fluoridy představují kromě fluorózy i další rizika

Doplňky stravy s fluoridy mohou kromě fluorózy zubů způsobit i další škody. U některých dětí bylo zjištěno, že fluoridové doplňky stravy způsobují alergické reakce, včetně bolestí zažívacího traktu, nevolnosti, kožních vyrážek a bolestí hlavy. (Physician’s Desk Reference 1994; Shea 1967; Feltman 1961) Navíc u dětí, které požívají 1 mg tablety, dochází denně ke skokovému zvýšení hladiny fluoridu v krvi, které přesahuje hladinu fluoridu v krvi (95 ppb), která zvyšuje hladinu glukózy v krvi u lidí i zvířat. (Ekstrand 1983). Důsledky této skutečnosti musí stomatologická komunita teprve zvážit, ale může přispívat k rozvoji dětské cukrovky (onemocnění vyznačující se chronicky zvýšenou hladinou glukózy v krvi) nebo ji zhoršovat.

Někteří zubní lékaři předepisují fluoridové doplňky dětem ve fluoridovaných oblastech

Ačkoli byly doplňky určeny pro děti žijící v nefluoridovaných komunitách, studie zjistily, že značné procento zubních lékařů před předepsáním doplňku nezohledňuje obsah fluoridu v dětské vodovodní síti. (Narendran 2006; Ismail 1999). Výsledkem je, že mnoha dětem žijícím ve fluoridovaných komunitách jsou současně předepisovány fluoridové doplňky.

Kromě toho, ačkoli výzkumníci v oblasti stomatologie nabádají zubní lékaře, aby zvážili i další zdroje fluoridu, které dítě může dostávat (např. zubní pastu), v praxi se tak děje jen zřídka. Výsledkem je, že dětem, které neúmyslně spolknou předepsanou dávku fluoridu prostřednictvím zubní pasty, bude přesto předepsán fluoridový „doplněk“. Takové děti jsou vysoce ohroženy pokročilými formami zubní fluorózy, zejména pokud náhodou žijí také ve fluoridované oblasti.

• Banting DW. (1999). Mezinárodní doporučení pro doplňování fluoridu. Community Dent Oral Epidemiol. 27(1):57-61.
• Burt BA. (1999). The case for elimination of the use of dietary fluoride supplements for small children (Důvody pro vyloučení používání fluoridových doplňků stravy u malých dětí). J Public Health Dent. 59(4):269-74.
• Feltman R, Kosel G. (1961). Prenatal and postnatal ingestion of fluorides – Fourteen years of investigation – – Final report. Journal of Dental Medicine 16: 190-99.
• Ismail AI, Hasson H. (2008). Fluoridové doplňky, zubní kaz a fluoróza: systematický přehled. J Am Dent Assoc. 139(11):1457-68.
• Ismail AI, Bandekar RR. (1999). Fluoridové doplňky a fluoróza: metaanalýza. Community Dent Oral Epidemiol. 27(1):48-56.
• Levy SM, Guha-Chowdhury N. (1999). Total fluoride intake and implications for dietary fluoride supplementation (Celkový příjem fluoridu a důsledky pro doplňky stravy s fluoridem). J Public Health Dent. 59(4):211-23.
• Kalsbeek H, et al. (1992). Používání fluoridových tablet a vliv na prevalenci zubního kazu a zubní fluorózy. Community Dent Oral Epidemiol. 20(5):241-5.
• Narendran SN, et al. (2006). Fluoride knowledge and prescription practices among dentists [Znalost a praxe předepisování fluoridu mezi zubními lékaři]. Journal of Dental Education 70(9): 956-64.
• Physician’s Desk Reference 1994, 48th Edition, p. 2335-36.
• Riordan PJ. (1999). Fluoridové doplňky stravy pro malé děti: analýza literatury se zaměřením na přínosy a rizika. Community Dent Oral Epidemiol. 27(1):72-83.
• Rozier RG, et al. (2010). Evidence-based clinical recommendations on the prescription of dietary fluoride supplements for caries prevention: a report of the American Dental Association Council on Scientific Affairs (Klinická doporučení založená na důkazech o předepisování fluoridových doplňků stravy pro prevenci zubního kazu). J Am Dent Assoc. 141(12):1480-9.
• Zimmer S, et al. (2003). Doporučení pro používání fluoridu v prevenci zubního kazu. Oral Health Prev Dent. 1(1):45-51.