Falešná probuzení nastávají, když se někdo domnívá, že se probudil, ale později zjistí, že je stále ve snu. Tyto zážitky se někdy označují jako „hybridní stav“, směs mezi spánkem a bděním. Jako hybridní stavy se označují také lucidní sny a spánková paralýza. V lucidních snech sice zůstáváte spát, ale uvědomujete si, že sníte, a máte poměrně bdělé vědomí (viz můj předchozí příspěvek o lucidních snech). Při spánkové paralýze se sice vaše mysl probouzí ze spánku, ale vaše tělo zůstává na minutu či dvě ochrnuté a spí (viz můj předchozí příspěvek o spánkové paralýze).
Falešná probuzení jsou pak podobně směsicí mezi spánkem a bděním. Probudíte se, vstanete z postele a věnujete se běžným činnostem, pak si náhle uvědomíte, že se vám něco zdá, a pak se opět probudíte (do reálného světa nebo do dalšího falešného probuzení). Někdy je tento zážitek provázen atmosférou předtuchy, protože snící pojme podezření, že něco není v pořádku nebo že něco není v pořádku. Mají podivný pocit, že se nejedná o normální bdělý život.
V nedávné průzkumné studii odpovídali účastníci na dotazník týkající se lucidního snění a zážitků falešného probuzení, které jsou definovány jako „zážitky související se spánkem, kdy se účastníci mylně domnívají, že se probudili, aby následně zjistili, že zdánlivé probuzení bylo součástí snu“.
Průzkum zjišťoval, jak často účastníci zažívají falešné probuzení a lucidní sny. Odpovědělo 90 účastníků (75 mužů, věkové rozmezí 14-75 let), kteří zažili jak falešná probuzení, tak lucidní sny, a mezi oběma druhy zážitků byla pozitivní korelace, i když četnost lucidních snů byla vyšší než četnost falešných probuzení. Třicet sedm subjektů (41 %) zažívalo falešná probuzení alespoň jednou měsíčně.
Průzkum se dále dotazoval, jak falešná probuzení začínají a končí, aby zjistil, zda falešným probuzením často předcházely nebo po nich následovaly jiné hybridní stavy, jako je lucidita nebo spánková paralýza. Dále se průzkum ptal: „Snažíte se během falešných probuzení nějak zjistit, zda jste vzhůru?“ a „Všímáte si během falešných probuzení obvykle nějaké anomálie nebo bizarní situace?“
Padesát šest subjektů (62 %) uvedlo, že si během falešných probuzení všímají anomálií nebo bizarních situací – například detailů, které nejsou na svém místě, nebo zařízení, která nefungují správně (např, vypínače světel nebo digitální hodiny).
„Obvykle (moje Falešná probuzení) začínají tím, že se probudím v posteli. Vstanu a jdu zkontrolovat své děti, zda spí. Mohu jít do obývacího pokoje nebo zpátky do ložnice … pak jdu znovu spát, a když se probudím doopravdy, uvědomím si, že některé věci nebyly na svém místě a že jsem měl další falešné probuzení.“
Šedesát osm subjektů (76 %) aktivně testovalo sen, aby si ověřilo, zda bdí, nebo spí, a 45 z nich tvrdilo, že falešná probuzení používají jako most k luciditě:
„….dobrý způsob navození lucidních snů, protože během falešného probuzení často provádím kontrolu reality.s“
„…držím si nos a dýchám jím (můžete, pokud sníte).“
„….něco zapnout; pokud je to sen, obvykle přichází s mechanickou poruchou.“
Zdá se, že vztah mezi falešným probuzením a luciditou se táhne dál v tom smyslu, že některé prvky řízení snu mohou charakterizovat falešné probuzení. Při lucidním snění mohou snící vykonávat nad svým snem různé stupně kontroly, a to dva druhy: „Jeden typ zahrnuje magickou manipulaci se snovým prostředím nebo s jinými snovými postavami, než je aktér snu. …. Druhý … je sebekontrola, vykonávaná nad vlastními činy a reakcemi na události odehrávající se v lucidním snu“. Zdá se, že falešná probuzení se vyznačují určitou úrovní sebekontroly, ale menší mírou magické manipulace než lucidní sny.
Celkově studie poskytuje nové informace o falešných probuzeních, která jsou relativně málo prozkoumanými zážitky hybridního stavu. Zdá se, že falešná probuzení se u lucidních snílků vyskytují poměrně často a mohou se objevit buď na konci lucidního snu, nebo mohou díky kontrole reality vést k lucidním snům.
.