 |
  |
 |
Re, bůh Slunce |
Bůh Slunce byl považován za ústřední a původní sílu stvoření. Denně vycházející a zapadající slunce nabízelo hmatatelný důkaz moci slunce, které každé ráno padalo na západní oblohu a znovu se rodilo na východní obloze.
Re přinesl Egypťanům pojem Maat – princip pravdy (práva) a vyvážené spravedlnosti. Tento základní koncept se stal základním kamenem egyptské civilizace. Kosmická cesta Slunce, symbolizovaná skarabeem (hovnivál, který tlačí sluneční kotouč po obloze), bude pokračovat tak dlouho, dokud bude respektován kult slunečního boha a Maat. V počátečních fázích božstev bylo kralování Re přeneseno na další podoby boha slunce – na Šu, pak na Geba a nakonec na Osirida.
Na zemi byli králové Staré říše považováni za smrtelné ztělesnění boha slunce. Jinými slovy, král byl na zemi bohem a jeho správné jednání zabraňovalo tomu, aby svět upadl do chaosu.
Bůh slunce je znám také jako Ra-Horakhty („Horus obzoru“) a Atum („Vše“), substance, z níž se rozvinulo veškeré stvoření. Ra-Horakhty je identifikován jako bůh s lidským tělem a sokolí hlavou, který nosí korunu v podobě slunečního kotouče obklopeného kobrou nebo korunu z beraních rohů a pštrosích per. Atum je zobrazován jako král Egypta a pán vesmíru a nosí dvojitou egyptskou korunu. Všechny tyto podoby slunečního boha představují příslib vzkříšení, odpověď na dilema lidské smrtelnosti.
Kult slunce udržovali egyptští králové po staletí. Na počest slunečních bohů stavěli pyramidy (symboly schodů ke slunci nebo šikmých slunečních paprsků) a později sluneční chrámy. Když král zemřel, jeho činy v podsvětí soudil Osiris, podoba boha slunce a vládce podsvětí. Pokud byly uznány za spravedlivé, byl král proměněn v podobu boha slunce.
hlavní menu | civilizace | náboženství | bohové a bohyně