Existují společenské a osobní normy, ale co dělat, když se neshodují? Krystal Baugherová se zabývá odvěkou otázkou: „Záleží na věku?“
Když jsem byla ve čtvrťáku na střední škole, chodila jsem s klukem, který byl v prváku. Všichni si mysleli, že je to divné; ale na druhou stranu… mysleli si, že jsem divná já, takže z toho nedělali příliš velký smrad (i když trochu smradu tam bylo).
Přišlo mi dost pokrytecké, že starší kluci pořád chodili s holkama z prváku a nikdo se neobtěžoval to zpochybňovat, jako by ženy nikdy nemohli přitahovat mladší muži.
Nepřitahoval mě proto, že byl mladší; přitahoval mě proto, že v mém kansaském venkovském městě byl jedním z mála kluků v okolí, kteří byli náhodou inteligentní, zábavní a přitažliví. V mé komunitě to byla vzácná kombinace a já jsem měla pocit, že jsme dostatečně schopní a zralí na to, abychom nebrali ohled na dvouletý věkový rozdíl – i když jiní lidé s tím měli větší problémy. Teď, o mnoho kluků později, chodím s někým, kdo je o tři roky mladší než já, a nikdo by ten rozdíl ani nepoznal.
Tak o co jde? Záleží na věku? Nebo ještě lépe, komu na tom záleží?
V celé naší kultuře vidíme příklady velkých věkových rozdílů ve vztazích. Mariah Carey a Nick Carter (11 let), Anna Nicole Smith a J. Howard Marshall (63 let), Harrison Ford a Calista Flockhart (22 let), Michael Douglas a Catherine Zeta-Jones (25 let), Hugh Hefner a Crystal Harris (60 let).
Až v mém vlastním okruhu jsou velké rozdíly. Moje dvaatřicetiletá kamarádka chodila rok s devatenáctiletým mladíkem. Moje nejlepší kamarádka ze střední školy si vzala muže o osm let staršího. Můj strýc je o 13 let mladší než moje teta.
Když jde o vztahy – bez ohledu na věk -, rád přemýšlím o třech C: Souhlas, Kompatibilita a Spolupráce.
Souhlas
Jistěže každý vztah je v nějaké podobě o moci, ale když je větší věkový rozdíl, tak je ve hře i větší dynamika moci. V každém státě existují zákony o věkové hranici souhlasu, které mají chránit mladé lidi před manipulací nebo nátlakem ze strany těch, kteří jsou starší a mají zpravidla více zkušeností (a tedy i větší moc).
Souhlas se však netýká jen mladých, ale všech ve všech formách vztahů. Musí existovat souhlas obou zúčastněných osob, že spolu skutečně chcete mít intimní, zdravý vztah.
Soulad
Můj dobrý přítel se nakonec rozešel se ženou, se kterou chodil a která byla shodou okolností o 14 let mladší než on, protože neměli dost společného. Teď to neznamená, že všichni s velkými věkovými rozdíly mají málo společného, jen že konkrétně oni neměli a že to může být tím pravděpodobnější, čím větší je rozdíl. Nedovedu si představit, že by někdo nevěděl, co je Saved By the Bell nebo jak chutná Surge.
Páry vyžadují mít dost společného, aby mohlo vzniknout pouto, a přitom si zachovat vlastní zájmy, záliby, koníčky atd. Je to schopnost vést plynulou konverzaci. Jde o to pochopit jeden druhého – zvláštnosti, dobré vlastnosti, špatné vlastnosti, minulost, stejnou vytouženou budoucnost, bez ohledu na to, v jakém roce se kdo z vás narodil.
Spolupráce
To spočívá v tom, že jste na stejné komunikační úrovni. Jde o to poznat, jak ten druhý funguje, a podle toho s ním pracovat. Je to o ochotě dělat kompromisy v zájmu pokračování vztahu. Je to o důvěře, upřímnosti a loajalitě. Pokud tohle všechno existuje a existuje souhlas a kompatibilita, opět nezáleží na tom, kolik je kterému z vás let.
Nakonec otázka nezní „záleží na věku“, ale záleží vám oběma na sobě dostatečně? Jsou splněna 3 C? Pokud ano, pak by vašemu společnému štěstí nemělo stát v cestě nic jiného, zejména ne to, v jakém roce jste se vy dva náhodou objevili na zemi.