Diagnostika podvrtnutí a natažení kotníku

Mírná podvrtnutí a natažení lze často léčit doma, zatímco závažná mohou vyžadovat určitou formu imobilizace nebo dokonce chirurgický zákrok k opravě poškozených struktur.

Diagnostický proces podvrtnutí nebo natažení kotníku obvykle zahrnuje fyzikální vyšetření a klasifikaci podle závažnosti.

Rozdělení podvrtnutí a natažení kotníku podle závažnosti

Lékaři při diagnostice podvrtnutí a natažení obvykle postupují podle třístupňového klasifikačního systému:

Stupeň 1
U podvrtnutí a natažení kotníku 1. stupně dochází k minimálnímu natržení postižených vazů nebo svalů/šlach. Zranění je především přetížením a případné natržení je na mikroskopické úrovni. Citlivost, bolest a otok místa poranění jsou minimální, ale přesto dostatečné na to, aby byly patrné při pohledu nebo palpaci (pohmatem). Mohou být přítomny mírné podlitiny nebo změna barvy kůže a porucha stání/chůze je rovněž minimální.

Vyvrtnutí a natažení kotníku 2. stupně
U vyvrtnutí a natažení kotníku 2. stupně dochází k mírnému natržení postižených vazů nebo svalů/šlach. Při středně těžkém natržení mohou být některá jednotlivá vlákna vazu nebo svalu/šlachy zcela přetržena, ale ostatních vláken je stále dost na to, aby si tkáň celkově zachovala svou integritu. Otok, bolest a citlivost v místě poranění jsou mírné, může však dojít k určité ztrátě rozsahu pohybu. Někteří pacienti s podvrtnutím a natažením 2. stupně mohou mít určitou nestabilitu kotníku, například kotník částečně povoluje při stání nebo chůzi. Může být přítomna mírná modřina nebo změna barvy kůže a pacient může mít určité potíže při chůzi nebo stání.

Vyvrtnutí a natažení kotníku 3. stupně
U vyvrtnutí a natažení kotníku 3. stupně dochází k úplnému natržení nebo přetržení postižených vazů nebo svalů/šlach, přičemž jednotlivá vlákna nezůstávají neporušená. Otok a citlivost v místě poranění je značná a často zahrnuje silné zbarvení kůže (černo-modrá, purpurově černá). Kotník neudrží žádnou váhu a zbývá jen malý nebo žádný rozsah pohybu. Stání, chůze nebo otáčení nohy je nemožné.

Bez ohledu na zjevnou závažnost poranění se lidem, kteří mají podezření na podvrtnutí nebo natažení kotníku, doporučuje, aby co nejdříve vyhledali příslušnou lékařskou pomoc, aby jim byla stanovena správná diagnóza a léčba. Odkládání léčby může někdy zranění kotníku ještě zhoršit.

Co očekávat při vyšetření podvrtnutí nebo namožení kotníku

Při diagnostice podvrtnutí nebo namožení a hodnocení jeho závažnosti lékaři obvykle provedou jeden nebo více z následujících úkonů:

1. Vizuálně prohlédnou postižený kotník, aby rozeznali úroveň otoku a pohmoždění.
2. Palpuje místo poranění, aby posoudil citlivost a úroveň otoku.
3. Rotuje, ohýbá nebo natahuje chodidlo a kotník, aby otestoval rozsah pohybu a určil, která tkáň (tkáně) je poraněná. Tato činnost může být poměrně bolestivá, zejména u pacientů s podvrtnutím a natažením 2. nebo 3. stupně.
4. Nařiďte diagnostické vyšetření, například rentgen nebo magnetickou rezonanci (MRI), abyste přesně určili, které tkáně a kde jsou poraněny, a také abyste vyloučili možnou zlomeninu kosti, kostní úlomky nebo jiná souběžná poranění povrchu kloubu. V některých případech může být nutné odložit vyšetření magnetickou rezonancí až na dobu po odeznění počátečního otoku a pohmoždění.1,2

Přestože podvrtnutí a natažení kotníku mají podobné příznaky a podobnou léčbu, je důležité stanovit správnou diagnózu, aby mohl být nasazen vhodný léčebný protokol, zejména v případě závažných nebo chronických zranění, která mohou vyžadovat operaci.

.