Depresivní lidé trpí častěji bolestmi na hrudi

Pacienti s depresí mají tendenci mít častější bolesti na hrudi, a to i v případě, že nemají ischemickou chorobu srdeční, uvádějí kardiologové.

Zjištění naznačují, že bolest a deprese mohou mít společnou neurochemickou dráhu, říká Salim Hayek, kardiologický výzkumný pracovník z Emory Clinical Cardiovascular Research Institute.

„Deprese je běžný a dobře známý rizikový faktor pro rozvoj srdečních onemocnění,“ říká Hayek. „Pacienti se známým srdečním onemocněním a depresí mají tendenci častěji pociťovat bolest na hrudi.

„Dosud však nebylo známo, zda tato souvislost závisí na základním onemocnění koronárních tepen. Ačkoli naše zjištění neprokazují kauzalitu, naznačují, že deprese je důležitým faktorem ovlivňujícím vztah mezi bolestí na hrudi a srdečním onemocněním.“

Více deprese, častější bolest na hrudi

Studie zahrnovala 5 825 dospělých osob zařazených do Emory Cardiovascular Biobank v letech 2004-2013. Biobanka je prospektivní registr pacientů podstupujících srdeční katetrizaci na třech pracovištích Emory Healthcare v Atlantě. Průměrný věk pacientů biobanky byl 63 let, 65 % tvořili muži a 22 % Afroameričané.

Před srdeční katetrizací pacienti vyplnili dotazník PHQ-9 (Patient Health Questionnaire-9) k posouzení depresivních symptomů a dotazník Seattle Angina Questionnaire k posouzení frekvence bolestí na hrudi v posledním měsíci. Přítomnost a závažnost ischemické choroby srdeční byla stanovena pomocí angiogramu. Pacienti vyplňovali stejné dotazníky jeden rok a pět let po zákroku.

Výzkumníci zjistili, že závažnost deprese měřená dotazníkem PHQ-9 byla nezávisle spojena s četností bolestí na hrudi, což znamená, že pacienti s těžší depresí měli častější bolesti na hrudi.

I pacienti s mírnou depresí měli častější bolesti na hrudi než pacienti bez depresivních příznaků. Tato zjištění zůstala zachována i po úpravě na závažnost ischemické choroby srdeční, věk, pohlaví, rasu a tradiční kardiovaskulární rizikové faktory, včetně stavu kouření, indexu tělesné hmotnosti, krevního tlaku a hladiny lipidů v krvi.

Pacienti s depresí, ať už ženy nebo muži, měli třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít častější bolesti na hrudi než pacienti bez deprese. Zjistilo se, že to platí pro pacienty s obstrukční ischemickou chorobou srdeční i bez ní.

Vyšetření na depresi?

Snížení závažnosti příznaků deprese bylo spojeno se snížením četnosti bolestí na hrudi při následném sledování. Pozoruhodné je, že u pacientů s depresí, kteří podstoupili revaskularizaci, nedošlo ke zlepšení frekvence bolestí na hrudi při jednoročním sledování.

„Zjistili jsme, že deprese je silně spojena s frekvencí bolestí na hrudi u dospělých, s koronárním onemocněním i bez něj, a že u pacientů s depresí a onemocněním srdce nedošlo ke zlepšení frekvence bolestí na hrudi ani po koronární intervenci,“ říká Hayek.

„Jedním z možných vysvětlení našich zjištění je, že bolest a deprese sdílejí společnou neurochemickou dráhu.“

Hayek dodává: „Ačkoli je deprese prokázána jako rizikový faktor srdečních onemocnění, v USA neexistují jasná doporučení pro screening deprese u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Preventivní směrnice ESC doporučují v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění vyšetřovat pacienty na depresi.

„Je třeba zvážit screening deprese u pacientů s bolestí na hrudi a provést studie zkoumající vliv vhodné antidepresivní léčby na bolest na hrudi.

„Skutečnost, že frekvence bolestí na hrudi se při následném sledování snížila u pacientů, u nichž se zlepšily depresivní příznaky, naznačuje, že léčba deprese může pomoci zmírnit bolest na hrudi poté, co byla vyloučena obstrukční ischemická choroba srdeční jako příčina bolesti na hrudi. To je třeba potvrdit v randomizovaných kontrolovaných studiích.“

Hayek dnes výsledky prezentoval na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Londýně.

Grant nadace Katz Family Foundation pro preventivní kardiologii podporuje Hayeka.