Co je degenerativní myelopatie?
(Stáhnout jako PDF)
Degenerativní myelopatie (DM) je smrtelné neurodegenerativní onemocnění, které postihuje starší psy. Zpočátku vede k ochrnutí pánevních končetin, ale postupně postihuje všechny končetiny.
Patogeneze
Od roku 1973, kdy ji poprvé popsal Damon Averill, DVM, znamená DM degeneraci míchy z neznámé příčiny. V roce 2009 byla popsána mutace v genu superoxiddismutázy 1 (SOD1), která je základem příčiny DM. U psů, kteří mají dvě kopie (homozygotní) mutované alely, bylo prokázáno riziko vzniku DM. Jinými slovy, ne u všech psů, kteří mají tuto mutaci, se DM vyvine, takže test mutace je v současné době testem rizika. Mutace v SOD1 jsou spojovány s některými formami lidské amyotrofické laterální sklerózy (ALS), známé také jako Lou Gehrigova choroba, která se projevuje v dospělosti a způsobuje svalovou slabost a nakonec respirační paralýzu.
Klinické příznaky
Degenerativní myelopatie je nyní rozpoznána u mnoha plemen psů. Začátek DM se blíží 9. roku věku. V počátečním průběhu onemocnění patří mezi běžné klinické příznaky asymetrická ztráta koordinace (ataxie) a spastická slabost zadních končetin. Majitelé často uvádějí, že si jejich psi při chůzi odírají nehty nebo prsty na nohou. V pozdějších stadiích onemocnění klinické příznaky přecházejí v ochrnutí zadních končetin, močovou a fekální inkontinenci. Nakonec dojde k oslabení všech končetin a mohou se objevit i polykací obtíže. Zdá se, že psi v průběhu onemocnění neprojevují bolest.
Psi postižení DM často progredují do 11 měsíců od počátečních příznaků k tomu, že přestanou být pohybliví. Vzhledem k obtížné ošetřovatelské péči o velkého psa se často volí eutanazie, když přestane být schopen chůze.
Menší psi jsou snáze ovladatelní, takže psi této velikosti mají tendenci žít s DM déle.
Léčba
Naneštěstí neexistuje žádná léčba DM. V současné době doporučujeme fyzickou rehabilitaci, která může mít význam pro udržení zdraví svalů. Více informací naleznete na stránce Fyzikální rehabilitace pro malá zvířata.
Psi s DM budou muset být drženi na čistém, polstrovaném lůžku a bude nutné je každé čtyři až šest hodin otáčet ze strany na stranu, pokud toho nebudou schopni sami. S postupujícím onemocněním ztratí schopnost samostatně močit. Třikrát denně bude nutná péče o močový měchýř spočívající v močové katetrizaci nebo manuální expresi. Důležitá bude správná hygiena a sledování, protože u těchto psů je větší pravděpodobnost vzniku infekcí močových cest. Protože ztratí schopnost pohybovat nohama, mohou se jim na tlapkách vytvořit vředy z odírání prstů. Může být nutná péče o rány a jejich prevence (používání zábalů nebo botiček na tlapky).