Epilepsie
Depakene je určen k perorálnímu podání. Tobolky Depakene by se měly polykat celé bez žvýkání, aby se předešlo místnímu podráždění úst a hrdla.
Pacienti by měli být informováni, aby užívali Depakene každý den podle předpisu. Pokud dojde k vynechání dávky, měla by být užita co nejdříve, pokud není téměř čas na další dávku. Pokud je dávka vynechána, pacient by neměl další dávku zdvojovat.
Depakene je indikován jako monoterapie a přídatná léčba u komplexních parciálních záchvatů u dospělých a dětských pacientů do 10 let věku a u jednoduchých a komplexních záchvatů absence. Při vzestupné titraci dávky přípravku Depakene může dojít k ovlivnění koncentrací klonazepamu, diazepamu, etosuximidu, lamotriginu, tolbutamidu, fenobarbitalu, karbamazepinu a/nebo fenytoinu .
Komplexní parciální záchvaty
Pro dospělé a děti od 10 let věku.
Monoterapie (počáteční léčba)
Depakene nebyl systematicky studován jako počáteční léčba. Pacienti by měli zahájit léčbu dávkou 10 až 15 mg/kg/den. K dosažení optimální klinické odpovědi by se dávka měla zvyšovat o 5 až 10 mg/kg/týden. Obvykle se optimální klinické odpovědi dosahuje při denních dávkách nižších než 60 mg/kg/den. Pokud nebylo dosaženo uspokojivé klinické odpovědi, měly by být změřeny plazmatické hladiny, aby se zjistilo, zda jsou v obvykle akceptovaném terapeutickém rozmezí (50 až 100 mcg/ml). Nelze vydat žádné doporučení týkající se bezpečnosti valproátu při použití dávek vyšších než 60 mg/kg/den.
Pravděpodobnost trombocytopenie se významně zvyšuje při celkových koncentracích valproátu v plazmě nad 110 mcg/ml u žen a 135 mcg/ml u mužů. Přínos lepší kontroly záchvatů při vyšších dávkách je třeba zvážit oproti možnosti vyššího výskytu nežádoucích účinků.
Převedení na monoterapii
Pacienti by měli zahájit léčbu dávkou 10 až 15 mg/kg/den. K dosažení optimální klinické odpovědi by se dávka měla zvyšovat o 5 až 10 mg/kg/týden. Obvykle se optimální klinické odpovědi dosahuje při denních dávkách nižších než 60 mg/kg/den. Pokud nebylo dosaženo uspokojivé klinické odpovědi, měly by být změřeny plazmatické hladiny, aby se zjistilo, zda jsou v obvykle akceptovaném terapeutickém rozmezí (50-100 mcg/ml). Nelze vydat žádné doporučení týkající se bezpečnosti valproátu při použití dávek vyšších než 60 mg/kg/den. Dávku souběžně podávaného antiepileptického léku (AED) lze obvykle každé 2 týdny snížit přibližně o 25 %. Toto snižování může být zahájeno při zahájení léčby přípravkem Depakene, nebo může být odloženo o 1 až 2 týdny, pokud existuje obava, že se při snížení pravděpodobně objeví záchvaty. Rychlost a trvání vysazení souběžně podávaného AED může být velmi variabilní a pacienti by měli být během tohoto období pečlivě sledováni, zda nedochází ke zvýšení frekvence záchvatů.
Přídavná terapie
Depakene může být přidán k léčbě pacienta v dávce 10 až 15 mg/kg/den. K dosažení optimální klinické odpovědi lze dávku zvýšit o 5 až 10 mg/kg/týden. Obvykle se optimální klinické odpovědi dosahuje při denních dávkách nižších než 60 mg/kg/den. Pokud nebylo dosaženo uspokojivé klinické odpovědi, měly by být změřeny plazmatické hladiny, aby se zjistilo, zda jsou v obvykle akceptovaném terapeutickém rozmezí (50 až 100 mcg/ml). Nelze vydat žádné doporučení týkající se bezpečnosti valproátu při použití dávek vyšších než 60 mg/kg/den. Pokud celková denní dávka překročí 250 mg, měla by být podávána v rozdělených dávkách.
Ve studii přídatné léčby komplexních parciálních záchvatů, ve které pacienti dostávali kromě tablet Depakote buď karbamazepin, nebo fenytoin, nebyla nutná žádná úprava dávkování karbamazepinu nebo fenytoinu . Protože však valproát může interagovat s těmito nebo jinými současně podávanými AED i s jinými léky, doporučuje se v počátečním průběhu léčby pravidelné stanovení plazmatické koncentrace současně podávaných AED .
Jednoduché a komplexní absenční záchvaty
Doporučená počáteční dávka je 15 mg/kg/den a zvyšuje se v týdenních intervalech o 5 až 10 mg/kg/den, dokud nejsou záchvaty pod kontrolou nebo dokud vedlejší účinky nevylučují další zvyšování. Maximální doporučená dávka je 60 mg/kg/den. Pokud celková denní dávka překročí 250 mg, měla by být podávána v rozdělených dávkách.
Nebyla zjištěna dobrá korelace mezi denní dávkou, sérovými koncentracemi a terapeutickým účinkem. Má se však za to, že terapeutická sérová koncentrace valproátu se u většiny pacientů se záchvaty absence pohybuje v rozmezí 50 až 100 mcg/ml. Někteří pacienti mohou být kontrolováni s nižšími nebo vyššími sérovými koncentracemi .
Při titraci dávky přípravku Depakene směrem nahoru může dojít k ovlivnění krevních koncentrací fenobarbitalu a/nebo fenytoinu .
Léky proti epilepsii by neměly být náhle vysazovány u pacientů, u kterých je lék podáván k prevenci velkých záchvatů, protože existuje velká možnost precipitace status epilepticus s doprovodnou hypoxií a ohrožením života.
Následující tabulka je vodítkem pro počáteční denní dávku přípravku Depakene (kyselina valproová) (15 mg/kg/den):
| Hmotnost | Celková denní dávka (mg) | Počet tobolek nebo lžiček sirupu | |||
|---|---|---|---|---|---|
| (Kg) | (Lb) | Dávka 1 | Dávka 2 | Dávka 3 | |
| 10 -. 24.9 | 22 – 54.9 | 250 | 0 | 0 | 1 |
| 25 – 39.9 | 55 – 87.9 | 500 | 1 | 0 | 1 |
| 40 – 59.9 | 88 – 131.9 | 750 | 1 | 1 | 1 |
| 60 – 74.9 | 132 – 164.9 | 1,000 | 1 | 1 | 2 |
| 75 – 89.9 | 165 – 197.9 | 1,250 | 2 | 1 | 2 |