Přehledová otázka
Účelem tohoto přehledu bylo zhodnotit léčbu vrozeného talipes equinovarus (vbočeného palce).
Východiska
Vbočený palec je stav přítomný při narození, kdy je noha v invertovaném postavení. Není známa žádná příčina. Různé způsoby léčby mohou být účinné v různých fázích: při narození (počáteční projev); když počáteční léčba nezabírá (rezistentní projev); když počáteční léčba zabírá, ale vbočená noha se vrací (recidiva/opakovaný projev); a když nedošlo k žádné časné léčbě (zanedbaný projev). Cílem léčby je, aby se noha vrátila do normální polohy a aby byla po celý život bez bolesti.
Léčba může být nechirurgická, chirurgická nebo obojí. Nechirurgická léčba (například sádrování nebo protahování) šetrně natahuje chodidlo do normální polohy. Chirurgický zákrok se může týkat svalů, šlach, vazů nebo kloubů. Kiteova a Ponsetiho technika zahrnují dlouhodobou manipulaci s klouby a sériové odlévání za účelem korekce nastavení chodidla. Ponsetiho technika zahrnuje manipulaci (hlezenního kloubu) a obvykle i operaci Achillovy šlachy, zatímco Kite je technika zahrnující manipulaci s chodidlem.
Charakteristika studií
Při vyhledávání jsme našli 21 studií s 905 účastníky. Všechny studie měly problémy s plánem nebo provedením, které mohly ovlivnit výsledky. Léčba byla studována při narození (14 studií, 560 účastníků), během recidivy (čtyři studie, 181 účastníků) nebo v neznámém čase (tři studie, 153 účastníků). Požadovali jsme, aby studie používaly „validovaná“ opatření (tj. aby se ukázalo, že jsou spolehlivá, konzistentní a citlivá na změny). Mnoho studií při randomizaci a statistické analýze nezohledňovalo bilaterální případy (děti se dvěma postiženými nohami). Z těchto důvodů jsme nemohli do přehledu zahrnout většinu údajů ze studií.
Výsledky a jistota důkazů
Naším hlavním měřítkem úspěšnosti léčby byla funkce (jak dobře noha funguje v každodenním životě). Dvě studie uváděly údaje o funkci, ale údaje nebyly k dispozici, abychom je mohli znovu analyzovat.
Tři studie, které srovnávaly Ponsetiho a jiné techniky odlévání u dětí léčených při narození, poskytly údaje, které jsme mohli analyzovat, týkající se vyrovnání chodidla. Jedna z nich zjistila, že postavení chodidla může být lepší po sádrovém odlitku Ponseti než po sádrovém odlitku Kite. Ve druhé studii nebyly důkazy o tom, zda je postavení chodidla po Ponsetiho sádrovém odlitku lepší než po tradiční technice (jiný typ sádrového odlitku), jisté. Jedna studie zjistila, že týdenní Ponsetiho odlitek může být stejně dobrý jako Ponsetiho sádrový odlitek třikrát týdně (zrychlený Ponseti). Tato studie neuváděla, ve které fázi se léčba prováděla. Třetí studie zjistila, že Ponsetiho technika může mít podobné výsledky při použití pařížské sádry nebo polotuhých skelných vláken.
Žádná studie nehodnotila kvalitu chůze pomocí validovaného hodnocení. Dvě studie uváděly primární výsledek funkce pomocí validovaných stupnic, ale pro analýzu nebyly k dispozici hrubé údaje a studie neposkytly údaje o kvalitě života, které by byly vhodné pro uvedení v přehledu.
Nenašli jsme žádné studie u recidivující nebo zanedbané paličkovité nohy.
Studie, ve které nebyl uveden typ prezentace, zjistila, že nemusí být významný rozdíl mezi urychlenou Ponsetiho nebo standardní Ponsetiho léčbou v nastavení chodidla.
Recidiva po Kiteho technice častěji vyžadovala velkou operaci než recidiva po Ponsetiho technice. Nebyly k dispozici údaje pro hodnocení výsledků přidání botulotoxinu A, který dočasně oslabuje injikované svaly, k léčbě podle Ponsetiho, použití různých typů sádrových odlitků při léčbě podle Ponsetiho, různých operací chodidla nebo léčby recidivy nebo zanedbané paličkovité nohy. Většina studií neuváděla škodlivé účinky. Pokud byly škodlivé účinky při sádrovém odlévání hlášeny, zahrnovaly sklouznutí sádry, sádrové vředy a podráždění kůže. Po operaci byly hlášeny škodlivé účinky infekce a transplantace kůže.
Vyhledávání pro přehled je aktuální do května 2019.