Co vědět o summitu NATO 2019

Když se 3. prosince v Londýně sejdou lídři 29 zemí na summitu NATO, bude hlavním tématem jednání budoucnost vojenské spolupráce v západním světě.

To proto, že v den 70. výročí založení vojenské aliance vypadá její budoucnost méně jistě než kdykoli předtím.

NATO založily po druhé světové válce USA a hlavní evropské mocnosti jako prostředek vojenské obrany proti sovětskému Rusku. Její zakládající členové se zavázali, že útok na jednoho z nich bude považován za útok na všechny a že každý spojenec podnikne proti agresorovi odvetný úder.

Svět v roce 2019 však vypadá zcela jinak než v roce 1949. NATO se pomalu přizpůsobuje měnícímu se světu a vedoucí představitelé shromáždění v Londýně to vědí. Aliance byla koncipována jako obrana proti ruské vojenské síle, ale vzestup Číny změnil rovnováhu. Dozrála jako fórum pro vojenskou spolupráci a koordinaci, ale prezident Donald Trump často jednal jednostranně – například v říjnu stáhl americké jednotky ze Sýrie bez konzultace se spojenci v NATO. „V současné době zažíváme mozkovou smrt NATO,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro časopis Economist zveřejněném na začátku listopadu. „Strategicky a politicky musíme uznat, že máme problém.“

Uprostřed oslav a banketů na oslavu 70 let existence NATO budou tedy lídři také diskutovat o tom, jak zajistit, aby přežilo další desetiletí.

Kdy se koná summit NATO?“

Summit NATO se uskuteční 3. a 4. prosince v hotelu Grove ve Watfordu nedaleko Londýna.

Kteří světoví představitelé se ho zúčastní?

Zúčastní se ho představitelé 29 členských států NATO. Jsou mezi nimi prezident Trump, Macron, britský premiér Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkelová, kanadský premiér Justin Trudeau a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Úplný seznam členů NATO je následující: Albánie, Belgie, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Island, Itálie, Kanada, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené státy, Španělsko, Turecko a Velká Británie.

Královna Alžběta II. bude 3. prosince hostit večeři se světovými lídry a představiteli NATO u příležitosti 70. výročí založení aliance.

Jaká jsou hlavní témata jednání?

Největším tématem jednání je to, co měl Macron na mysli ve svých poznámkách o „smrti mozku“. Macronovo vystoupení bylo chabě zastřenou kritikou prezidenta Trumpa, vrchního velitele americké armády – síly, která od roku 1949 do značné míry podporuje sílu NATO. Trump prohlásil, že USA hradí příliš velkou část vojenského účtu NATO, a navrhl, že by mohl z aliance vystoupit, pokud ostatní členové nezačnou vydávat 2 % svého HDP na obranu.

V říjnu Trump stáhl americké jednotky ze severovýchodní Sýrie, čímž uvolnil cestu tureckému vpádu proti syrským Kurdům v regionu – dlouholetým spojencům USA v boji proti ISIS, které však Turecko považuje za nepřátele. Trumpův krok Macrona rozzlobil, protože odmítl o svém rozhodnutí informovat členy NATO předtím, než začal jednat.

Francouzský vůdce dal jasně najevo svou frustraci z Trumpova unilateralismu a bude se snažit amerického prezidenta přesvědčit, aby o zahraniční politice přemýšlel z hlediska západních zájmů, a nikoliv optikou svého „Amerika především“.

„Nemáte vůbec žádnou koordinaci strategického rozhodování mezi Spojenými státy a jejich spojenci v NATO. Žádná,“ řekl Macron časopisu Economist před summitem. „Máte nekoordinovanou agresivní akci dalšího spojence NATO, Turecka, v oblasti, kde jsou v sázce naše zájmy.“

Macron však pravděpodobně ví, že bude obtížné změnit Trumpův názor. „Podívejte se, když se prezident Trump zavázal, že bude se svými voliči jednat určitým způsobem, tak to také dělá,“ řekl Macron v září časopisu TIME. „Vždycky se mi nepodařilo změnit jeho názor, když šlo o jasný závazek přijatý během jeho kampaně.“

Co ještě můžeme očekávat?“

Po Macronových výrocích o „mozkové smrti“ NATO se očekává, že premiéři a prezidenti budou v Londýně diskutovat o tom, jak alianci zachránit.

„Řekl bych, že bychom měli přehodnotit realitu toho, co je NATO, ve světle závazku Spojených států,“ řekl Macron v rozhovoru pro časopis Economist.

Oficiální představitelé včetně generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga a německého ministra zahraničí Heiko Maase v reakci na kritiku signalizovali podporu uspořádání „brainstormingových“ rozhovorů o tom, jak přežít příští roky.

Pokrok však může být pomalý: jedním z návrhů je vytvořit „skupinu expertů“, která by reagovala na Macronovu kritiku; zprávu by zveřejnili až po příštích volbách v USA.

Výdaje na obranu

Na posledním summitu NATO v červenci 2018 dominovaly diskusím neshody ohledně výdajů na obranu. Prezident Trump kritizoval Německo za nedostatečné výdaje a dokonce údajně pohrozil vystoupením z aliance, pokud země nesplní cíl NATO vynakládat na obranu 2 % svého HDP.

Trumpova hrozba vystoupením z aliance zanechala vedoucí představitele ohromené. Hrozba však měla efekt: o 18 měsíců později devět evropských členů NATO včetně Francie a Velké Británie zvýšilo procento HDP, které vydávají na obranu – ačkoli podle odhadů pouze šest zemí kromě USA vydává alespoň 2 % HDP.

V Londýně budou mít Trumpovy výdaje pravděpodobně opět vysokou prioritu.

Ve Velké Británii se následující týden konají volby

Dvanáctého prosince, tedy pouhý týden po summitu NATO, jdou Britové k urnám, aby rozhodli, zda si Borise Johnsona ponechají ve funkci premiéra.

Prezident Trump má k Johnsonovi blízko a opoziční labouristé využili jejich vztahu a ve své předvolební kampani Johnsona vykreslili jako člověka ochotného na Trumpův příkaz prodat britské zdravotnictví americkým zdravotnickým firmám.

Trumpova přítomnost ve Velké Británii tak blízko hlasování by mohla přinést nečekané výsledky. Prezident má za sebou zkušenost s výroky, které způsobují otřesy v britské politice. Při své poslední návštěvě Spojeného království v červnu Trump prohlásil, že britská Národní zdravotní služba by měla být „na stole“ při budoucích obchodních jednáních mezi USA a Velkou Británií po brexitu (NHS, která je financována z daní, poskytuje Britům většinu zdravotnických služeb zdarma v místě jejich využití a je jednou z nejvýznamnějších britských zdravotnických služeb.Nejoblíbenější instituce ve Velké Británii)

Předsedkyně vlády Theresa Mayová se proti těmto tvrzením ohradila – v probíhající volební kampani však labouristé získali dokumenty, které ukazují zápisy ze schůzek mezi obchodními představiteli USA a Velké Británie, na nichž se o NHS hovořilo.

Vzestup Číny

I přes Macronovy ostré výrazy před summitem jsou představitelé NATO optimističtí, že setkání lídrů přinese pokrok v řešení jedné z klíčových výzev, kterým aliance čelí: vzestupu Číny jako globální ekonomické mocnosti, která výrazně investuje do vojenských technologií.

„Velmi doufáme a jsme přesvědčeni, že vedoucí představitelé zahájí komplexní plán řešení nových technologií a udržení našeho technologického náskoku,“ uvedl před summitem Edward Ferguson, nejvyšší představitel obrany na britském velvyslanectví ve Washingtonu. „Budeme muset zvážit výzvy, které pro alianci představuje Čína, stejně jako Rusko. Stejně jako NATO musí pochopit a reagovat na hrozbu ruských nových zbraní…, tak se musíme přizpůsobit převratným technologiím, v nichž se Čína snaží stát světovým lídrem, včetně oblastí, jako je umělá inteligence, automatizace, strojové učení, kvantová výpočetní technika.“

Jednou z těchto oblastí je 5G, oblast, které dominují čínské firmy jako Huawei. Očekává se, že vedoucí představitelé NATO „odsouhlasí aktualizaci našeho základního požadavku“ týkajícího se telekomunikační technologie, která by podle některých bezpečnostních expertů, pokud by byla vybudována společností Huawei, mohla Číně umožnit špehovat západní vojenské technologie.

NATO jde do vesmíru

Další novou oblastí je vesmír. V srpnu Trump prohlásil, že USA zřídí nové „vesmírné velitelství“, které bude čelit ruským a čínským hrozbám na oběžné dráze.

Před summitem generální tajemník Stoltenberg uvedl, že NATO bude následovat jeho příkladu a uzná vesmír jako „pátou operační oblast“, což umožní členům NATO koordinovat své obranné úsilí. „NATO nemá v úmyslu umístit do vesmíru zbraně. Jsme obranná aliance,“ řekl Stoltenberg.

Lidé NATO budou mít možnost tento vývoj oficiálně deklarovat v Londýně.