Zkoumání různých aspektů bezvědomí
Základem těchto tří studií, stejně jako dalších prací Centra pro vědomí, je teorie, kterou Mashour vytvořil během své stáže.
VÍTE TAKÉ: V době, kdy jsem byl rezidentem anesteziologie, jsem publikoval teoretický článek, který naznačoval, že anestezie nefunguje tak, že by vypínala mozek jako takový, ale spíše tak, že izoluje procesy v určitých oblastech mozku,“ říká Mashour. „Namísto vysoce propojené mozkové sítě vzniká v důsledku anestezie řada ostrůvků s izolovaným poznáváním a zpracováním. Tuto myšlenku, stejně jako práci jiných, jsme převzali a navázali na ni naším výzkumem.“
Ve studii v časopise Journal of Neuroscience tým analyzoval různé oblasti mozku během sedace, chirurgické anestezie a vegetativního stavu.
„Často se předpokládá, že různé oblasti mozku, které spolu obvykle komunikují, se během bezvědomí rozcházejí,“ říká doktor Anthony Hudetz, profesor anesteziologie, vědecký ředitel Centra pro vědomí a hlavní autor studie. „Ukázali jsme, že v počátečních fázích sedace se časová osa zpracování informací mnohem prodlužuje a lokální oblasti mozku jsou v sobě těsněji propojeny. Toto zúžení může vést k neschopnosti propojit se se vzdálenými oblastmi.“
Ve studii Frontiers in Human Neuroscience se tým zabýval tím, jak mozek integruje informace a jak to lze měřit v reálném světě.
„Vzali jsme velmi složitou výpočetní úlohu měření integrace informací v mozku a rozložili ji na zvládnutelnější úkol,“ říká Lee, vedoucí autor studie. „Ukázali jsme, že jak se mozek stává modulárnějším a má více lokálních konverzací, míra integrace informací se začíná snižovat. V podstatě jsme se podívali na to, jak probíhá fragmentace mozkové sítě a jak tuto fragmentaci měřit, což nám dává smysl, proč ztrácíme vědomí.“
Nakonec cílem posledního článku v časopise Trends in Neurosciences bylo využít předchozí studie týmu a další práce na téma bezvědomí a sestavit úplnější obraz.
„Zkoumali jsme bezvědomí za tří různých podmínek: fyziologických, farmakologických a patologických,“ říká Mashour, hlavní autor studie. „Zjistili jsme, že během bezvědomí narušená konektivita v mozku a větší modularita vytvářejí prostředí, které je nehostinné pro takový druh efektivního přenosu informací, který je pro vědomí nezbytný.“