Venuše bude oslnivě zářit až do května 2020.
Getty
Viděli jste v poslední době superjasnou planetu Venuši? V současné době je těžké ji přehlédnout ze severní polokoule, kde je viditelná hned po západu Slunce a visí na západní obloze několik hodin.
V podstatě každou noc stoupá výš a bude tak činit až do konce března. Využijte tedy tohoto velkolepého „velkého večerního zjevení“ (výjimečného období viditelnosti) Venuše – odtud její přezdívka „Večernice“ -, protože se bude opakovat až v roce 2028.
Wasatch Mountains poblíž Salt Lake City 31. ledna 2019.
NASA/Bill Dunford
Proč je Venuše tak jasná?
Když je Venuše – pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy – na večerní obloze nejvýše, a tedy z našeho pohledu nejdále od Slunce (její maximální elongace), je na ni pouhým okem oslnivý pohled, a přesně to se děje i nyní. Kdykoli se na ni podíváte, je Venuše kromě Měsíce nejjasnějším objektem na noční obloze, mimo jiné díky tomu, že je v porovnání s ostatními planetami relativně blízko nás a že její vrcholky mraků odrážejí většinu slunečního světla, které na ni dopadá. V současné době se zmenšuje na -4,1 magnitudy. Pro srovnání, magnituda Měsíce v úplňku je -12,7 a Slunce má -26,7.
A co Merkur?“
Tento týden je také jedním z nejlepších v roce 2020 pro pozorování Merkuru, který právě dosáhl své „největší východní elongace“. V současné době je od Slunce vzdálen asi 18º, takže až se po západu Slunce půjdete podívat na Venuši, podívejte se nízko k západnímu obzoru – blízko místa, kde právě zapadlo Slunce – a zkuste, zda Merkur spatříte (není to snadné!).
To samé se stane 4. června 2020, takže to je další skvělý týden, kdy se můžete pokusit Merkur spatřit, i když v té době už Venuše z oblohy po západu Slunce zmizí.
dnes večer při pohledu ze středních severních šířek.
SkySafari
Co je to „největší východní elongace“?
Je to nejvyšší bod nad obzorem na večerní obloze, kterého zřejmě dosahuje planeta při pohledu ze Země. U Venuše k tomu dojde 24. března 2020, takže až do tohoto data bude planeta na noční obloze stále výš a výš, a bude tak viditelná stále déle po západu Slunce. Dnes večer je od Slunce vzdálena asi 32° a 24. března dosáhne neuvěřitelných 46°. Po 24. březnu se bude Venuše pomalu přibližovat ke Slunci, takže bude po západu Slunce viditelná kratší dobu, než nakonec během května zmizí na cestě do „podřadné konjunkce“ se Sluncem (tedy ztracená v jeho záři) 3. června 2020.
Proč Venuše vypadá nejlépe od roku 2012?
Pozorovatelé Venuše vědí, že planeta má osmiletý cyklus, v němž třináctkrát oběhne kolem Slunce, přičemž jeden rok z tohoto cyklu stráví dominancí na noční obloze po západu Slunce jako zářivá „Večernice“ a poté na noční obloze před úsvitem jako „Jitřenka“. To se stane v roce 2020; nestalo se to od roku 2012 a nestane se to znovu až do roku 2028.
obarvený do namodralého odstínu, aby se zdůraznily jemné kontrasty ve značení mraků a aby se naznačilo, že byl pořízen přes fialový filtr. (Foto: © CORBIS/Corbis via Getty Images)
Corbis via Getty Images
Proč má Venuše fáze?
Venuše se v dalekohledu jeví jako velmi jasná, bílá a bezvýrazná a podobně jako Měsíc a Merkur má zřejmě fáze, kdy přechází mezi plným, jasným diskem a tenkým srpkem. To byl důkaz Galilea Galileiho, že Venuše neobíhá kolem Země, ale kolem Slunce. Dnes večer je Venuše osvětlena Sluncem ze 70 %, 24. března z 51 % a začátkem května z 24 % – což je v dalekohledu velmi zřejmé -, protože se zdá, že se ke Slunci přibližuje.
Když se Venuše nachází mezi Zemí a Sluncem – což se nazývá inferiorní konjunkce – je možné spatřit srpek Venuše, ovšem pouze zblízka v dalekohledu. Čím je menší, tím snáze ji lze spatřit.
Během těsného přiblížení k Venuši otočila sonda NASA MESSENGER svou širokoúhlou kameru zpět k planetě a v roce 2007 pořídila tuto sekvenci odletů.
NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington
Mají i jiné planety fáze?
To záleží na tom, odkud pozorujete. Ze Země můžeme pozorovat fáze Merkuru a Venuše, ale ne Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu nebo Neptunu – vyšších neboli vnějších planet – protože se nikdy nedostanou mezi nás a Slunce. Abychom viděli srpek Jupiteru, museli bychom být na Saturnu, srpek Marsu by byl viditelný pouze z Jupiteru nebo Saturnu a srpek Země by byl viditelný pouze z těchto vnějších planet (nebo z Měsíce, jak ho vyfotografovali astronauti z Apolla – viz obrázek níže).
na této působivé fotografii pořízené z kosmické lodi Apollo 17 na oběžné dráze Měsíce během poslední přistávací mise na Měsíci v rámci programu Apollo.
NASA
Může Venuše podporovat život?“
Často se říká, že Venuše je dvojčetem Země. Vždyť Venuše je do jisté míry podobná Zemi. Je to terestrická planeta posetá sopkami a krátery, má téměř stejnou hustotu jako Země a její hmotnost je pouze 0,82krát větší. Na jejím povrchu však může být až 869 °C/465 °C a má hustou atmosféru oxidu uhličitého. Život na jeho povrchu se zdá být nepravděpodobný, ale jeho rychle se pohybující oblaka síry a kyseliny sírové by teoreticky mohla hostit mikrobiální život. Většina otázek týkajících se života na Venuši se proto soustředí na studium jejích mraků.
Přeji vám jasnou oblohu a široké oči.
Sledujte mě na Twitteru nebo LinkedIn. Podívejte se na mé webové stránky nebo na některé mé další práce zde.