„Vždycky vím, kdy to začíná,“ říká sedmnáctiletá Lily a povzdechne si. „Cítím se unavená, smutná a tlustá. Zlobím se a rozčiluju kvůli těm nejmenším hloupostem. Vím, že to není skutečné, ale stejně je to hrozný pocit.“
Pro většinu žen a dospívajících dívek je menstruace prostě součástí života. V horším případě je to měsíční nepříjemnost, v lepším případě připomínka, že naše tělo je v pořádku a funguje, jak má. Ale pro dívky, jako je Lily, které trpí premenstruační dysforickou poruchou, může začátek menstruace vypadat jako týden totálního pekla.
Co je PMDD?
Stejně jako jeho známější, ale méně extrémní příbuzný, premenstruační syndrom neboli PMS, je PMDD souhrou fyzických a emocionálních příznaků. Objevují se během tzv. luteální fáze menstruačního cyklu, těsně před menstruací, kdy se děloha připravuje na možnost otěhotnění přívalem hormonů.
Příznaky PMDD a PMS se často jeví podobně a zahrnují:
- Náladovost: pocity deprese, úzkosti, podrážděnosti nebo dokonce hněvu, které se zdají přicházet z ničeho nic
- Excesivní pláč nebo pláč bez důvodu
- Pocit přetížení nebo jako byste sotva přežívali
- Intenzivní citlivost na odmítnutí: obavy, že se na vás všichni zlobí nebo jsou s vámi nespokojení
- Problémy se soustředěním nebo potíže udržet pozornost na úkol
- Zvýšená nebo snížená chuť k jídlu
- Fyzické potíže: vyčerpání, nadýmání, křeče, bolesti hlavy, citlivá prsa a bolesti těla
Příznaky obvykle začínají 5-8 dní před menstruací, ale mohou začít i dříve a zmizet, jakmile menstruace začne. K nástupu PMDD může dojít kdykoli po pubertě.
Tak jaký je v tom rozdíl?
Odhaduje se, že 75 procent žen a dívek zažívá v souvislosti s menstruací určité emocionální a fyzické potíže, ale dopad PMS na jejich život je obvykle relativně mírný. Příznaky PMDD jsou mnohem závažnější a často způsobují problémy, které přetrvávají i poté, co se krabička s tampony vrátí do skříňky.
„Všichni můžeme mít před začátkem menstruace výkyvy nálad, ale v případě PMDD mluvíme o tom, že se cítíme jako jiný člověk,“ říká Dr. Stephanie Samar, klinická psycholožka, která pracuje s mladými ženami v Child Mind Institute. O PMDD se jedná pouze tehdy, pokud je vážně narušen.
Například:
- Dívka s PMS se může cítit unavená nebo trochu mimo. Dívka s PMDD může být téměř neschopná vstát z postele nebo mít problémy se soustředit i na jednoduché úkoly.
- Dívka s PMS se může cítit náladová nebo frustrovaná. Dívka s PMDD může pociťovat chvíle iracionálního hněvu, může se z ničeho nic pohádat se svými blízkými nebo může dojít k poškození přátelství či romantických vztahů.
- Dívka s PMS může být emotivnější a plakat kvůli věcem, jako jsou smutné reklamy. Dívka s PMDD pravděpodobně zažívá pocity podobné spíše epizodě velké deprese, včetně pocitů beznaděje, bezcennosti, neštěstí a dokonce sebevražedných myšlenek.
PMSD je způsobena zvýšenou citlivostí na hormony estrogen a progesteron, jejichž hladina se zvyšuje v týdnu před menstruací. V roce 2017 vědci z National Institutes of Health zjistili, že PMDD je pravděpodobně geneticky podmíněná. Dívky, jejichž matky v minulosti trpěly závažnými premenstruačními příznaky, mají větší pravděpodobnost, že budou mít PMDD.
Důsledky
Když je PMDD v plném proudu, jsou dívky citlivější a reagují bezohledněji a intenzivněji na cokoli, co je vnímáno jako odmítnutí. Něco jako náhodná poznámka jejich přítele nebo neochota sourozence vypnout televizi může vyvolat velké zhroucení.
Jedním z nejtěžších aspektů PMDD je to, že ačkoli příznaky, které způsobují tyto výbuchy, zmizí, jakmile dívky dostanou menstruaci, následné konflikty, studijní potíže a mezilidské problémy nezmizí. „Dostala jsem menstruaci a zase jsem se cítila dobře,“ říká Lily, „ale do té doby jsem napáchala tolik škody, že na tom skoro nezáleželo. Cítila jsem se lépe, ale problémy přetrvávaly.“
Následující příznaky
Po obzvlášť hrozném předmenstruačním týdnu, během kterého zmeškala důležitý úkol, vynechala plavecký trénink a „pohádala se v podstatě s každým“, navrhla Lilyina matka, aby si promluvily s jejím gynekologem. Lékař Lily řekl, aby začala sledovat své příznaky.
Sledování je prvním krokem k určení, zda má někdo PMDD. Pro stanovení diagnózy odborníci vyžadují sledování po dobu minimálně dvou cyklů, které vykazují konzistentní vzorce chování a nálady. Pokud si myslíte, že by vaše dcera mohla mít PMDD, snažte se s ní označit příznaky: jaké jsou, jak jsou silné a jak dlouho trvají. Dobře fungují papírové kalendáře a mnoho aplikací pro sledování menstruace má funkci, která uživatelům umožňuje zaznamenávat příznaky. Dospívající mohou sledovat sami nebo s nimi mohou sledovat rodiče.
Poraďte se se svým lékařem
Pokud jste sledovali dva nebo více cyklů, objednejte se ke gynekologovi. Informujte lékaře o tom, že si myslíte, že vaše dcera může mít PMDD, a sdělte mu další informace, které jste získali. Vzhledem k tomu, že PMDD je stále relativně nová diagnóza, mohou někteří lékaři potřebovat čas na prozkoumání nejlepších možností léčby pro vaši dceru.
Důležité je najít někoho, kdo je pečlivý a důkladný, poznamenává Dr. Samar. „Pokud si myslíte, že tato diagnóza sedí, ale váš lékař vás neposlouchá nebo vaše obavy bagatelizuje, zvažte, zda si nevyžádat druhý názor,“ dodává. „Musíte najít někoho, kdo rozumí vašim obavám a bere je vážně.“
Léky
V některých případech mohou lékaři doporučit léky k léčbě PMDD. Antikoncepční pilulky jsou často první volbou, protože mohou pomoci regulovat a vyrovnat premenstruační hormonální změny. V některých případech mohou lékaři předepsat antidepresiva. Pokud vaše dcera již antidepresiva užívá, může jí lékař doporučit zvýšení dávky v týdnu, kdy má nejintenzivnější příznaky.
Plánování a podávání
Stejné informace, které jste získali během sledování, vám mohou usnadnit i preventivní lešení doma. „Vědět, jak na vás PMDD působí, je důležitá informace,“ říká Dr. Samar. „Plánování dopředu může pomoci minimalizovat dopady.“
Plánování toho, jak budete zvládat stres, mezilidské vztahy a fyzické příznaky, když se cítíte dobře, vám může pomoci zvládnout obtížné situace, když se cítíte špatně.
- Pokud se často hádáte, můžete se vyhnout velkým společenským plánům, jako jsou večírky nebo schůzky. Pokud se objeví problémy, můžete se dohodnout, že si o nepříjemnostech nebo konfliktech promluvíte znovu, až se budete cítit dobře.
- Zásobte se doma zdravými potravinami a naplánujte si, že budete pít hodně vody.
- Alkohol může často příznaky zhoršit. Pokud jste starší, můžete se zavázat, že budete pít až po menstruaci.
- Podporujte cvičení. „Víme, že cvičení je při PMDD velkou pomocí,“ říká Dr. Samar. Pomozte jí s pohybem. Přihlášení na lekci jógy nebo plánování běhu může pomoci zmírnit příznaky a pomoci jí cítit se uvolněněji.
- Dívky mohou také využít kognitivně-behaviorální techniky, které jim pomohou zvládnout některé vzpurnější pocity, říká Dr. Samar. „Snažte se zpochybnit myšlenky a emoce, o kterých víte, že by mohly být nepřiměřené,“ doporučuje. „Zpomalte a na chvíli si řekněte: ‚Reaguji takhle proto, že jsem opravdu tak rozrušená? Nebo takhle reaguji proto, že jsem teď citlivější?“
Když si více dívek osvojí a procvičí dovednosti, jak se vyrovnat se stresem, budou umět lépe zmírnit dopad PMDD, což bude ještě důležitější, až budou starší, říká Dr. Samar. „PMDD nezmizí. Jsou to tedy dovednosti, které budou potřebovat po celý život.“
Vezměte to vážně
„Je to vážná porucha, ale historicky jsme ji tak nebrali,“ říká doktor Samar. „Mnoho žen a dívek s PMDD si ani neuvědomuje, že se vymyká normálnímu fungování.“ Lily je mezi nimi. Od třinácti let, kdy se dostala do puberty, se domnívala, že její příznaky jsou normální, i když hroznou součástí menstruace. „Myslela jsem si, že tím prochází každý,“ říká, „a že to tak musí být.“
Jednou z prvních věcí, které musí dívky s PMDD, jejich rodiny a lékaři pochopit, je, že se s tím nemohou jen tak „vyrovnat“, vysvětluje Dr. Samar. „Je to ekologické. Není to něco, co si můžete vybrat, že nebudete cítit.“
Rodiče by měli dbát na to, aby potvrdili prožitky svých dcer, i když se jim snaží pomoci naučit se zvládat své emoce zdravějším způsobem. „Neříkejte, že to říkáte jen proto, že máte menstruaci, že to brzy přejde,“ vysvětluje. Místo toho doporučuje rodičům zkusit něco ve smyslu: „Chápu, jak se cítíš rozrušený. Dáme si teď pauzu a promluvíme si o tom, až se budeš cítit trochu klidnější.“
Nalézt cestu vpřed
Zjištění, že má PMDD, bylo pro Lily záchranou. „Než jsem pochopila, co se děje, tři týdny jsem se cítila čím dál vyděšenější, jako že mě to položí, a čtvrtý týden už jsem šílela.“ Po stanovení diagnózy se však podle jejích slov situace zlepšila. A jsou jednodušší. Lilyin gynekolog jí předepsal antikoncepční pilulky a naučila se některé techniky, které jí pomáhají ovládat emoce. „Předtím to bylo jako tsunami,“ říká, „nekontrolovatelné a naprosto zničující. Nyní jsou to spíše malé vlnky. Není to dokonalé, ale je to mnohem jednodušší a dokážu se s tím vyrovnat.“
- Pomohlo vám to?
- AnoNe
.