Chuck Liddell

UFCEdit

Rané úspěchyEdit

Liddell debutoval v UFC v roce 1998 během UFC 17 v Mobile v Alabamě vítězstvím nad Noem Hernandezem. Ve svém dalším zápase se utkal s brazilským bojovníkem Josém „Pele“ Landi-Johnsem na akci IVC v brazilském Sao Paulu, která se konala bez boje. Přestože byl Liddell v rodné zemi svého soupeře velkým outsiderem, dominoval bojovníkovi vale tudo na nohou a zvítězil rozhodnutím. Po technické prohře s nejlepším soupeřem Jeremym Hornem, která následovala krátce poté, si Liddell začal budovat pověst nejlepšího soupeře dominantními vítězstvími nad Kevinem Randlemanem, Murilem Bustamantem, Vitorem Belfortem, Amarem Suloevem, Jeffem Monsonem, Renatem Sobralem a Titem Ortizem. Liddell byl také prvním zápasníkem UFC, který bojoval v organizaci Pride, kde ji reprezentoval proti svému kolegovi, kickboxerovi Guyi Mezgerovi, kterého knokautoval do bezvědomí.

Liddell vs. CoutureEdit

V roce 2002 byl Liddell považován za prvního uchazeče o titul mistra UFC v lehké těžké váze a jeho popularita a podpora ze strany fanoušků rostla. UFC se pokoušela domluvit titulový zápas s tehdejším šampionem Titem Ortizem, ale Ortiz se odvolával na kolize s časovým rozvrhem.

Aby Ortize donutila, vytvořila prozatímní šampionát lehké váhy a na UFC 43 Liddella utkala s řecko-římským zápasníkem a bývalým šampionem těžké váhy „The Natural“ Randym Couturem. Couture zneškodnil Liddellovy háky přímými údery a nakonec začal „Ledového muže“ libovolně srážet k zemi. Couture nakonec získal plné držení a donutil rozhodčího zastavit zápas kvůli přívalu úderů.

Turnaj Pride Grand Prix proti Overeemovi/JacksonoviUpravit

Po porážce s Couturem se Liddell přihlásil do turnaje Pride 2003 Middleweight Grand Prix jako oficiální zástupce UFC. Liddell v prvním kole turnaje porazil specialistu na Muay Thai Alistaira Overeema. V akčním zápase se Liddell nechával převálcovat vyšším, rychlejším a techničtějším Overeemem; později v kole Liddell zasadil Overeemovi úder rukou do hlavy a poslal ho do provazů. Liddell poté přispěchal s koleny a přímými údery a na konci prvního kola Overeema knokautoval.

V dalším kole Liddella vyřadil fanoušky oblíbený Quinton „Rampage“ Jackson. V prvním kole zápasu s Jacksonem Liddell zasazoval údery, když si našel odstup, ale Jackson kontroval silnými údery a Liddella mnohokrát rozhoupal. Ve druhém kole Jackson nadále převyšoval Liddella velkými údery, ale nedokázal ho ukončit. Později ve druhém kole byl viditelně vyčerpaný Liddell sražen k zemi a schytal příval úderů ze země. Jeho roh hodil ručník do ringu, a Jackson tak zvítězil.

Liddell vs. OrtizEdit

Po návratu do UFC se Liddell opět ucházel o titul v lehké váze a připravoval se na zápas s bývalým šampionem Titem Ortizem. Nakonec se poté, co Ortiz přišel o titul ve prospěch Randyho Couturea, měli oba utkat ve velmi očekávaném zápase na UFC 47 2. dubna 2004 v Las Vegas v Nevadě. Poté, co se Liddell po většinu prvního kola vzájemně oťukával, zasadil několik úderů a kop, které Ortiz zablokoval, přičemž se Ortiz plácl do hlavy a posmíval se Liddellovi.

Když kolo skončilo, odstrčil Ortiz rozhodčího „Big“ Johna McCarthyho z cesty do Liddella a dvojice si vyměnila slova. Krátce po začátku druhého kola zasadil Liddell příval úderů, které Ortize srazily k zemi a vedly k vítězství TKO. Ortiz následně uvedl, že se Liddellův palec dotkl jeho oka, což způsobilo, že na okamžik neviděl „nic než černo“. Od UFC 47 mezi oběma zápasníky přetrvávala zlá krev a Ortiz opakovaně prohlašoval, že chce „svůj“ titulový pás zpět. Navzdory napětí se Ortiz a Liddell dva a půl roku znovu neutkali.

Pokračování úspěchuEdit

The Ultimate FighterEdit

Na začátku roku 2005 byl Liddell trenérem v úvodní sezóně The Ultimate Fighter, reality show televize Spike TV, v níž bojovníci soutěžili o kontrakt s UFC.

Tým Liddell trénoval on, zatímco tehdejší šampion UFC v lehké váze Randy Couture trénoval tým Couture. Seriál byl úspěšný jak pro televizi Spike TV, tak pro UFC. Oba vítězové seriálu, Diego Sanchez a Forrest Griffin, byli členy Liddellova týmu a pokračovali ve velmi úspěšné kariéře v UFC.

Liddell vs. Couture IIEdit

16. dubna 2005 se na UFC 52 Liddell utkal s Randym Couturem, opět o titul v lehké váze. Couture se přesunul k úderu, Liddell kontroval velkou pravou rukou do Coutureova spánku, čímž ho knokautoval a stal se novým šampionem UFC v lehké těžké váze.

Liddell v roce 2007

Liddell vs. Randy Couture. Horn IIEdit

Liddell měl na UFC 54 obhajovat svůj nový titul proti dlouholetému veteránovi Jeremymu Hornovi, což byl zápas, který si podle UFC vyžádali dlouholetí fanoušci tohoto sportu, protože Horn uštědřil Liddellovi první prohru. Během celého zápasu Liddell dominoval agresivními údery a v několika kolech způsobil knockdown. Liddellovy defenzivní zápasnické schopnosti, zejména jeho sprawl, potlačovaly většinu Hornova útoku, který se soustředil na grappling a submission wrestling.

Liddell nakonec vyhrál zápas prostřednictvím TKO ve 2:46 minutě čtvrtého kola poté, co Horn informoval rozhodčího, že nevidí. Byl zasažen pravým úderem do oka, což mu způsobilo krvácení z oka i nosu. Liddell úspěšně obhájil svůj titul a pomstil tak dvě ze svých tří porážek v kariéře.

Liddell vs. Horn. Couture IIIEdit

4. února 2006 na UFC 57 se Liddell utkal s Randym Couturem v gumovém zápase, Po akčním prvním kole zasadil Liddell Couturovi velkou ránu do obličeje a způsobil mu krvácení, Couture odskočil a Liddella sundal, ale ten se hned dokázal zvednout. Později ve druhém kole, když se Couture přesunul, Liddell kontroval podobně jako ve druhém zápase na UFC 52 a Coutura knokautoval, čímž ho v Las Vegas v Nevadě podruhé porazil knokautem a udržel si mistrovský pás v lehké váze. Po zápase Couture oznámil svůj odchod ze smíšených bojových umění.

Liddell vs. Sobral IIEdit

V další obhajobě, na UFC 62 26. srpna 2006, Liddell porazí Renata „Babalu“ Sobrala, kterého porazil téměř tři roky předtím. Několik vteřin po zahájení zápasu Sobral vyběhl vpřed a rozdával údery. Liddell, který se pohyboval dozadu, zasazoval velké údery a pravý horní úder ukončil zápas v čase 1:35 prvního kola. Během UFC 61 bylo oznámeno, že pokud by Liddell Sobrala porazil, utkal by se s šampionem PRIDE ve střední váze Wanderleiem Silvou. Zápas se neuskutečnil, protože konkurenční promotéři se nedokázali dohodnout. Prezident UFC Dana White to přičítal Silvově následné knockoutové prohře s Mirkem Filipovićem.

Liddell vs. Ortiz IIEdit

V do té doby finančně nejúspěšnější akci UFC se Liddell utkal v odvetě s Titem Ortizem na UFC 66, která se konala 30. prosince 2006. Liddellova obrana takedownem neutralizovala Ortizovy zápasnické schopnosti a donutila Ortize postavit se známému útočníkovi. Přestože Ortiz v jednom okamžiku zápasu Liddella skolil, Liddell Ortize ve třetím kole porazil prostřednictvím TKO a počtvrté úspěšně obhájil titul šampiona lehké váhy. Později vyšlo najevo, že si Liddell před zápasem přetrhl křížový vaz. Během samotného zápasu si také vytrhl šlachu na prostředníčku levé ruky.

Ztráta titulu a úpadekEdit

Liddell vs. Jackson IIEdit

Při své páté obhajobě Liddell titul ztratí 26. května 2007 na UFC 71 v odvetě s Quintonem „Rampage“ Jacksonem. Liddell byl po necelých dvou minutách prvního kola sražen k zemi pravým hákem a nedokázal se ubránit Jacksonovým úderům na zemi, což vyústilo v Jacksonovo vítězství knokautem. Po prohře byl Liddell hojně kritizován poté, co se objevily zprávy, že byl týden před zápasem viděn v nočních klubech. Odpověděl, že to nebylo nic, co by nedělal před svými dalšími zápasy v Las Vegas.

Liddell vs. JardineEdit

Liddell trénoval se zlatým medailistou amerického boxu Howardem Davisem Jr. aby se připravil na zápas s Mauríciem Ruou v dubnu 2009.

11. července 2007 potvrdil Dana White v rozhovoru pro Yahoo! Sports, že údajný zápas mezi Wanderleiem Silvou a Liddellem byl zrušen na neurčito. Silva a Liddell se měli utkat v hlavním zápase na UFC 76 v kalifornském Anaheimu. Místo toho se měl Liddell utkat s Keithem Jardinem.

V hlavním zápase UFC 76 Liddell nastoupil a zasadil Jardinovi svůj charakteristický úder pravou rukou do hlavy, čímž ho zakymácel dozadu, ale Jardine zůstal v zápase. Po dominantním prvním kole pro Liddella začal Jardine nepřetržitě zasazovat nízké kopy nohou, zatímco Liddell nebyl schopen načasovat své údery proti neortodoxnímu southpawovi. Liddell prohrál těsným rozdílovým rozhodnutím a poprvé v kariéře utrpěl po sobě jdoucí porážku. Liddell prohlásil, že chce odvetu, a prohlásil, že Jardina nikdy nebral vážně.

Liddell vs. SilvaEdit

Dne 23. října 2007 White oznámil, že zápas mezi Liddellem a Wanderleiem Silvou se nakonec uskuteční na UFC 79.

Liddell vs. Silva. Liddell porazil Silvu jednomyslným rozhodnutím, když Silvu převyšoval tvrdšími a účinnějšími údery a později v zápase získal dva takedowny. Oba zápasníci byli oceněni titulem „Zápas večera“. Tento zápas byl na prvním ročníku World Mixed Martial Arts Awards zvolen zápasem roku 2007 a nakonec byl Liddellovým posledním vítězstvím v MMA.

Liddell vs. EvansEdit

1. února 2008 Maurício „Shogun“ Rua prozradil, že nedávno podepsal smlouvu na zápas s Liddellem, avšak 4. března bylo na stránkách UFC.com oznámeno, že Rua podstoupil operaci kolena a byl nucen od zápasu odstoupit. Později bylo oficiálně oznámeno, že neporažený zápasník „Suga“ Rashad Evans nahradí Maurícia Ruu v zápase na UFC 85 v Londýně v Anglii. Zranění podkolenní šlachy však přinutilo Liddella ze zápasu odstoupit.

6. září 2008 se Liddell utkal s Rashadem Evansem na UFC 88. V zápase se utkal s Rashadem Evansem. Liddell byl poražen v čase 1:51 druhého kola poté, co se Evans spojil s overhandovou pravačkou a Liddell upadl v bezvědomí na žíněnku. Tato prohra vedla k opětovné kritice Liddella, že se příliš spoléhá na stejné trenéry a tréninkové partnery.

Krátce po knockoutové prohře s Evansem potvrdil dlouholetý trenér John Hackleman, že se Liddell účastní tréninků s týmem American Top Team, aby „doplnil své dovednosti“, ačkoli oficiálně zůstal spojen s Hacklemanem a bojovým týmem The Pit.

Liddell vs. Evans. ShogunEdit

Dana White 17. ledna 2009 během tiskové konference po zápase UFC 93 potvrdil, že Liddellův příští zápas se uskuteční 18. dubna v kanadském Montrealu proti šampionovi Pride ve střední váze z roku 2005 Mauríciovi „Shogunovi“ Ruovi na UFC 97.

Liddell byl Ruou poražen kvůli úderům v závěru prvního kola, což mělo za následek technický knockout. Po zápase White prohlásil, že Liddell skončí se zápasením.

White prohlásil: „Záleží mi na něm. Záleží mi na jeho zdraví a je konec. Je konec.“ White pokračoval: „Nakonec mi na těch chlapech záleží. Nechci, aby tu někdo zůstal příliš dlouho. Chucka Liddella už na plátně nikdy neuvidíte.“ V květnu však Liddellův trenér John Hackleman „s jistotou“ prohlásil, že Liddell ještě neskončil a že je „rozhodně na vrcholu potravního řetězce“.

V pozdějším rozhovoru White pokračoval: „Můžu mu říct, aby nebojoval? Rozhodně ne. Pokud chce stále bojovat, může bojovat. Neříkám: ‚Nikdy se to nestane. Nikdy se to nestane.‘ Ale uzavřel se mnou dohodu.“

Síň slávy a řeči o odchodu do důchoduEdit

10. července 2009 byl Liddell na UFC 100 Fan Expo v Las Vegas v Nevadě uveden do Síně slávy UFC.

Chuck Liddell s fanoušky na UFC 100 Fan Expo

Po srpnovém UFC 101 Dana White prohlásil: „Nechci, aby (zápasil). On chce, takže uvidíme, co se stane“. O dva dny později Liddell na záznamu uvedl, že v této věci není rozhodnutý a že „pro sportovce je těžké skončit s tím, co dělal celý život“. Liddell dále uvedl, že se „rozhodne v tělocvičně, ne v ringu“ po sparingu.

Liddell vs. FranklinEdit

Ve svém posledním zápase v UFC utrpěl Chuck Liddell na UFC 115 ve Vancouveru v kanadské Britské Kolumbii třetí knockoutovou porážku v řadě s Richem Franklinem.

Později bylo oznámeno, že Liddell bude v jedenácté sezóně soutěže The Ultimate Fighter trénovat svého nelítostného soupeře Tita Ortize a oba se utkají 12. června 2010 v zápase UFC 115. V roce 2010 se Liddell stal trenérem a v roce 2010 se utkal s Tito Ortizem. V březnu se však objevily zvěsti, že Ortiz z neznámých důvodů odstoupil a nahradí ho bývalý šampion UFC ve střední váze Rich Franklin. To však prezident UFC Dana White popřel.

7. dubna 2010 White potvrdil, že Liddell vs. Ortiz 3 bude hlavním zápasem karty. Nicméně 12. dubna 2010 byl hlavní zápas změněn na Liddell vs. Rich Franklin.

12. června 2010 se Liddell utkal s Franklinem na UFC 115 ve Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě. Franklin se spojil s protiúderem pravým hákem a pět sekund před koncem prvního kola Liddella knokautoval do bezvědomí. Předtím v zápase si Franklin zlomil ruku při blokování Liddellova kopu do těla. Jen několik hodin po zápase prezident UFC Dana White prohlásil, že Chuck Liddell už nikdy nebude bojovat v UFC.

Odchod z UFCEdit

S ohledem na názory a ohledy rodiny a přátel se Liddell po třech po sobě jdoucích prohraných zápasech knokautem rozhodl 29. prosince 2010 ukončit svou zápasnickou kariéru. Na tiskové konferenci UFC 125 Liddell oznámil svůj odchod do důchodu a uvedl, že v rámci UFC zaujme pozici viceprezidenta pro rozvoj obchodu. Liddell byl při oznámení viditelně dojatý a slovy na rozloučenou potvrdil svůj odchod do důchodu a konec zápasení: „Ze všeho nejvíc chci poděkovat svým fanouškům a rodině. Miluji tento sport a jsem nadšený, že mohu přejít do nové etapy svého života a pokračovat v propagaci nejlepšího sportu na světě, sportu, který miluji… nyní, když jsem v důchodu.“

8. září 2013 během rozhovoru v pořadu Opie and Anthony Liddell uvedl, že existuje možnost posledního comebacku, podobně jako u George Foremana.

Návrat a druhý odchod do důchoduUpravit

Liddell 14. dubna 2018 oznámil, že se vrací z důchodu, aby se zaměřil na třetí zápas s Titem Ortizem. Zápas se uskutečnil 24. listopadu 2018 pod hlavičkou Golden Boy Promotions Oscara De La Hoyi. Liddell zápas prohrál knockoutem v prvním kole.

3. března 2020 Liddell v rozhovoru pro TMZ oznámil, že opět ukončil kariéru ve smíšených bojových uměních.