Baryum je kov, ale jako takový nemá žádné významné využití.
Významné lékařské použití barya je ke zlepšení rentgenových snímků střevního traktu. Baryum má vysoké atomové číslo a silně absorbuje rentgenové záření. K pokrytí trávicí trubice se polyká tenká pasta ze síranu barnatého, BaSO4, a vody. Tím se dosáhne většího rozlišení a kontrastu rentgenových snímků trávicího traktu. Nízká rozpustnost síranu barnatého minimalizuje toxické účinky, které by mohly nastat u jiných sloučenin barya. Minerální forma síranu barnatého se nazývá baryt.
Dusičnan barnatý Ba(NO3)2 a chlorečnan barnatý Ba(ClO3)2 se používají k výrobě zeleného ohně z ohňostrojů. Baryum se používá při výrobě pigmentů do barev.
Baryum se vyskytuje v uhličitanovém minerálu benstonitu. Uhličitan barnatý, BaCO3, se v minerální formě nazývá Witherit. Spolu s vápníkem tvoří baryum uhličitanový minerál alstonit.
Baryum se spolu s manganem objevuje ve fosfátovém minerálu kulanitu.
Oxid vznikající spolu s manganem se nazývá romanechit. Baryum se objevuje v oxidu manganu s draslíkem zvaném holandit. Baryum se objevuje s vanadem a olovem v minerálu oxidu uranu, francevillitu
Baryum se někdy vyskytuje v silikátových minerálech, například v hyalofanu, (K,Ba)Al(Si,Al)3O8. Křemičitan joaquinit obsahuje baryum spolu se železem, titanem a cerem. Silikáty brewsterit a heulandit obsahují baryum spolu se stronciem. Edingtonit je křemičitan barya a hliníku ze skupiny zeolitů se složením Ba.4H2O.
| Atomatické údaje | Jaderné údaje |