- 1969-1974: Během 48 hodin po vystoupení v nočním klubu poblíž Grand Ole Opry dostala nabídky na nahrávací smlouvy od šesti nahrávacích společností. Po podpisu smlouvy s Columbií v roce 1969 zaznamenala svůj první hit v hitparádě, předělávku klasiky Otise Reddinga „I’ve Been Loving You Too Long (to Stop Now)“. V roce 1970 Mandrell získala první z mnoha hitů v Top 40 s písní „Playin‘ Around With Love“. Ve stejném roce začala vystupovat se zpěvákem Davidem Houstonem a jejich spolupráce také přinesla značné úspěchy v hitparádách. První nahrávky Mandrellové si získaly respekt jejích countryových kolegů, ale první velký průlom u fanoušků přišel v roce 1973 se singlem „The Midnight Oil“; šlo o první píseň o podvádění zpívanou z pohledu ženy, která podvádí, což bylo v té době neslýchané.
- 1975-1984: V roce 1975 Mandrell přešla ke značce ABC/Dot a pod vedením producenta Toma Collinse se se singlem „Standing Room Only“ poprvé dostala do první pětky. Po sérii následných hitů získala v roce 1978 své první číslo jedna v Billboardu se skladbou „Sleeping Single in a Double Bed“, kterou hned následoval další hit „(If Loving You Is Wrong) I Don’t Want to Be Right“ na začátku roku 1979. „If Loving You Is Wrong“ se rovněž stala velkým crossoverovým hitem a stala se jediným Mandrellovým singlem, který se dostal do první čtyřicítky popového žebříčku, kde se umístil na 31. místě. Píseň se také dostala do první desítky hitparády současné hudby pro dospělé.
- 1984: V době, kdy byla Mandrellová na vrcholu popularity, ji postihla velká nehoda, když se 11. září 1984 stala účastnicí vážné automobilové nehody. Podle Toni Reinholdové v časopise Redbook zpěvačka „utrpěla mnohočetné zlomeniny pravé nohy, včetně zlomeniny stehenní kosti, kolena a kotníku. Utrpěla také tržné rány a odřeniny a těžký otřes mozku, který jí způsobil dočasnou ztrátu paměti, zmatenost a problémy s řečí“. Po roce a půl rehabilitace se zotavila a vrátila se k nahrávání a vystupování. Mandrell v rozhovoru uvedla, že ji nehoda přiměla přehodnotit své priority. Mandrellová je nyní přesvědčenou zastánkyní bezpečnostních pásů, zejména proto, že před nehodou ani ona, ani její dvě nejstarší děti Matthew a Jaime (rovněž účastníci nehody) běžně bezpečnostní pásy nepoužívali. Mandrellová viděla před sebou kombi se staženými zadními dveřmi, v němž děti nebyly připoutány, a těsně před nehodou pocítila potřebu říci svým dětem, aby se připoutaly. Při nehodě zahynul řidič druhého vozu, devatenáctiletý vysokoškolský student Mark White.
- Pozdější kariéra a odchod do důchoduRedakce
1969-1974: Během 48 hodin po vystoupení v nočním klubu poblíž Grand Ole Opry dostala nabídky na nahrávací smlouvy od šesti nahrávacích společností. Po podpisu smlouvy s Columbií v roce 1969 zaznamenala svůj první hit v hitparádě, předělávku klasiky Otise Reddinga „I’ve Been Loving You Too Long (to Stop Now)“. V roce 1970 Mandrell získala první z mnoha hitů v Top 40 s písní „Playin‘ Around With Love“. Ve stejném roce začala vystupovat se zpěvákem Davidem Houstonem a jejich spolupráce také přinesla značné úspěchy v hitparádách. První nahrávky Mandrellové si získaly respekt jejích countryových kolegů, ale první velký průlom u fanoušků přišel v roce 1973 se singlem „The Midnight Oil“; šlo o první píseň o podvádění zpívanou z pohledu ženy, která podvádí, což bylo v té době neslýchané.
Během spolupráce s Columbia Records spolupracovala Mandrellová s legendárním countryovým producentem Billym Sherrillem. Pod Sherrillovým vedením Mandrell nahrála country-soulový materiál, který jí však nikdy nezískal širší úspěch. Mezi její rané hity patřily skladby ze 70. let „After Closing Time“ (duet s Davidem Houstonem) a z roku 1971 „Tonight My Baby’s Comin‘ Home“, „Treat Him Right“ a její verze písně Joe Texe „Show Me“. Její desky u vydavatelství Columbia nedosahovaly vysokých prodejů. Sherrill později v knize How Nashville Became Music City (Jak se z Nashvillu stalo město hudby) uvedl, že se ho ostatní manažeři Columbie každý rok ptali, proč si Mandrellovou nechává, protože neprodává desky. Sherrill si Mandrella u labelu ponechal až do roku 1975.
1975-1984: V roce 1975 Mandrell přešla ke značce ABC/Dot a pod vedením producenta Toma Collinse se se singlem „Standing Room Only“ poprvé dostala do první pětky. Po sérii následných hitů získala v roce 1978 své první číslo jedna v Billboardu se skladbou „Sleeping Single in a Double Bed“, kterou hned následoval další hit „(If Loving You Is Wrong) I Don’t Want to Be Right“ na začátku roku 1979. „If Loving You Is Wrong“ se rovněž stala velkým crossoverovým hitem a stala se jediným Mandrellovým singlem, který se dostal do první čtyřicítky popového žebříčku, kde se umístil na 31. místě. Píseň se také dostala do první desítky hitparády současné hudby pro dospělé.
V průběhu 80. let měl Mandrell další hity, včetně „Crackers“ a „Wish You Were Here“. Všechny tyto a další singly se dostaly do první desítky country hitparád a některé se dostaly i na první místo, včetně „Years“. Další tři singly se dostaly na první místo: „I Was Country When Country Wasn’t Cool“, „‚Till You’re Gone“ a „One of a Kind Pair of Fools“, a to v letech 1981 až 1983, tedy v období, kdy Mandrell získal také mnoho průmyslových cen a ocenění. „I Was Country When Country Wasn’t Cool“ je jednou z nejznámějších Mandrellových písní. Nejznámější verzí je živá verze s Georgem Jonesem. V roce 1983 získala za píseň „He Set My Life to Music“ cenu Grammy v kategorii „Best Inspirational Performance“.
V roce 1980 se Mandrell stala třetí ženou, která získala cenu „Entertainer of the Year“ od Country Music Association. Zopakovala to i v roce 1981; to bylo bezprecedentní, protože před ní se předpokládalo, že ji umělec získá pouze jednou, ale ona ji díky svému nepřetržitému turné, hitům a populárnímu televiznímu pořadu získala podruhé za sebou. Tím začala obrovská řada ocenění, která získala: několik cen CMA, ACM a MCN, sedm American Music Awards a devět cen People’s Choice, což z ní udělalo jednu z nejoceňovanějších countryových skupin v historii.
Představení duetu „To Me“ s DoRite Danem Schaferem,
‚Moments‘ tour (1986)
V roce 1984 následovala kolekce duetů s Lee Greenwoodem Meant for Each Other. Z tohoto alba měli Greenwood a Mandrell v letech 1984 a 1985 dva hity v country hitparádě, včetně hitu „To Me“ v první pětce a „It Should Have Been Love by Now“ v první dvacítce.
V roce 1984 také otevřela naproti starému sídlu Country Music Hall of Fame v srdci Music Row v Nashvillu atrakci pro fanoušky nazvanou Barbara Mandrell Country, muzeum o jejím životě a kariéře.
1984: V době, kdy byla Mandrellová na vrcholu popularity, ji postihla velká nehoda, když se 11. září 1984 stala účastnicí vážné automobilové nehody. Podle Toni Reinholdové v časopise Redbook zpěvačka „utrpěla mnohočetné zlomeniny pravé nohy, včetně zlomeniny stehenní kosti, kolena a kotníku. Utrpěla také tržné rány a odřeniny a těžký otřes mozku, který jí způsobil dočasnou ztrátu paměti, zmatenost a problémy s řečí“. Po roce a půl rehabilitace se zotavila a vrátila se k nahrávání a vystupování. Mandrell v rozhovoru uvedla, že ji nehoda přiměla přehodnotit své priority. Mandrellová je nyní přesvědčenou zastánkyní bezpečnostních pásů, zejména proto, že před nehodou ani ona, ani její dvě nejstarší děti Matthew a Jaime (rovněž účastníci nehody) běžně bezpečnostní pásy nepoužívali. Mandrellová viděla před sebou kombi se staženými zadními dveřmi, v němž děti nebyly připoutány, a těsně před nehodou pocítila potřebu říci svým dětem, aby se připoutaly. Při nehodě zahynul řidič druhého vozu, devatenáctiletý vysokoškolský student Mark White.
Policejní zpráva uvádí, že Whiteův vůz přejel osovou čáru vozovky, čímž způsobil čelní srážku s Mandrellovým Jaguarem. Téměř o rok později Mandrellová a její manžel Ken Dudney zažalovali rodinu Whiteových o náhradu škody ve výši 10,3 milionu dolarů. Mandrellin právník se snažil zmírnit rozhořčení fanoušků veřejným prohlášením, že Mandrellovi museli rodinu Whiteových zažalovat, aby získali peníze od pojišťovny.
Pozdější kariéra a odchod do důchoduRedakce
Mandrelliným posledním hitem v Top 10 byla coververze písně „I Wish That I Could Fall in Love Today“ z roku 1960, která se v country hitparádě umístila na pátém místě; její poslední country hit v Top 40, „My Train of Thought“, se umístil na 19. místě. Následující alba a singly se v hitparádách neumístily, protože country hudba počátkem 90. let 20. století do značné míry opustila mnoho zavedených hvězd ve prospěch novějších interpretů.
V říjnu 1997 ukončila koncertní činnost a turné, ačkoli v roce 2010 se sporadicky objevovala na pódiu. Grand Ole Opry ji nadále uvádí jako stálou členku; je jednou z pouhých dvou osob, druhou je Jeanne Pruettová, které si mohou udržet členství, aniž by pravidelně vystupovaly nebo měly zdravotní neschopnost. Mandrell nyní tráví čas zahradničením, malováním a péčí o svou rodinu a mnoho domácích zvířat.
.