Anthony Perkins

Perkins debutoval ve filmu Herečka (1953). Film byl komerčním zklamáním. Perkins na sebe poprvé skutečně upozornil, když v roce 1954 nahradil Johna Kerra na Broadwayi v hlavní roli hry Tea and Sympathy. To obnovilo zájem Hollywoodu o jeho osobu.

Hvězdnou slávuEdit

Perkins s Jo Van Fleetovou v broadwayské hře Look Homeward, Angel, 1957

Perkins na sebe upozornil svým druhým filmem Friendly Persuasion (1956) režiséra Williama Wylera, v němž hrál syna hlavní postavy, kterou hrál Gary Cooper.

Následně si Perkins zahrál problémového bývalého baseballového hráče Boston Red Sox Jimmyho Piersalla v životopisném filmu Fear Strikes Out (1957) a ve dvou westernech The Lonely Man (1957) (s Jackem Palancem) a The Tin Star (1957) (s Henrym Fondou).

V letech 1957 a 1958 vydal u společností Epic a RCA Victor pod jménem Tony Perkins tři alba pop music a několik singlů. Jeho singl „Moon-Light Swim“ se stal ve Spojených státech středně velkým hitem a v roce 1957 se umístil na 24. místě v žebříčku Billboard Hot 100. Svůj hudební talent předvedl ve filmu The Matchmaker (1958) se Shirley Boothovou a Shirley MacLaineovou.

Jako doživotní člen Actors Studio hrál Perkins také v divadle. V roce 1958 byl nominován na cenu Tony za nejlepší herecký výkon ve hře Look Homeward, Angel (1957-59) na Broadwayi. Hrál roli Eugena Ganta.

Ve filmu se objevil ve filmech This Angry Age (1958) pro společnost Columbia a Desire Under the Elms (1958) pro Paramount se Sophií Loren. Poté byl obsazen do filmu The Matchmaker (1958).

Perkins byl milostným partnerem Audrey Hepburnové ve filmu Green Mansions (1959), jednom z mála propadáků Hepburnové. Byl odsouzeným mladým otcem ve filmu Na pláži (1959) a hrál vysokoškolského basketbalového šampióna ve filmu Tall Story (1960), který si nejlépe pamatujeme jako filmový debut Jane Fondové.

Na Broadwayi hrál v muzikálu Franka Loessera Greenwillow (1960), za který byl nominován na další cenu Tony za nejlepšího herce v muzikálu.

PsychoEdit

Reklamní fotografie Perkinse z filmu Psycho z roku 1960

Perkins v mládí působil chlapecky a vážně, připomínal mladého Jamese Stewarta, čehož Alfred Hitchcock využil a převrátil, když herec hrál roli Normana Batese ve filmu Psycho (1960). Film byl kriticky i komerčně úspěšný a Perkinsovi přinesl mezinárodní slávu díky roli vraždícího majitele motelu Bates. Perkinsův výkon mu vynesl cenu pro nejlepšího herce od Mezinárodní rady filmových kritiků. Tato role a její několikanásobné pokračování ovlivnily zbytek jeho kariéry.

EvropaEdit

Perkins se objevil ve filmu Goodbye Again (1961) s Ingrid Bergmanovou, který se natáčel v Paříži.

Objevil se v krátce hrané broadwayské hře Harold (1962), poté se objevil v řadě filmů natáčených v Evropě: Phaedra (1962), natočený v Řecku s Melinou Mercouri a režírovaný Julesem Dassinem, Pět mil do půlnoci (1962) se Sophií Loren, verze Procesu (1962, podle Kafkova románu) Orsona Wellese, Le glaive et la balance (1963), natočený ve Francii, a Une ravissante idiote (1964) s Brigitte Bardot.

S Charmian Carr ve filmu Evening Primrose, 1966

Perkins natočil v Mexiku film The Fool Killer (1965), poté se vrátil do Francie, aby si zahrál ve filmu Is Paris Burning? (1966).

Návrat do USA

Pro americkou televizi se Perkins objevil ve filmu Evening Primrose (1966). Poté odjel na Broadway, kde se objevil ve hře Neila Simona The Star-Spangled Girl (1966-67).

Začal hrát v dalším francouzském filmu The Champagne Murders (1967) pro Clauda Chabrola, poté natočil svůj první hollywoodský film od Psycha, Pretty Poison (1968) s Tuesday Weld. Film sice nebyl kasovně úspěšný, ale stal se pozoruhodným kultovním snímkem.

Vedlejší herecRedakce

Perkins se přesunul k vedlejším rolím v hollywoodských celovečerních filmech, hrál kaplana Tappmana ve filmu Catch-22 (1970) a objevil se ve filmu WUSA (1970). Mimo Broadway se objevil ve filmu Steambath (1970), který i režíroval.

Perkins měl hlavní roli v televizním filmu Jak strašné o Allanovi (1970) a sekundoval Charlesi Bronsonovi ve francouzském filmu Někdo za dveřmi (1971). Hrál v Chabrolově filmu Deset dní divů (1971). Perkins se znovu setkal s Weldovou, když jí sekundoval ve filmu Zahraj to, jak to leží (1972). Zahrál si také ve filmu Život a doba soudce Roye Beana (1972). Spolu se skladatelem a textařem Stephenem Sondheimem napsal scénář k filmu Poslední ze Sheily (1973).

Perkins byl jednou z mnoha hvězd, které se objevily ve filmu Vražda v Orient expresu (1974). Společně s Beau Bridgesem si zahrál ve filmu Lovin‘ Molly (rovněž 1974). Na Broadwayi sklidil úspěch ve hře Petera Shaffera Equus z roku 1974 (kde byl náhradníkem v hlavní roli, kterou původně hrál Anthony Hopkins). Mimo Broadway režíroval film The Wager (1974).

Perkins podporoval Dianu Ross ve filmu Mahogany (1975) a v roce 1976 uváděl televizní pořad Saturday Night Live. Hrál společně s Geraldine Chaplinovou ve filmu Remember My Name (1978) a měl role v televizi, hrál manžela Mary Tyler Mooreové ve filmu First, You Cry (1978) a Javerta v Les Misérables (1978). V roce 1979 se objevil ve filmu Walta Disneyho Černá díra. Další úspěch zaznamenal na Broadwayi ve hře Bernarda Sladea Romantická komedie z roku 1979. Perkins byl padouchem ve filmu Únos v Severním moři (1980) a jedním z mnoha jmen ve filmu Zima zabíjí (1980). Hrál také v kanadském filmu Smrtící společník z roku 1980 (známý také pod názvem Double Negative).

Pozdější kariéraEdit

Perkins si v roce 1983

Perkins zopakoval roli Normana Batese ve třech pokračováních Psycha. První z nich, Psycho II (1983), bylo kasovně úspěšné i dvacet tři let po původním filmu.

Perkins odjel do Austrálie, aby se objevil ve filmu Po dobu svého přirozeného života (1983). Po filmu The Glory Boys (1984) pro britskou televizi natočil Perkins film Crimes of Passion (1984) pro Kena Russella. Poté hrál a režíroval film Psycho III (1986).

Perkins měl vedlejší role ve filmech Napoleon a Josefína: (1987) a Ničitel (1988). Režíroval, ale neobjevil se ve filmu Lucky Stiff (1988). Perkins si zahrál v několika dalších hororech: Edge of Sanity (1989), Daughter of Darkness (1990) a I’m Dangerous Tonight (1990). Znovu si zahrál Normana Batese ve filmovém snímku Psycho IV: The Beginning (1990).

Perkins se v letech 1990-1992 objevil v šesti televizních produkcích, mimo jiné v Daughter of Darkness (1990) a moderoval dvanáctidílný hororový antologický seriál Chillers (1990). Naposledy se objevil ve filmu In the Deep Woods (1992) s Rosannou Arquette. Souhlasil s propůjčením hlasu pro roli zubaře Dr. Wolfa v epizodě Simpsonovi „Last Exit to Springfield“, ale zemřel dříve, než mohla být role nahrána. Nakonec postavu namluvil stálý člen Simpsonových Hank Azaria.

Perkinse ztvárnil britský herec James D’Arcy v životopisném dramatu Hitchcock z roku 2012, v němž Anthony Hopkins hrál Alfreda Hitchcocka a Helen Mirren Almu Revilleovou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.