PARIS
Francouzský prezident Emmanuel Macron bagatelizoval koloniální minulost Francie v Africe, při níž byly zabity více než dva miliony lidí, jako „vážnou chybu“, zatímco země hledá nové způsoby, jak si udržet nadvládu nad kontinentem.
„Příliš často je Francie vnímána tak, že zaujímá nadřazený postoj a obléká se do hadrů kolonialismu, což byla vážná chyba, vážné pochybení republiky,“ řekl Macron během nedělní návštěvy provincie Abidžan v Pobřeží slonoviny na společné tiskové konferenci se svým protějškem Alassanem Ouattarou.
Neomluvil se však za krvavou historii Francie v Africe ani nenaznačil, že by se země stáhla z ekonomiky kontinentu. Naopak je známo, že Macron, který se snaží bagatelizovat kolonialismus plný masakrů, chce prostřednictvím koloniálních praktik udržet francouzskou nadvládu v Africe.
Francii je vyčítáno, že svou vojenskou přítomností v mnoha afrických zemích využívá zdroje, jako je uran, železo a ropa, pro své vlastní zájmy.
Hospodářský vývoj
Západoafrická hospodářská a měnová unie (UEMOA) v pondělí oznámila, že příští rok zruší 74 let starý CFA frank, měnu používanou od koloniálního období, a bude používat novou měnu známou jako Eco, která zůstane navázána na euro.
UEMOA je organizace osmi západoafrických států zahrnující Benin, Burkinu Faso, Pobřeží slonoviny, Mali, Niger, Senegal, Togo a Guineu-Bissau.
Byla založena na podporu hospodářské integrace mezi zeměmi, které mají jako společnou měnu CFA frank.
V rámci nového systému se očekává, že Francie stáhne své zástupce z Centrální banky západoafrických států (BCEAO), bankovní komise a rady pro měnovou politiku a ukončí praxi držení 50 % devizových rezerv afrických zemí ve Francouzské centrální bance.
Francie však bude záruční zemí v případě hospodářské krize. Pokud země, které používají Eco, nebudou schopny platit za své dovozy, Francie tyto platby uhradí a výměnou za to bude mít právo vrátit se do rady pro měnovou politiku.
To naznačuje, že africké země nemusí novou měnu spravovat samostatně. Afričtí ekonomové navíc interpretují nahrazení CFA franku jako nový manévr k udržení dominance francouzské měnové politiky v jejích bývalých koloniích.
Pauline Tetillon, spolušéfka sdružení Survie, které se zabývá výzkumem francouzské politiky v Africe, uvedla, že Francie si zachová nadvládu nad novou měnou.
Patrice Garesio, která stojí v čele tohoto sdružení, uvedla: „Francie si zachová nadvládu nad novou měnou: „Tuto reformu oznámili francouzský prezident a prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara. Ouattara se dostal k moci v roce 2011 díky intervenci francouzské armády.“
„Oba představitelé, kteří až do včerejška ospravedlňovali CFA frank, nejsou legitimními osobami k provedení této reformy. Tato reforma byla provedena bez konzultace se zeměmi regionu,“ dodal Garesio.
Temná historie
Francouzská historie v Africe je více než jen „vážnou chybou“. Země, jejíž koloniální okupace byly zahájeny v roce 1524, ovládla více než 20 zemí v západní a severní Africe. Přibližně 35 % Afriky bylo pod francouzskou nadvládou více než 300 let.
Země jako Senegal, Pobřeží slonoviny a Benin byly v těchto letech využívány jako centra obchodu s otroky Francie a veškeré zdroje v regionu byly využívány.
Na druhou stranu povstání iniciovaná bojovníky za Francii ve světových válkách s příslibem nezávislosti byla násilně potlačena. Během pětisetletého koloniálního období a válek za nezávislost v regionu zahynuly více než dva miliony Afričanů.
Tisíce Alžířanů zabili francouzští vojáci při demonstracích iniciovaných Alžířany bojujícími v řadách Francie s příslibem nezávislosti krátce před koncem druhé světové války. Násilí systematicky pokračovalo až do roku 1962, kdy Alžírsko získalo nezávislost na událostech známých jako masakr v Setifu a Guelmě 8. května 1945.
V důsledku francouzské intervence zahynulo v alžírské válce za nezávislost přibližně 1,5 milionu lidí.
Od roku 1830 je známo, že Francie masakrovala alžírskou společnost také prostřednictvím kulturní genocidy. Francie zničila 300 let osmanské historie a vlastní místní identitu Alžírska a podle vlastního uvážení přeměnila mnoho kulturních a náboženských děl v zemi.
Ačkoli se francouzská vláda Alžírsku za svou koloniální politiku oficiálně neomluvila, alžírské ministerstvo mudžahedínů uvedlo, že mezi oběma zeměmi jsou stále otevřeny čtyři „spisy“ týkající se koloniálního a postkoloniálního období, včetně navrácení lebek mučedníků a vůdců národního odporu z muzea. Francie také stále odmítá vrátit alžírský archiv obsahující stovky dokumentů a děl.
*Přeložil Erdogan Cagatay Zontur
Webové stránky agentury Anadolu obsahují pouze část zpráv, které jsou nabízeny předplatitelům ve zpravodajském systému AA (HAS), a to v souhrnné podobě. Ohledně možnosti předplatného nás prosím kontaktujte.