Alopecia in Belgian Blue crossbred calves: a case series

Na Kliniku pro přežvýkavce LMU v Mnichově se v prosinci 2010 obrátil chovatel dojnic s problémem vypadávání srsti u telat křížence BB. Podle majitele byla v průběhu 5 let postižena telata obou pohlaví od matek mléčného plemene , pocházejících od různých býků BB prostřednictvím umělé inseminace. Uvedl, že tato telata se narodila s normální srstí. Od věku 2 až 3 týdnů se u nich projevovala špatná štíhlost, nadměrné šupinatění v oblasti krku a hlavy, přičemž krátce poté začínala alopexie v oblasti hlavy a postupovala do hřbetní střední linie, krku a oblasti ramen. Ve věku 8 až 10 týdnů začala srst na postižených místech u všech telat dorůstat. Veterinární lékař stáda začal problém vyšetřovat z důvodu finančních obav majitele a obav souvisejících s welfare. Po fyzikálních vyšetřeních a odebrání vzorků postižené kůže nemohl referující veterinární lékař u žádného z postižených telat určit žádnou zjevnou příčinu. Pruritus nebyl přítomen, nebyli nalezeni žádní ektoparaziti a stěry kůže nepřinesly žádné abnormální výsledky. Kožní biopsie odebrané posudkovým veterinárním lékařem nebyly pro určení příčiny alopecie průkazné. Léčba postižených zvířat insekticidy v nálevu a injekčními vitamínovými přípravky nevedla ke zlepšení stavu. Překvapující bylo také to, že čistokrevná dojná telata na stejné farmě údajně nikdy nebyla touto chorobou postižena. Po konzultaci s veterinárním lékařem stáda byla tři zvířata s typickými příznaky odeslána na kliniku k dalšímu diagnostickému vyšetření a byla domluvena návštěva stáda.

Podle názoru majitele se tři odeslaná telata samčího pohlaví ve věku 19, 28 a 42 dnů vyskytovala v různých stadiích stejného onemocnění. Na kliniku se dostala v průběhu 3 měsíců (leden-březen 2011). Následující management péče o telata byl u všech telat stejný: Po narození byla telata oddělena od příslušných matek a ustájena v boxových stájích se slaměnou podestýlkou. Během prvních 7 až 10 dnů života dostávala dvakrát denně 2 litry plnotučného mléka od své matky. Následně byla telata krmena dvakrát denně 4 litry komerční mléčné náhražky. Seno, sůl, minerální krmivo, obilí ani voda nebyly do této doby nabízeny. Stejně jako všechna ostatní postižená telata dostala tato tři telata po objevení příznaků perorální vitaminovou směs a také pour-on léčbu antiparazitárním přípravkem (Moxidectin Triclamox Rind Pour-on-Lösung ad us. vet.; moxidectin 0.5 mg/kg BM, triclabendazol 20 mg/kg BM), ale vypadávání srsti nezávisle na tom progredovalo.

Klinické vyšetření při příjmu, postup odběru krve a analýza

Hned po příjezdu na kliniku bylo provedeno klinické vyšetření podle Dirksena a kol. Krev byla každému zvířeti odebrána punkcí krční žíly a umístěna přímo do zkumavek S-Monovette (Sarstedt, Nümbrecht-Rommelsfeld, Německo), antikoagulant (K3 EDTA, 1,6 mg/ml; Sarstedt) a krevní plyn Monovette (50 IU/ml vápníkem vyváženého lithného heparinu; Sarstedt). Vzorky krve byly okamžitě zpracovány a sérum bylo odebráno centrifugací při 3000 otáčkách za minutu po dobu 10 minut při 25 °C. Sérologické parametry, stejně jako aktivita glutathionperoxidázy v plné krvi, byly stanoveny pomocí automatického analytického systému (Automatic Analyser Hitachi 911; Roche Diagnostics, Indianapolis, IN). Hematologické analýzy byly provedeny pomocí automatického hematologického analyzátoru (Sysmex F820; Sysmex, Norderstedt, Německo). Kromě toho byla koncentrace molybdenu v séru stanovena v laboratoři IDEXX VetMed Labor GmbH, Ludwigsburg, Německo. U dvou telat (tele 2 a 3) byla stanovena hladina vitaminu C v séru získaná v den hospitalizace pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (MVZ Labor Dr. Limbach, Heidelberg, Německo).

Dále byla v lokální anestezii odebrána 8mm kožní biopsie ze tří různých míst (jedno nepostižené, dvě postižená místa), která byla ihned fixována v 10% neutrálním pufrovaném formaldehydu a odeslána k vyšetření do Ústavu veterinární patologie LMU Mnichov. Formalinem fixované vzorky byly rutinně zalité do parafínu a zpracovány pro histologické vyšetření a obarveny hematoxylinem a eozinem (HE) a Giemsou.

Klinické příznaky a klinická patologie

Tabulka 1 zobrazuje základní charakteristiky a výsledky klinického vyšetření tří telat v době hospitalizace. Abnormální klinické nálezy zahrnovaly následující: abnormální postoj se zadníma nohama shrnutýma pod břichem (telata 1 a 2), zatímco tele 3 neneslo váhu levé zadní končetiny. Telata 1 a 2 měla studené končetiny. U telat 1 a 3 bylo dokumentováno mírné zarudnutí dásní kolem řezáků a mírně zvýšené růžové zbarvení sliznic. Auskultace srdce odhalila nepravidelnou srdeční arytmii s absencí šelestu nebo rozšíření krčních žil (telata 1 a 2). U dvou telat byla zjištěna hypotermie (tele 1, 35,9 °C; tele 2, 37,6 °C), zatímco tele 3 mělo zvýšenou tělesnou teplotu (40,2 °C). Při prohlídce dutiny ústní a meziprstních prostor nebyly zjištěny žádné vředy. Stav hydratace byl podle hodnocení kožního stanu a polohy očních bulv normální. U dvou telat (telata 1 a 2) byla přítomna alopecie podél hřbetu, na obou stranách krku, na čele, kolem báze obou uší, na obou tvářích a kolem očí. Zarudlá kůže v těchto oblastech byla částečně pokryta silnými krustami, které se daly snadno odstranit. Kůže na postižených místech byla suchá a jen mírně zanícená; nebyly zjištěny žádné eroze (obr. 1). Naproti tomu tele 3 vykazovalo pouze mírné šupinatění na různých aspektech hlavy a krku.

Hematologické a klinicko-chemické nálezy jsou uvedeny v tabulce 2. Abnormální nálezy zahrnovaly polycytemii (telata 1, 2 a 3), leukocytózu (telata 1 a 3), hyperproteinemii (telata 1, 2 a 3), hypalbuminemii (telata 1, 2 a 3), hypokalcemii (telata 1 a 3) a také okrajovou hypokalemii (telata 1, 2 a 3). Koncentrace mědi a aktivita glutathionperoxidázy byly v příslušných referenčních intervalech. Naopak koncentrace železa (telata 1 a 3) a zinku (tele 3) byly pod příslušnými referenčními intervaly. Koncentrace vitaminu C byla u obou testovaných telat v normě (tele 2, 9,2 mg/l; tele 3, 7,6 mg/l; referenční interval Labor Limbach, Heidelberg, 2-20 mg/l).

Histologické nálezy

Ve vzorcích postižené kůže byla patrná lamelární ortokeratotická hyperkeratóza epidermis s keratinovými šupinkami a několika povrchovými krustami. V dermis byly vlasové folikuly malé a folikulární lumina obsahovala jen několik vlasových stvolů. Dále byla dokumentována minimální perivaskulární povrchová lymfocytární infiltrace/zánět. Nebyla prokázána žádná relevantní bakteriální nebo plísňová infekce, parazitární napadení ani autoimunitní porucha (obr. 2).

Léčba a klinický průběh

Dvě telata (telata 1 a 2) nebyla po celou dobu hospitalizace léčena. Dvakrát denně jim byly nabízeny 3 litry komerční mléčné náhražky a dostávala seno a telecí startér (zrno) dle vlastního výběru. Obě telata dobře pila a v následujících dnech začala přijímat potravu s dobrou chutí. Od věku 7 týdnů (1, resp. 3 týdny po příjezdu na kliniku) byl u obou telat zaznamenán nový růst srsti a snížení šupinatosti. Původně řídká srst plně dorostla do doby propuštění ve věku 14 (tele 2) a 18 (tele 1) týdnů. V této době bylo možné odrostlou tmavou srst snadno odlišit od o něco světlejší původní, neporušené srsti. Kontrolní návštěva 9 měsíců po propuštění ukázala normální srst a epizody vypadávání srsti nebyly pozorovány.

U telete 3 byla diagnostikována septická artritida levého tarzálního kloubu. Počáteční léčba sestávala z cefquinomu (1 mg/kg BM; s. c.; Cobactan 2,5 % ad us. vet.; MSD Animal Health Innovation GmbH, Schwabenheim, Německo) a meloxicamu (0,5 mg/kg BM; s. c.; Metacam 20 mg/ml ad us. vet.; Boehringer Ingelheim GmbH, Ingelheim, Německo). Pět dní po přijetí byla provedena artrotomie. Po přechodném zlepšení se kulhání a celkový stav zvířete zhoršily a zvíře bylo 12 dní po chirurgickém zákroku utraceno. Do té doby bylo pozorováno pouze šupinatění v oblasti hlavy a krku. Obrázek 3 znázorňuje klinický průběh změn kůže a srsti tří telat.

Vyšetření srsti

Po konzultaci s chovatelem dojnic a veterinárním lékařem stáda byla domluvena návštěva stáda. Farma se nacházela v jižním Německu v sousedství dvou dalších farem na vrcholu kopce (~ 800 m n. m.). V době návštěvy se stádo skládalo z 27 krav (20 BS, 3 RH, 3 HF, 1 BS x HF), pěti jalovic (BS) a sedmi telat. Klouzavý průměr stáda za předchozí rok činil 6551 kg/krávu/rok. Všechna dospělá zvířata byla ustájena ve stejné vazné stáji s matracemi a slaměnou podestýlkou.

Krmení a management

Dávka pro zvířata v laktaci se skládala z travní siláže, sena a dvou různých koncentrovaných krmiv podle odhadované aktuální dojivosti (jedna nebo několik plných naběraček). Chemická analýza travní siláže, sena a kukuřičných granulí byla provedena v Ústavu fyziologie, fyziologické chemie a výživy zvířat (LMU Mnichov). Výsledky v přepočtu na kg sušiny jsou uvedeny v doplňkovém souboru 2 a výňatek z počítačového výpočtu krmné dávky pro laktující krávy je zobrazen v doplňkovém souboru 3. Protože majitel neměl přístup k váze, bylo možné krmnou dávku pouze odhadnout a byla stanovena na 20 kg travní siláže a 3 kg sena (mokrá váha). Pro krávu na vrcholu laktace odhadl majitel množství podávaného koncentrátu na přibližně 5 kg (3 kg směsi zrnin, 2 kg granulí). Protože zkrmování minerální směsi bylo považováno přinejlepším za sporadické, nebylo do výpočtu zahrnuto. Odhadovaná krmná dávka obsahovala 22 % surové vlákniny (14 % strukturované) a 10 % hrubého proteinu. Projevil se nadbytek vlákniny (travní siláž s velmi vysokým obsahem sušiny) a nedostatek bílkovin (negativní bilance dusíku v bachoru). Podle modelových odhadů dostávala kráva na vrcholu laktace dostatek krmiva na produkci 23,2 kg mléka.

Suché krávy a jalovice dostávaly pouze travní siláž a seno. Minerální krmiva byla podávána sporadicky (každé 4-7 dní) zvířatům v laktaci a někdy také suchostojným. Všechny krávy měly v letních měsících přístup na pastvu. Všechny farmy v okolí dostávaly vodu ze stejné studny. Seno a travní siláž se vyráběly na farmě. Na všech pastvinách byl rozmetáván hnůj; během posledních 10 let nebylo použito žádné jiné hnojivo. Sůl nebyla nabízena jako součást krmné dávky.

Dojnice se rodily ve vazném ustájení. Po vyjmutí z hráze byla ustájena buď individuálně, nebo ve společných boxových stájích. Každé tele dostávalo mlezivo a mléko od příslušné matky po dobu prvních 7 až 10 dnů života, kdy bylo převedeno na komerční mléčnou náhražku . Během posledních měsíců před šetřením byla mléčná náhražka změněna na jinou značku, ale problém přetrvával. Nebyl k dispozici žádný standardní operační postup pro míchání mléčné náhražky s uvedením množství, míchání a teploty krmení. Na požádání majitel uvedl, že množství mléčné náhražky odhaduje a že teplota míchání se pohybuje mezi studenou a ručně teplou a závisí na dostupnosti teplé vody ve stáji. Majitel uvedl, že u telat krmených pouze plnotučným mlékem došlo k vypadávání srsti, ale nebyly k dispozici žádné záznamy, které by umožnily přezkoumat způsob krmení postižených telat. Po několik měsíců dostávala telata kříženců BB také tři 10ml dávky perorální vitaminové směsi po dobu prvních 3 dnů života . Ve věku 6 týdnů bylo telatům nabízeno seno, zrní a voda ve volném výběru. Telata byla odstavena přibližně ve věku 3 měsíců.

Vyšetření telat před odstavem

V době návštěvy stáda bylo vyšetřeno sedm telat. Čtyři mladší telata (tři BS, jedno BB x BS) ve věku 1 až 10 dnů a tři starší telata (BB x HF, BB x RH, BB x BS) ve věku 6 až 9 týdnů. Všechna křížená telata byla samčího pohlaví, tři samičí čistokrevná telata BS byla určena jako náhradní jalovice. U mladších telat nebyly při fyzikálním vyšetření zjištěny žádné abnormality s výjimkou jednoho telete, které trpělo novorozeneckým průjmem a horečkou; na kůži a srsti nebyly zjištěny žádné abnormality. Tři starší telata vykazovala vypadávání srsti kolem hlavy, krku, loktů, ramen a hřbetu (obr. 4). U všech tří telat začala alopecie a šupinatění přibližně ve věku 3 týdnů a srst začala dorůstat přibližně ve věku 6 týdnů. Všechna starší telata byla špatně vyvinutá a vykazovala nízkou tělesnou kondici ve srovnání s telaty BB stejného věku. Další nálezy zahrnovaly nepravidelnou arytmii při auskultaci srdce u devítitýdenního kříženého telete. Kožní stan a poloha očních bulv neodhalily žádné klinicky zjistitelné známky dehydratace. Všem telatům byly odebrány vzorky krve, jak je popsáno výše. Všechna čtyři telata křížence BB měla zvýšené hodnoty hematokritu (51-59 %; průměr 54 %; referenční interval Klinika pro přežvýkavce, LMU Mnichov, 30-36 %) a počtu erytrocytů (12,5-14,6 × 1012/l; průměr 13,50 × 1012/l; referenční interval Klinika pro přežvýkavce, LMU Mnichov, 5-8 × 1012/l). Hladiny albuminu a celkové bílkoviny u těchto telat nevypovídaly o dehydrataci . Hematologické a biochemické parametry, stejně jako hladiny stopových minerálů a aktivita glutathionperoxidázy byly bez pozoruhodností s výjimkou snížené koncentrace celkové bílkoviny u dvoudenního telete měly (42 .40 g/l; referenční interval Klinika pro přežvýkavce, LMU Mnichov, 55-70 g/l), což svědčí o selhání přenosu pasivní imunity.

Vyšetření dospělých zvířat

Plnost žíní byla téměř u všech dospělých zvířat dobrá až velmi dobrá. Čtrnáct z 27 dospělých zvířat vykazovalo deformace drápů v důsledku přerůstání a nedostatečného zastřižení drápů a čtyři z těchto 14 zvířat vykazovala známky kulhání nebo dekubity končetin. Skóre tělesné kondice (BCS) bylo stanoveno u všech dospělých zvířat podle Edmonsona a kol. Čtyři zvířata v různých fázích laktace měla BCS ≤2,5/5.

Byly analyzovány vzorky krve odebrané šesti nedávno čerstvým kravám a výsledky hematologického a chemického vyšetření krve nevykazovaly žádné abnormality. Koncentrace beta-hydroxybutyrátu se u těchto zvířat pohybovala v rozmezí od 0,5 do 0,9 mmol/l. Bylo vyšetřeno šest vzorků moči laktujících zvířat a výsledky byly bez pozoruhodností kromě čtyř vzorků s nízkou koncentrací sodíku (13,0-16,0 mmol/l; referenční limit Klinika pro přežvýkavce, LMU Mnichov, > 20 mmol/l).

Další vyšetřování

Po konzultaci s majitelem a veterinárním lékařem stáda byla na kliniku přivezena další čtyři telata křížence BB ve věku od 1 do 8 dnů, aby bylo možné studovat klinický průběh onemocnění od počátku. Všechna telata dostávala mlezivo od svých matek a před vyzvednutím dostávala plnotučné mléko. Aby se reprodukovala situace na farmě, dostávala všechna čtyři telata dvakrát denně stejnou komerční mléčnou náhražku. Voda, seno a startér pro telata (zrní) byly nabízeny ad libitum. Žádné další ošetření se telatům nedostávalo. Všechna telata byla při příchodu klinicky vyšetřena a byly odebrány vzorky krve k analýze, jak je popsáno výše, včetně stanovení obsahu vitaminu C v séru. Přítomnost nebo nepřítomnost vypadávání srsti byla denně dokumentována. Základní charakteristiky a výsledky klinického vyšetření jsou uvedeny v tabulce 1. Abnormální nálezy se omezily na nepravidelnou srdeční arytmii u tří telat (telata 4, 5 a 6). V tabulce 2 jsou uvedeny výsledky hematologie a klinické chemie včetně hladiny vitaminu C v séru. U žádného ze čtyř telat se během hospitalizace na klinice během následujících 3 měsíců neobjevily typické změny včetně šupinatění a vypadávání srsti.

.