17 ikonických nelétavých ptáků

Kiwi (Apteryx)

Do 0.5 metrů na výšku a 2 kg

Na Novém Zélandu žije pět druhů nelétavých kiviů – všichni jsou endemičtí ptáci velikosti hnědého kuřete. Stejně jako všichni ostatní nelétaví ptáci mají kiwi „vestigiální křídla“ a jejich peří je chlupaté a měkké. Pro ptáky je neobvyklé, že mají nozdry na špičce zobáku, nikoliv na jeho bázi. Unikátní je, že samice kiwi snášejí vejce o hmotnosti až 0,5 kg, což je největší vejce v poměru k velikosti těla ze všech žijících druhů.

Takahe (Porphyrio hochstetteri)

Výška až 0,5 metru a výška 4,5 metru.2 kg

Stejně jako mnoho jiných novozélandských nelétavých ptáků byl takahe od konce 19. století považován za vyhynulého, dokud nebyl v roce 1948 znovu objeven živý a zdravý. Tento malý až středně velký pták žijící na zemi má krátká křídla, velké nohy s dlouhými prsty spolu s pestrým zbarvením sestávajícím z červeného a modrého opeření a červeného zobáku a nohou.

Weka (Gallirallus australis)

Dosahuje 0,5 % hmotnosti.6 m výšky a 1,6 kg

Hnědý pták weka velikosti kuřete je nenápadný nelétavý pták, endemit Nového Zélandu. Byli důležitým zdrojem potravy pro původní obyvatele Nového Zélandu i evropské osadníky a jejich počet se za posledních několik set let dramaticky snížil. Ačkoli wekové neumějí létat, mají skvělé plavecké schopnosti!

Kakapo (Strigops habroptilus)

Do 0.6 metrů a 4 kg

Kakapo je další novozélandský nelétavý pták, kterému se také říká papoušek soví a mohutný mechový kuře. Je to neobvykle vyhlížející noční pták s jemně skvrnitým žlutozeleným opeřením, které mu umožňuje maskovat se jako keř v přízemním hnízdě. Jejich malé, ale těžké tělo jim dává titul nejtěžšího papouška na světě a jejich zvláštní schopností je superhlasité dunění, které je slyšet až na vzdálenost 1 km.

tučňáci makaronští (Eudyptes chrysolophus)

Vysocí až 0,69 m a vážící 6,4 kg

Stejně jako u ptáků obecně se většina druhů tučňáků páří na celý život. Tučňáci marconi (známí také jako tučňáci královští) však povyšují milostné vztahy na novou úroveň – když se po odloučení uvidí, předvádějí „extatické představení“, při kterém nadýmají hruď, kývají hlavou a vydávají žbluňkavé zvuky. Po vylíhnutí mláděte zůstává otec s potomkem, zatímco matka se vydává na lov potravy pro rodinu.

Kasuár trpasličí (Casuarius bennetti)

Do 1 metru výšky a 13 kg

Nejmenší z druhů kasuárů, ale přesto dostatečně velký na to, aby se dostal do tohoto seznamu, je kasuár trpasličí (Casuarius bennetti), který se také nazývá kasuár Bennettův, kasuár malý, kasuár horský nebo kasuár maurský. Trpasličí kasuáři se vyskytují pouze v horských lesích do nadmořské výšky 3300 metrů na Nové Guineji v Nové Británii, a na ostrově Yapen

tučňák královský (Aptenodytes patagonicus)

Do 1 metru výšky a 18 kg

tučňák královský (Aptenodytes patagonicus) žije na vybraných ostrovech ve vnější části Antarktidy a také na Ohňové zemi na cípu jihoamerického kontinentu. Jsou druhým druhem tučňáků na tomto seznamu, dosahují výšky 1 metr a hmotnosti 18 kilogramů – tedy přibližně stejné hmotnosti jako největší létající ptáci.

Rhea malá (Rhea pennata)

Výška až 1 metr a hmotnost 20 kg

Rhea malá – neboli Darwinova rhea – (Rhea pennata), dosahuje výšky až 1 metr a hmotnosti kolem 20 kilogramů. Vyskytuje se v Jižní Americe, kde se pohybuje jak na andském altiplanu, tak v otevřené patagonské stepi. Rejsci malí se vyskytují jednotlivě nebo v malých skupinách a samci se starají o mladé ptáky.

Krocan domácí (Meleagris gallopavo f. domestica)

Vysoký až 1,3 metru a vážící 39 kg

Divoký i domácí krocan jsou stejný druh, který pochází ze Severní Ameriky. Na rozdíl od divokých krocanů však krocan domácí (Meleagris gallopavo f. domestica) není schopen létat, protože byl selektivně vyšlechtěn tak, aby byl těžký. Protože nemohou létat, nepoužívají prsní svaly, což znamená, že jejich prsní maso je bílé – na rozdíl od divokých krocanů, kteří mají tmavé, zvěřinové prsní maso.

Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri)

Do 1. ledna 2014 se narodil tučňák císařský.3 metry na výšku a 24 kg

Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků a vyskytuje se pouze v Antarktidě. Samci a samice tučňáků císařských jsou nelétaví a podobně velcí a zbarvení jako samice, ale v období rozmnožování plní velmi odlišné funkce.

Stovky samců tučňáků císařských se shlukují, aby po dva měsíce temné antarktické zimy chránili svá vejce před extrémními mrazy, zatímco samice se vydávají na moře lovit. Během této doby samci ztratí téměř polovinu své tělesné hmotnosti.

Rhea velká

Dosahuje výšky 1,5 metru a hmotnosti 35 kg

Rhea americká (Rhea americana) je největší pták Ameriky, který pochází z Argentiny, Bolívie, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye. Stejně jako mnoho dalších ptáků na tomto seznamu je i rehea velká nelétavý a extrémně rychlý pták, který dokáže pomocí dlouhých a silných nohou vyvinout rychlost až 35 km/h.

Kromě vysoké rychlosti se chrání před predátory tím, že se v mimohnízdním období shromažďuje v hejnech čítajících až 100 ptáků.

Kasuár severní

Vysoký až 1,7 metru a vážící 70 kg

Kasuár severní (Casuarius unappendiculatus), menší příbuzný kasuára jižního, je endemitem severní Nové Guineje. Samice tohoto druhu jsou větší než samci, váží až 70 kilogramů a měří 1,7 metru. Navzdory své zavalité postavě dokáže kasuár severní – známý také jako kasuár jednokrký nebo kasuár zlatokrký – běžet rychlostí až 50 kilometrů v hodině.

Kasuár jižní (Casuarius casuarius)

Do 1 km v hodině.8 metrů a 85 kg

Kasuár jižní (Casuarius casuarius) je obrovský nelétavý černý pták, který se vyskytuje v severovýchodní Austrálii, Indonésii a na Nové Guineji. Je jedním ze tří druhů kasuárů a používá také názvy kasuár dvoukřídlý, kasuár australský a kasuár dvoukřídlý.

Kromě toho, že je čtvrtým největším ptákem na světě, má kasuár jižní nárok být nejnebezpečnějším ptákem na Zemi. Každá z jejich velkých nohou má ostré třinácticentimetrové drápy, které používají k obranným výpadům, a je známo, že dokážou zabít i člověka.

Emu (Dromaius novaehollandiae)

Do 1,5 milimetru dlouhých nohou se může dostat až 1,5 milimetru dlouhá noha.9 metrů a 60 kg

Emu australský (Dromaius novaehollandiae) je jako košatější, o něco menší pštros a stejně jako pštrosi není stavěný k letu. Samice tohoto druhu jsou větší než samci a mohou dosahovat výšky až 1,9 metru – což z nich činí třetího největšího ptáka na světě. Úctyhodná je i jejich rychlost, která může dosáhnout až 48 kilometrů za hodinu, přičemž k udržení stability při běhu využívají tříprsté nohy a drobná křídla.

Pštros somálský (Struthio molybdophanes)

Dosahuje až 2,5 km za hodinu.7 metrů výšky a 130 kg

Pštros somálský (Struthio molybdophanes) byl až do roku 2014, kdy byl zařazen jako samostatný druh, považován za poddruh pštrosa obecného. Pštros somálský, který pochází ze Somálska a některých částí Etiopie a Keni, je obecně o něco lehčí než jeho bratranec pštros obecný, ale je stejně působivý svou rychlostí běhu a je schopen překonat 5 metrů na jeden krok!

Pštros obecný (Struthio camelus)

Dosahuje až 2 metry.8 metrů a 160 kg

Pštros obecný je nejvyšší, nejtěžší a vůbec největší pták na světě s průměrnou výškou přes 2 metry (někdy až 2,7 metru) a hmotností až 160 kg. Při této velikosti je pštros samozřejmě nelétavý, ale svou maximální rychlostí 69 km za hodinu dokáže předstihnout spoustu zvířat.

Jeho dlouhé, silné nohy slouží dvojnásob jako obranná zbraň, která případným predátorům zasadí silný kopanec. Zábavný fakt o pštrosech – jsou schopni přežít bez vody několik dní, vodu si vytvářejí vnitřně a získávají ji z vegetace.

Bonusoví pololétaví ptáci

Přilbová perleťovka (Numida meleagris)

Přilbová perleťovka se vyskytuje v savanách a travnatých oblastech Afriky, má charakteristickou jasně modrou hlavu a krk a visící červený chochol. Jsou to suchozemští ptáci (i když mohou létat a plachtit na krátké vzdálenosti), při poplachu raději utíkají, než aby letěli.

Často je vidíme, jak se škrábou ve volné půdě, podobně jako slepice, a hledají potravu, jako jsou semena, plody, zelenina, plži, pavouci, červi a hmyz. Svými silnými drápy se vrhají i na větší kořist, jako jsou žáby a ropuchy, ještěrky, malí hadi a drobní savci. Tito ptáci jsou schopni létat, ale naprostou většinu života tráví na zemi a do vzduchu se vznesou jen v případě bezprostředního nebezpečí.