Den památky obětí války představuje pro Američany příležitost zamyslet se nad ztrátami na životech způsobenými válkou. Memorial Day (na rozdíl od Dne veteránů, který vzdává hold těm, kteří sloužili) vzdává hold těm, kteří zemřeli na bojišti za naši zemi. S odstupem času však bohužel zjišťujeme, že ti, kteří se dostali domů, si s sebou často přinesli smrtící ozvěny války. To platí zejména pro vojáky vietnamské války. Důsledky válečných akcí ve Vietnamu pociťujeme i po více než čtyřiceti letech, kdy pozůstalí po těchto statečných mužích a ženách bojují se zdravotními problémy souvisejícími s děsivým duchem minulosti jejich předků:
Vietnamský památník uvádí jména více než 58 000 Američanů, kteří zahynuli v zámoří. Zeď však nedokumentuje žádná jména přibližně 2,8 milionu amerických veteránů, kteří byli během služby vystaveni působení jedovaté chemické látky a později zemřeli.
Vietnam War Memorial as thousands of bikers and military veterans take part in the 31st annual Rolling Thunder Ride for Freedom motorcycle parade in Washington DC, on May 27, 2018. – V šátcích, kovbojských kloboucích nebo nablýskaných helmách se v neděli do Washingtonu sjely desetitisíce motorkářů, aby průvodem uctily památku amerických vojáků pohřešovaných v zahraničních válkách, což je již 30 let stará tradice známá jako „Rolling Thunder“. (Foto: Eric BARADAT / AFP) (Na fotografii by mělo být uvedeno ERIC BARADAT/AFP/Getty Images)
Hrozivé dědictví
Celkově USA v letech 1961 až 1971 vystříkaly nad Vietnamem, Kambodžou a Laosem více než 20 milionů litrů různých herbicidů. Podle EPA se však nejčastěji používal Agent Orange, který obsahuje jedovatou chemickou látku dioxin. A mezi těmi, kteří měli to štěstí, že zákopy ve Vietnamu přežili, jsou zdravotní problémy – nyní po generacích – živou noční můrou. Agent Orange je spojován s vážnými zdravotními problémy, včetně rakoviny, vážných psychologických a neurologických problémů a vrozených vad, a to jak u Vietnamců, tak u mužů a žen americké armády.
Přestože se o tomto herbicidu po desetiletí příliš nepsalo, jeho smrtící účinky ovlivnily děti, vnuky a pravnuky těch, kteří s touto chemikálií přišli do styku. A to jen v americké armádě. Mezi těmi, kteří přišli o život nebo čelili vážným fyzickým a psychickým následkům působení Agent Orange, jsou i úředníci ministerstva zahraničí, vojáci ze zemí jako Austrálie a návštěvníci, kteří v regionu pobývali kvůli válečným povinnostem. Kromě toho byly působení Agent Orange vystaveny více než 4 miliony vietnamských občanů.
Agent Orange se opírá o rameno námořníka amerického námořnictva během návštěvy posádky USS Carl Vinson v Danangu 7. března 2018. Letadlová loď USS Carl Vinson (CVN-70) amerického námořnictva dorazila na čtyřdenní návštěvu přístavu v centrálním městě Danang na vysoce symbolickou cestu, jejíž součástí je i návštěva centra pro oběti Agent Orange. USA během války ve Vietnamu shodily více než 21 milionů litrů této chemické látky, defoliantu obsahujícího dioxin, který se používal k likvidaci džungle a ničení potravinářských plodin jako prostředek k odhalení nepřítele. Podle úředníků v Hanoji byly toxické směsi chemikálií, která způsobuje rakovinu, vrozené vady a neurologická onemocnění, vystaveny až tři miliony Vietnamců. / AFP PHOTO / Linh PHAM (Na fotografii má být uvedeno LINH PHAM/AFP/Getty Images)
Charles Bailey, PhD- spoluautor nové knihy From Enemies to Partners:
Se svým spoluautorem, doktorem Le Ke Sonem z Vietnamu, se snaží o to, aby USA a Vietnam společně v co největší míře vyřešily přetrvávající zdravotní dopady Agent Orange. Tato otázka byla dlouho na mrtvém bodě, protože jedna skupina se na ni dívala výhradně jako na otázku vědy a druhá výhradně jako na otázku spravedlnosti. Bailey a syn pomohli zaplnit „chybějící střed“ mezi těmito dvěma skupinami novými hlasy a konstruktivními kroky, které prolomily tuto slepou uličku.
Jde jim o to, nejen uklidit nepořádek, který přetrvává u jednotlivců a komunit, ale zahájit oboustranný ozdravný proces tím, že se povedou nepříjemné rozhovory, které americká armáda odmítala vést. Naštěstí pro ně s tím souhlasí ministerstvo zahraničí, USAID a Kongres – konkrétně senátor Patrick J. Leahy (D-VT). Ten na záznamu uvedl, že jeho cílem je: „Změnit Agent Orange ze symbolu antagonismu a zášti v další příklad spolupráce americké a vietnamské vlády při řešení jednoho z nejtěžších a nejemotivnějších dědictví války.“
33 (odpovědný za výzkum dioxinu) z ministerstva životního prostředí hovoří, zatímco americký velvyslanec ve Vietnamu Michael Marine přihlíží společné tiskové konferenci, 09. února 2007 v Hanoji, na které Marine oznámil poskytnutí grantu ve výši 400 000 amerických dolarů Vietnamu na práce spojené s vyčištěním životního prostředí v souvislosti s válečným použitím toxického defoliantu Agent Orange. AFP PHOTO/HOANG DINH Nam (správně má být HOANG DINH NAM/AFP/Getty Images)
Emotion Meets Action
Dioxin je vysoce toxický (i v nepatrných dávkách) a hromadí se v tukové tkáni. Ryby, ptáci a další živočichové si tak chemické sloučeniny Agent Orange uchovávají ve svých tělech po celá léta – stejně jako se nadále živí potravou z půdy a vodních toků, které byly Agentem Orange přímo potřísněny. Z tohoto důvodu je nyní většina expozice lidí těmto smrtelným karcinogenům způsobena potravinami. To způsobilo značné diplomatické a globální zdravotní problémy mezi našimi zeměmi.
Ačkoli se USA po desetiletí snažily o nápravu vztahů s Vietnamci, naše odmítání mluvit o důsledcích našich dřívějších vojenských akcí bylo velkou překážkou. Tedy až do posledních několika let. Díky bývalému senátorovi Tomu Daschleovi (D-SD), který v roce 1991 sponzoroval zákon o Agent Orange, vyplatilo ministerstvo pro záležitosti veteránů (VA) v roce 2015 1,3 milionu veteránů, kteří sloužili v našich ozbrojených silách někdy během vietnamské éry, odškodnění za invaliditu ve výši 24 miliard dolarů. Obamova i Trumpova administrativa podpořily Kongres v jeho úsilí o řešení genetických následků, které Agent Orange způsobil našim dvěma zemím.
Uznávajíce, že ti, kteří zemřeli na zdravotní problémy spojené s dioxiny, jsou obětí války a kulturní, ekonomické a diplomatické důsledky válečných akcí, USA také podnikly významné kroky, aby pomohly vyčistit tři potvrzené zbytkové ohniska ve Vietnamu. Hlavními cíli byly bývalé americké vojenské základny a letiště Da Nang. A naštěstí v polovině roku 2017, v souladu s jednotnou vizí senátora Leahyho, bylo letiště Da Nang bez dioxinů.
Tyto kroky značně přispěly k budování důvěry i spolupráce mezi našimi zeměmi. A konečně, dědictví Agent Orange začíná vrhat menší stín. Ale po ztrátě více než 58 000 amerických kamarádů na bojišti ve Vietnamu už životy těch, kteří se vrátili domů, nikdy nebyly stejné. O půl století později je stále mnoho životů ztraceno v důsledku děsivých zdravotních problémů a chemicky vyvolaných genetických mutací.
Ačkoli nezemřeli na bojišti ve Vietnamu, smrtící následky Agent Orange neznaly hranic. Takže v tento Den památky obětí války, kdy si připomínáme naše padlé muže a ženy prostřednictvím veřejného obřadu nebo soukromé modlitby, nezapomeňme myslet na všechny vojenské životy ztracené kvůli válce.
Sledujte mě na Twitteru nebo LinkedIn. Podívejte se na mé webové stránky nebo na některé mé další práce zde.