Černý křivák, „první“ broadwayský muzikál, míří zpět do New Yorku

Dvanáctého září 1866 se stala šťastná náhoda, která navždy změnila Broadway.

Newyorský divadelní podnikatel si objednal dva tituly – francouzský baletní soubor plný krásných dívek v novém skandálním vynálezu, hedvábných punčochách, a přezrálé melodrama o muži, který si rozmýšlí, zda prodá svou duši ďáblu. Problém byl v tom, že divadlo, kde si tanečnice objednal, bylo poškozeno požárem, a on měl na krku celý taneční soubor, který neměl kde vystupovat a vydělat mu nějaké peníze.

S klasickou americkou podnikatelskou vynalézavostí se tedy rozhodl obě představení spojit. Výsledek, Černý křivák, extravagantní představení, jehož součástí byla i bitevní scéna v samotném pekle, je divadelními historiky všeobecně označován za první broadwayský „knižní“ muzikál. Byl skutečně velmi populární a v době, kdy se za úctyhodný počet představení považovalo dvacet repríz, se odehrálo 484 představení. Desítky let putoval po Broadwayi a byl opakovaně obnovován.

Titulek odkazuje na postavu Herzoga, ďáblova prostředníka, který mu výměnou za věčný život slíbil každý rok čerstvou duši. Je popisován jako „alchymista a čaroděj.“

Obsazení Erik Carter

U příležitosti 150. výročí představení (a broadwayského muzikálu) plánuje mimobroadwayské Abronsovo umělecké centrum obnovení Černého šibala, které se bude hrát od 17. září do 7. října, a to v inscenaci, která je popisována jako minimalistická a která přenese „největší ze všech amerických podívaných do nejmenších prostor“.“

Samotné „originální, velkolepé, romantické magické a velkolepé drama“ má hudbu Thomase Bakera, knihu Charlese M. Barrase a texty písní Theodora Kennicka.

Režisérem obnovené inscenace bude Joshua William Gelb a v hereckém obsazení se představí Randy Blair, Alaina Ferris, Lizzie Hagstedt, Steven Rattazzi, Jessie Shelton, Christopher Tocco, Kate Weber a Merlin Whitehawk. Autory aranžmá a dalších skladeb jsou Alaina Ferris a Justin Levine, choreografii vytvořila Katie Rose McLaughlin, scénu Carolyn Mraz, kostýmy Normandy Sherwood, světelný design Bradley King, zvukový design Matt Stine a dramaturgii a doplňující text Dan O’Neill.

Gelb pro Playbill.com uvedl: „Na Černém křivákovi pracuji téměř deset let a teprve nedávno jsem si uvědomil, že se blíží 150. výročí. Jako milovník hudebního divadla (věnuji se také libretistické práci) a divadelní historie jsem měl mytologii Černého křiváka vždy na očích. Ať už si zaslouží přívlastek doslova „prvního“ muzikálu (a myslím, že takové vymezení vlastně ani není možné), historie Černého křiváka je rozhodně vhodným příběhem o vzniku skutečně americké umělecké formy. A při prezentaci jak původního muzikálu, tak historie jeho vzniku snad vznikne třetí vyprávění, které dramatizuje divadlem nabitou styčnou plochu ve Vennově diagramu mezi uměním a umělcem.“

Vysvětlil: „Tato inscenace je o zpochybňování myšlenky podívané. Takže zatímco původní představení mělo stočlenné obsazení, my jich máme jen osm. Plný orchestr originálu je také nahrazen stejnými osmi účinkujícími a totéž lze říci o baletním sboru. Předpokládám tedy, že se zajímáme o úspornou podívanou. Kolik toho můžeme dosáhnout s omezenými prostředky, které máme k dispozici? Třináctiminutová scéna velkolepé proměny, která uzavírala původní pět a půl hodiny dlouhou inscenaci, byla milníkem v divadelní technologii a převrátila dosavadní představy o tom, co je na jevišti scénicky možné. Naše proměna je o něco symboličtější, introspektivnější. Ale přesto je to proměna, která je sama o sobě velkolepá.“

Tady je rozdělení herců:

Rodolphe / Charles Barras: Steven Rattazzi
Hertzog / William Wheatley: Clair: Merlin Whitehawk
Amina / Stalacta / Sallie St: Joseph Whitton: Alaina Ferris
Greppo / Joseph Whitton: Wolfenstein / Zamiel / Henry Jarrett: Christopher Tocco
Hrabětem Wolfensteinem / Zamielem / Henrym Jarrettem: Lizzie Hagstedt
Von Puffengruntz / Giuseppe Operti: Randy Blair
Paní Barbara / William Voegtlin:

Historici možná z pohodlnosti vybrali jako „prvního“ Černého křiváka. Ve skutečnosti se v New Yorku před rokem 1866 hrálo mnoho divadelních her s hudbou, které víceméně dodržovaly konvence opery s interpolovanou populární hudbou v americkém stylu. Černý křivák byl však bezpochyby nejúspěšnější a nejčastěji napodobovaný. Ačkoli se odehrává v Německu, má zvláštní americký ráz. A když si představíte klasickou „sboristku“ nebo „velké taneční číslo“ či „působivé kulisy“, v podstatě se vám vybaví očekávání, která Černý křivák dávno vytvořil.

The Black Crook – 1866

Abrons Arts Center se nachází na 466 Grand Street na Manhattanu, asi kilometr od rohu Broadwaye a Prince Street, místa dávno zaniklé Niblovy zahrady s 3000 místy, kde měl The Black Crook premiéru. Vstupenky v ceně 25 dolarů si můžete objednat na stránkách AbronsArtsCenter.org.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.